Struhařov (okres Benešov)

Struhařov
	Kaple P. Marie
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
LAU 2 (obec)	CZ0201 530689
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností	Benešov
Okres (LAU 1)	Benešov (CZ0201)
Kraj (NUTS 3)	Středočeský (CZ020)
Historická země	Čechy
Zeměpisné souřadnice	49°45′56″ s. š., 14°45′44″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	953 (2022)[1]
Rozloha	21,96 km²
Nadmořská výška	448 m n. m.
PSČ	256 01
Počet domů	411 (2021)[2]
Počet částí obce	15
Počet k. ú.	7
Počet ZSJ	11
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Struhařov 75; 25601 Benešov u Prahy ; [email protected]
Starosta	Ing. Libor Matoušek
	Oficiální web: obecstruharov.cz
	Struhařov
Další údaje
Kód obce	530689
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Struhařov (Strhařov) se nachází v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Žije zde 953[1] obyvatel. V obci je vybudován vodovod a kanalizace.

Ve správním území obce jsou tyto místní části: Babčice, Bořeňovice, Budkov, Býkovice, Dolní Podhájí, Hlíňánky, Horní Podhájí, Jezero, Myslič, Pecínov, Skalice, Střížkov, Struhařov, Svatý Jan a Věřice. Do roku 1950 byla součástí i osada Nechyba, poté přičleněna v Benešovu (viz Boušice).

Ve vzdálenosti 5 km severozápadně leží město Benešov, 12 km jihovýchodně město Vlašim, 26 km severně město Říčany a 27 km jihozápadně město Sedlčany.

Historie

Struhařov v 1. vojenském (Josefském) mapování Čech, okolo roku 1765. Dvůr příslušející k tvrzi je patrný na jižním okraji obce.

První písemná zmínka o obci Strhařov pochází z roku 1370; v nadání kostela Popovského roku 1370 se objevuje zeman Arnest ze Strhařova.[3] Bolech ze Strhařova koupil roku 1417 ves Záhořany. Roku 1446 patřil Strhařov Hrochovi z Cimburka. Roku 1579 prodán Strhařov Šebestiánovi z Říčan na Popovicich, který měl pět synů. Za něj byl statek oddělen od Popovic a byla zde v 2. polovině 16. století založena kamenná tvrz, která připadla synovi Janovi.

I pro blízkost panství Jemniště neměla samospráva dlouhého trvání a poté, co Ferdinand František z Říčan přidružil roku 1699 Struhařov k tomuto panství[4] zanikla tvrz počátkem 18. století beze stopy – její přibližné umístění se nachází v hospodářském objektu u č.p. 42.

Struhařov, celkový pohled od východu, okolo roku 1935[5]

Podle katastru z roku 1844 byl Struhařov sídlem se dvěma návesními prostory, z nichž severní měl v centru umístěnu kapli Panny Marie. V roce 1877 byla vystavěna obecní škola, v roce 1921 pak budově školy založena obecní knihovna. Dne 5. června 1922 byl v obci odhalen pomník padlým spoluobčanům.[6] Půda v panství Šternberků byla za pozemkové reformy roku 1924 rozdělena mezi bezzemky a malozemědělce. Roku 1927 se započalo s elektrifikací obce. Roku 1931 byl u statku č.p. 21 postaven na obecní náklady most. Roku 1934 byla vystavěna státní silnice z Benešova do Vlašimi, v roce 1935 byla vyasfaltována, místy i vydlážděna. Roku 1940 byla v obci zahájena stavba nové obecní školy[7] (již zrušena).

Odvodňovací zásahy na podmáčených loukách v okolí potoka byly realizovány v letech 1961-86, spolu s výstavbou bytových domů a proměnou na střediskovou obec. V roce 2006 byla zprovozněna kanalizace a čistírna odpadních vod. V roce 2009 byla dokončena fotovoltaická elektrárna na ploše 6 ha s teoretickým výkonem 1,77 MW[8], která v roce 2012 do sítě dodala 2,052 GWh energie.[9] V roce 2016 byl vybudován chodník spojující obec s železniční a autobusovou zastávkou na křižovatce silnic II/111 a II/112.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov[10]
1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Neveklov
1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov
1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov[11]
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov[12]
1945 země česká, správní okres Benešov, soudní okres Neveklov[13]
1949 Pražský kraj, okres Sedkčany[14]
1960 Středočeský kraj, okres Benešov
2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov

Rok 1874

Ve vsi Struhařov (přísl. Nechyba, 290 obyvatel) byl v roce 1874 mlýn, poplužní dvůr a jednotřídní škola s 64 žáky.[4]

Rok 1932

Ve vsi Struhařov (přísl. Nechyba II, 527 obyvatel, chudobinec) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15] 2 hostince, kolář, kovář, 2 rolníci, řezník, obchod se smíšeným zbožím, 2 trafiky.

