Světice z Teplé

Světice z Teplé (kolem r. 1500) jsou reliéfní sochy, které tvořily výzdobu křídel oltářní skříně, jejíž střední část se nedochovala.[1] Pocházejí patrně z premonstrátského kláštera v Teplé.[2] Jsou vystaveny v expozici chebské gotiky Galerie výtvarného umění v Chebu.

Světice z Teplé
Popis
Materiáldřevo
Umístění
UmístěníGalerie výtvarného umění v Chebu
StátČesko Česko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis a zařazení

Reliéfní dřevěné sochy 117,5 × 35 × 5 cm (sv. Kateřina, inv. č. P 08) a 119 × 35 × 11,5 cm (sv. Barbora, inv. č. P 07), se zbytky původní polychromie na křídovém podkladu a plátně. Zadní strana je seříznuta. Poškození ve vlasech, chybějící prsty a část atributu (sv. Kateřina), poškozená koruna, podstavec kalichu, palec a drapérie (sv. Barbora). Restaurovali D. Blažková (1961), J. Tesař (1971) a J. Živný (1986).

Svatá Kateřina má na podstavci zbytky svého hlavního atributu – kola. V pravé, částečně poškozené ruce mohla držet meč, se kterým bývá rovněž zobrazována. Sv. Barbora drží v levé ruce kalich a pravou si přidržuje plášť. Obě světice mají jako odznak mučednické smrti na hlavě panenské koruny. Jejich kulaté tváře s vysokým čelem a dlouhými rozpuštěnými vlasy navazují na estetiku krásného slohu (tzv. "kočičí obličeje"). Esovitě prohnutá štíhlá dívčí těla mají spodní šat členěný vertikálními záhyby, u sv. Barbory přepásaný. Plášť mají sepnutý vysoko na hrudi a přidržují ho rukou pod pasem. Záhyby drapérie jsou mělké, s ostrými hranami a silně schematizované.[1]

Obě sochy světic vykazují příbuznost s Madonou z Kamenné ulice a jsou dílem stejné chebské dílny, pracující podle zavedených dílenských vzorníků. Typikou tváří mají blízko i k reliéfu Oplakávání z Ostrohu, které bylo podle Ševčíkové vytvořeno v jiné chebské dílně tzv. Mistra Oplakávání z Ostrohu, [3] a rovněž navazovalo na středofranské řezbářství.[4] Mistr Madony z Kamenné ulice, jehož dílně jsou oba reliéfy připisovány, byl spíše průměrným řemeslníkem, se sklonem k dekorativnějšímu pojetí, s nižšími nároky na výrazovou složku.[2] Obě chebské světice mohly být předlohou ke sv. Barboře a sv. Apoleně z oltáře z Plané u Mariánských Lázní, kde je bohatším pročleněním záhybů drapérie dosaženo silnějšího dekorativního účinku. Z dílny Mistra Madony z Kamenné ulice pocházely i dvě reliéfní sochy Sv. Barbory a sv. Kateřiny v kostele Jména Panny Marie v Otíně (Ottenreuth), které jsou nezvěstné.

Příbuzná díla
  • Madona z Kamenné ulice, GVU Cheb
  • Sv. Barbora a sv. Kateřina z Otína (kolem 1510), výška 126 cm, nyní nezvěstné[5]
  • Sv. Kateřina z Vysoké
  • Oltářní křídla se sv. Apolenou a sv. Barborou z Plané, Muzeum Tachov
  • Oplakávání z Ostrohu, Muzeum Cheb[6]


  • Assumpta s Ježíškem z Kamenné ulice (konec 15. stol.)
  • Sv. Kateřina (poč. 16. stol.), Museum Gouda
  • Sv. Kateřina a sv. Barbora (1503), Martinsaltar, Weimar Stadtschloss

Reference
  1. Vykoukal J, 2009, s. 203
  2. Ševčíková J, 1975, s. 57
  3. Ševčíková J, 1975, s. 61
  4. Vykoukal J, 2009, s. 215
  5. J. Fajt, H. Laštovková, T Štemberová (eds.): Gotika v Západních Čechách (1230-1350), Sborník příspěvků z mezinárodního vědeckého sympozia. Věnováno k 70. narozeninám prof. PhDr. Jaromíra Homolky, DrSc., Národní galerie v Praze 1998, ISBN 80-7035-172-1, s. 870-871
  6. Oplakávání z Ostrohu, Muzeum Cheb

Literatura
  • Jiří Vykoukal (ed.), Umění gotiky na Chebsku, Galerie výtvarného umění v Chebu 2009, ISBN 978-80-85016-92-5
  • Marion Tietz-Strödel, Die Plastik in Eger von den frühen Gotik bis zur Renaissance, in: Lorenz Schreiner (ed.), Kunst in Eger. Stadt und Land, Wien, München 1992, s. 277
  • Jana Ševčíková, Chebská gotická plastika, Galerie výtvarného umění v Chebu 1975
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.