Světlík lékařský

Světlík lékařský (Euphrasia officinalis, též Euphrasia rostkoviana) je dvouděložná, jednoletá, žláznatě chlupatá rostlina patřící do čeledi zárazovité (Orobanchaceae). Původně byl rod Euphrasia zařazen do čeledi krtičníkovité. Lidově se nazývá Ambrožka.[1]

Světlík lékařský
Světlík lékařský
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleďzárazovité (Orobanchaceae)
Rodsvětlík (Euphrasia)
Binomické jméno
Euphrasia officinalis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charakteristika

Tato poloparazitická rostlina je hojně využívána v lidovém léčitelství a homeopatii[zdroj?], a to zejména při léčbě očních onemocnění, jako je zánět víček a spojivek způsobený katary, při únavě očí a zánětech sliznice horních cest dýchacích.

Morfologie kořene

Kořen je tenký, vřetenovitý, přizpůsobený k poloparazitickému způsobu výživy. Světlík se kořínky přisává na kořeny jiných rostlin a částečně se z nich vyživuje.[1]

Morfologie stonku

Lodyha světlíku je až 30 cm vysoká, větvená, měkce žláznatě pýřitá a bohatě listnatá.[1]

Morfologie listu

Listy jsou vejčitého tvaru, téměř objímavé, vstřícného postavení, ostře pilovité. Střední listy mají na okrajích z každé strany 3-6 špičatých zoubků bez ostnů.[2] U listu světlíku je popsána značná proměnlivost ve tvaru.

Morfologie květu

Květní koruna je dvoupyská, přičemž horní pysk je krátký a dolní pysk je trojplátečný.[2] Květy jsou asi 1 cm dlouhé, uspořádané do lichopřeslenů. Jsou bílé se žlutou trubkou, na spodním pysku je žlutá skvrna a jsou fialově žilkované. V některých případech může být celá koruna lilákově fialová[1]. Kvete v rozmezí července až října. Stejně jako u listů i u květů existuje velká proměnlivost ve tvaru a zbarvení.

Výskyt

Světlík lékařský se vyskytuje téměř v celé Evropě, na jihu Evropy je výskyt vzácnější. Preferuje slabě kyselé stanoviště, s písčitou, středně výživnou a vlhčí půdou. Najdeme jej obvykle na stanovištích, jako jsou louky, pastviny a rašeliniště.

Účinné látky

Užívaná část světlíku lékařského je nať (Herba eupharsiae). Obsahuje iridoidní glykosidy jako aucubin, euphrosid a catalpol, tříslovina typu gallotaninu, ligany, silici, flavonoidy, fenolkarbonové kyseliny, vitamín C, provitamín A a nepatrně i éterické oleje.[2] Díky těmto látkám má lehce nahořklou chuť.

Použití

Sušená droga světlíku se používá na kašel a chrapot, zejména však na záněty spojivek a proti únavě očí způsobené přílišným přetěžováním. Vnitřní užití ve formě čaje je neškodné, avšak k zevnímu použití se nedoporučuje. Zejména domácí přípravě obkladů a omývání ran je lepší se vyhýbat kvůli možným choroboplodným zárodkům ve vodě. Vhodnější je použít průmyslově vyráběné sterilní přípravky.[2] Jiný zdroj však užívání k obkladům doporučuje.[3] Nejčastěji se při očních potížích používá jako nálev, při trávicích a dýchacích potížích jako tablety.[1]

Odkazy

Reference

  1. KORBELÁŘ, Jaroslav. NAŠE ROSTLINY V LÉKAŘSTVÍ. Praha zdravotnické nakladatelství: AVICENUM, 1981. (česky)
  2. OTTŮV PRŮVODCE PŘÍRODOU. Léčivé rostliny. Praha: Ottovo nakl., 2010. ISBN 978-80-7360-588-9. (česky)
  3. ZELENKA, Jan. Rodinná encyklopedie alternativní medicíny. [s.l.]: [s.n.], 1997. Dostupné online. ISBN 80-902069-3-X. S. 362.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.