Ve vsi Myslíč (přísl. Dolní Podhájí, Nechyba I, Radíkovice, Skalice, 390 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Struhařova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[16] cihelna, 2 hostince, kovář, 4 rolníci, 2 trafiky, velkostatek Správy státních statků.

Doprava

Dopravní síť

Pozemní komunikace – Územím obce procházejí silnice II/111 Bystřice - Struhařov - Divišov - D1 - Český Šternberk a II/112 Benešov - Struhařov - Vlašim - Pelhřimov.

Železnice – Území obce protíná železniční Trať 222 Benešov u Prahy - Vlašim - Trhový Štěpánov. Je to jednokolejná regionální trať, mezi Benešovem a Vlašimí byla zahájena doprava roku 1895. Na území obce leží železniční zastávka Myslíč a železniční zastávka Struhařov; staniční objekt je v soukromém vlastnictví.

Veřejná doprava 2012

Autobusová doprava – V obci zastavovaly autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Benešov, Čechtice, Český Šternberk, Divišov, Jihlava, Ledeč nad Sázavou, Pacov, Pelhřimov, Praha, Sázava, Vlašim.

Železniční doprava – Po trati 222 mezi Benešovem a Vlašimí jezdilo v pracovních dnech 15 osobních vlaků, o víkendu 8 osobních vlaků. Roku 2016 byl rekonstruován železniční přejezd.

Turistika

Obcí vede cyklotrasa č. 0068 Čerčany - Petroupim - Struhařov - Popovice - Jankov.

Pamětihodnosti

Kaple Panny Marie

Galerie

Bytový dům (2019)
Památník obětem válek (2019)
Pohled na domy v obci (2019)
Autobusová zastávka (2019)
Rybník (2019)

Reference

Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého, díl patnáctý. Praha: Šolc a Šimáček, 1927. 348 s. S. 92.
VLASÁK, Antonín. Okres Benešovský, nástin statisticko-historický. Praha: Fr. A. Urbánek, 1874. 162 s. Dostupné online. S. 93-94.
http://fotohistorie.cz fotohistorie.cz
Oficiální stránky obce Struhařov. obecstruharov.cz [online]. [cit. 2017-02-13]. Dostupné online.
HEŘMÁNEK, Tomáš. Obec Struhařov, technická zpráva. struharov.bn.sweb.cz [online]. 2003 [cit. 2017-02-13]. Dostupné online.
http://www.elektrarny.pro/detail.php?id=6600
https://www.eru.cz/documents/10540/487050/130930_Seznam_2012_FVE.pdf
Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1616. (česky a německy)
Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 876. (česky a německy)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Struhařov na Wikimedia Commons
Struhařov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[23747e9cda580a26bf3d5ebcaed673939725287f-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-2] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]

[3] SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého, díl patnáctý. Praha: Šolc a Šimáček, 1927. 348 s. S. 92.

[:0-4] VLASÁK, Antonín. Okres Benešovský, nástin statisticko-historický. Praha: Fr. A. Urbánek, 1874. 162 s. Dostupné online. S. 93-94.

[5] ttp://fotohistorie.cz fotohistorie.cz

[6] Oficiální stránky obce Struhařov. obecstruharov.cz [online]. [cit. 2017-02-13]. Dostupné online.

[7] HEŘMÁNEK, Tomáš. Obec Struhařov, technická zpráva. struharov.bn.sweb.cz [online]. 2003 [cit. 2017-02-13]. Dostupné online.

[8] ttp://www.elektrarny.pro/detail.php?id=6600

[9] ttps://www.eru.cz/documents/10540/487050/130930_Seznam_2012_FVE.pdf

[10] Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918

[11] Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren

[12] Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.

[13] Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.

[14] Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.

[15] Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1616. (česky a německy)

[16] Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 876. (česky a německy)