Avebury

Podle radiokarbonové metody datování byly násyp a kamenné kruhy vytvořeny v letech 2 900 až 2 600 př. n. l. Lidé je využívali pravděpodobně až do roku 1 800 př. n. l.[2] V 17. a 18. století byla památka předmětem zájmu spisovatele Johna Aubreyho, architekta Iniga Jonese a lékaře a amatérského archeologa Williama Stukeleyho.[3] Tomu se podařilo Avebury nakreslit ještě předtím, než místní obyvatelé začali megality používat na stavbu svých domů.[1] Mezi roky 1908 až 1922 zde probíhal rozsáhlý archeologický výzkum. Ve 30. letech 20. století zde archeolog Alexander Keiller nechal odstranit stromy a některé budovy.[2] Dnes Avebury rozdělují domy stejnojmenné vesnice spolu se silnicí.[1] Ve druhém desetiletí 21. století je areál hojně navštěvován turisty, kterých sem dorazí stovky tisíc ročně. Památka má velký význam i pro příznivce novopohanství.[4]

Kameny jsou umístěny na násypu, který je ohraničen příkopem o délce 1,3 km[3] a hloubce až 6 metrů.[2] Celkově jich bylo 180. Tvořily jeden větší a dva menší kruhy, které ležely uvnitř kruhu většího. Ten byl největším megalitickým kruhem na světě.[3] Nacházelo se v něm zhruba sto kamenů, v menších kruzích jich bylo okolo třiceti. Další megality byly vztyčeny uprostřed areálu.[1] Největší z nich váží přes čtyřicet tun.[5] Během několika posledních století používali místní obyvatelé kameny jako stavební materiál a tak se jich dochovala asi čtvrtina. V minulosti zde ještě ležely dvě kamenné ulice. Zbytky jedné se v Avebury nacházejí dodnes. Vedou k Overton Hillu, kde byl dříve další kamenný kruh.[1]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Avebury na Wikimedia Commons