Sudetoněmecký odboj proti nacismu

Také v obsazeném pohraničí ČSR působil protinacistický odboj, ať již aktivní, nebo pasivní. Vedle české menšiny uvízli v zabraném pohraničí také čeští Němci, kteří se nepřipojili k masové podpoře nacistické strany. Jednalo se v prvé řadě o místní sociální demokraty a komunisty, dále však také třeba o svědky Jehovovy a postupně i další názorové menšiny, které stály buď otevřeně proti politice nacistické strany, nebo ji odmítaly podporovat. Tito dosavadní českoslovenští občané nemohli z různých důvodů odejít do českého vnitrozemí. Prakticky hned po nacistickém záboru pohraničí začali být zatýkáni nebo společensky postihováni.[1] O měsíc a půl později proběhla i v zabraném pohraničí Křišťálová noc a sudetští nacisté začali systematicky pronásledovat i místní židovskou menšinu.

Německá policie v Chebu zatýká na podzim 1938 politicky nespolehlivé osoby z řad místních Němců

Historie

Leopold Grünwald, autor mnoha prací o dějinách Československa a odboji proti nacismu, uvádí, že po připojení Sudet k Německé říši uteklo několik desítek tisíc sudetoněmeckých antifašistů do neokupovaných částí ČSR, aby zde mohli pokračovat v odporu proti nacismu. Velká část z nich byla československými úřady vrácena zpět a vydána tak napospas nacistickým úřadům.[zdroj?!]

Podle Grünwalda se okolo 7 000 německých antifašistů podařilo odejít do emigrace. Z těchto lidí bylo 5000 funkcionářů a členů DSAP, 1500 členů KSČ a 150 DDFp. Kurt R. Grossmann uvádí 5500 sudetoněmeckých exulantů, Peter Heumos jich uvádí pouze 3000.[2] Hlavními přijímacími zeměmi byly Velká Británie a Švédsko. Mnoho z nich zůstalo bez státního občanství.

V říjnu 1938 bylo okolo 10 000 sudetoněmeckých antifašistů v nacistických vězeních a koncentračních táborech, koncem roku 1938 již okolo 20 000. Velká část z nich byli členové DSAP, KSČ a nezávislých odborových svazů. Kromě nich byli mezi postiženými i bývalí členové SdP, kteří se nehlásili k nacionálnímu socialismu (příznivci Othmara Spanna?).[zdroj?!]

Odbojové skupiny

Podle zmiňovaného Leopolda Grünwalda existovalo v Sudetech 185 odbojových skupin. V městských centrech existovala hustší síť skupin. V okrese Karlovy Vary existovala organizace „Meerwald“ s 15-20 buňkami, v okrese Děčín-Podmokly a Teplice-Šanov pracovalo mnoho různých skupin různého zaměření. Mezi největší a nejúspěšnější patřila skupina „Waltro“, působící v severních Čechách. Starala se o zajaté sovětské vojáky a měla na svědomí mnohé sabotážní akce proti železničním tratím. Zúčastnila se i ozbrojeného boje ve spolupráci se sovětskými partyzány. V Jizerských horách byla aktivita partyzánů natolik významná, že k jejímu potlačení byly poslány speciální jednotky pro potlačování odboje. Od začátku roku 1944 do května 1945 byla odbojová činnost nejsilnější.[zdroj?!]

Zpracování

V dřívějším pohledu české společnosti byli sudetští Němci považováni pouze za pátou kolonu nacismu. V prohlášení z 24. srpna 2005 ocenila česká vláda přínos sudetoněmeckých bojovníků v proti nacismu. Vláda se omluvila, že i proti některým těmto odpůrcům nacismu byla po druhé světové válce použita protiněmecká diskriminační opatření.

V roce 2006 vláda podpořila výzkumný projekt „Zapomenutí hrdinové“, ve kterém Ústav pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Muzeem města Ústí nad Labem a Národním archivem, zkoumá aktivity sudetoněmeckého protinacistického odboje. Tento projekt měl ocenit jejich příspěvek k boji za demokracii.

Odkazy

Reference
  1. Slavný německý spisovatel vypráví příběh antifašistů v Sudetech, iDnes.cz, 18. 11. 2018.
  2. BENDA, Jan. Útěky a vyhánění z pohraničí českých zemí 1938-1939. Praha: Karolinum, 2013. 542 s. S. 431–432.

Literatura
  • ČERMÁKOVÁ, Barbora, ed. a WEBER, David, ed. Československu věrni zůstali: životopisné rozhovory s německými antifašisty. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2008. 267 s. ISBN 978-80-7285-103-4.
  • GRÜNWALD, Leopold. In der Fremde für die Heimat: Sudetendeutsches Exil in Ost und West. München: Fides-Verlagsgesellschaft, 1982. 184 s. Veröffentlichungen des Sudetendeutschen Archivs in München; 14.
  • GRÜNWALD, Leopold. Sudetendeutscher Widerstand gegen den Nationalsozialismus: für Frieden, Freiheit, Recht. Erweiterte und überarbeitete Neuauflage. Benediktbeuern: Rieß-Druck und Verlag, 1986. 287 stran. Veröffentlichung des Sudetendeutschen Archivs in München; Band 23. ISBN 3-926303-00-X.
  • GRÜNWALD, Leopold. Sudetendeutscher Widerstand gegen Hitler. II., Im Kampf für Frieden und Freiheit. München: Fides-Verlagsgesellschaft München, 1979. 180 s. Veröffentlichung des Sudetendeutschen Archivs in München; 13.
  • KNORR, Lorenz. Gegen Hitler und Henlein antifaschistischer Widerstand unter den Sudeten und in der Wehrmacht. Köln: PapyRossa, ©2008. 311 s. ISBN 978-3-89438-390-9.
  • KOKOŠKA, Stanislav, ed. a OELLERMANN, Thomas, ed. Sudetští Němci proti Hitlerovi: sborník německých odborných studií. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2008. 231 s. Sešity Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR; sv. 42. ISBN 978-80-7285-101-0.
  • KOKOŠKOVÁ, Zdeňka a kol. Osudy zapomenutých hrdinů: příběhy německých antifašistů z ČSR. 1. vyd. [Praha]: Národní archiv, 2008. 111 s. ISBN 978-80-86712-67-3.
  • PUSTEJOVSKY, Otfried. Christlicher Widerstand gegen die NS-Herrschaft in den Böhmischen Ländern: eine Bestandsaufnahme zu den Verhältnissen im Sudetenland und dem Protektorat Böhmen und Mähren. Münster: Lit, 2009. vii, 238 s. Beiträge zu Theologie, Kirche und Gesellschaft im 20. Jahrhundert; Bd. 18. ISBN 978-3-8258-1703-9.
  • WAGNEROVÁ, Alena, ed. A zapomenuti vejdeme do dějin--: Němci proti Hitlerovi: životní příběhy německých odpůrců nacismu v Československu. Překlad Alena Wagnerová. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 330 s. ISBN 978-80-7106-998-0.
  • WAGNEROVÁ, Alena, ed. a DÖLLING, Stefan. Helden der Hoffnung: die anderen Deutschen aus den Sudeten, 1935-1989. 1. Aufl. Berlin: Aufbau, 2008. 272 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-3-351-02657-8.
  • ZIMMERMANN, Volker. Sudetští Němci v nacistickém státě: politika a nálada obyvatelstva v říšské župě Sudety (1938-1945). Překlad Petr Dvořáček. Vyd.1. Praha: Prostor, 2001. 577 s. : il. Obzor; Sv. 36. ISBN 80-7260-055-9.

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.