Statická posturografie

Statická posturografie, patřící mezi posturografické techniky, je metodou měření posturální (postojové) rovnováhy ve vzpřímeném stoji.

Statická posturografie

Statická posturografie (statická počítačová posturografie – Static Computed Posturography, SCPG, stabilometrie) považovaná někdy za pouhou objektivizaci Rombergova testu,[1] je založena na principu měření výkyvů těžiště (správněji souřadnic centra opěrných sil – centre of foot pressure, CFP[2] body’s center of force, COF[3]) během stoje vyšetřovaného. Na rozdíl od subjektivního pozorování se však jedná o objektivní metodu, tedy metodu nezatíženou subjektivní interpretací, jejíž výsledky je možno dokumentovat graficky a především numericky. To umožňuje přesnější hodnocení poruchy rovnováhy, porovnávání a archivaci výsledků.

Princip a provedení vyšetření

Vyšetření statické posturografie je založeno především na analýze hodnot charakteru frekvenčního (parametry Way, Area), vektorového (parametry Ant-Post) a na hodnocení vizuální kontroly rovnováhy (tzv. Rombergovy kvocienty RbgW a RbgA).
Při vlastním měření vyšetřovaný stojí na posturografické plošině, která je podložena snímači (minimálně jeden snímač v každém rohu plošiny), které jsou schopné zaznamenat změnu COP (center of pressure).

Význam statické posturografie

Meta-analýza ukazuje, že metoda je vhodným doplňkem ke standardnímu vestibulárnímu vyšetření, zejména u pacientů s poškozením CNS,[4] není však konsensus při hodnocení užitečnosti posturografie pro stanovení diagnózy a vedení léčby. Použití metody je rozšířeno zejména v neurologii, dále ORL (neurootologii) k posuzování rovnováhy. Metodu prezentoval prvně v tehdejším Československu Hlavačka,[5] v české odborné literatuře je metoda opakovaně diskutována v oborech neurologie,[6][7][8], rehabilitace [9][10][11][12], ORL[13][14] a dalších.[15] Je zmiňována jako užitečná i v monografiích.[16][17] Hlavním přínosem se ukazuje kvantifikace rovnováhy a diskutovány jsou i schopnosti metody pro kvalitativní posouzení (hodnocení charakteru) poruchy rovnováhy stoje.[18]

Odkazy

Reference

Fried R, Arnold W. Der objektivierbare Rombergtest (Posturographie) mit der neuen "Luzerner Messplatte." Laryngol Rhinol Otol (Stuttg). 66(8): 433-6.
Winter DA. Human balance and posture control during standing and walking. Gait Posture 1995; 3(4): 193-214.
Hufschmidt A, Dichgans J, Mauritz KH, Hufschmidt M. Some methods and parameters of body sway quantification and their neurological applications. Arch Psychiatr Nervenkr 1980; 228(2): 135-150.
Di Fabio, R.P.: Meta-analysis of the Sensitivity and Specifity of Platform Posturography. Arch Otolaryngol Head Neck Surg, Feb. 1996, vol. 122, s. 150-157.
Hlavačka F, Litvinenková V. First derivative of the stabilogram and posture control in visual conditions in man. Agressologie, 1973;14 (C): 45-9.
Hlavačka F, Šaling M. Compensation effect of visual biofeedback in upright posture control. Activ nerv. sup. (Praha), 1986; 28(3): 191-6.
Valkovič P., Krafczyk S., Benetin J., Šaling M., Bötzel K. Deteriorácia posturálnej stability v progresi Parkinsonovej choroby: posturografická studia. Ces a slov Neurol Neurochir 2004; 5: 347-63.
Vaňásková E, Tošnerová V, Miláček Z, Waberžinek G, Bukač J. Prognostický význam klinicých testů a stabilografické vyšetření u nemocných po cévní mozkové příhodě. Ces a slov Neurol Neurochir 2002; 4: 245-9.
Janura M, Míková M. Využití biomechaniky v kineziologii. Rehabil Fyz Lék 2003; 10: 30-3.
Lejsková V, Lejska M. Vestibulární rehabilitace. Rehabil Fyz. Lék 1999; 4: 125-30.
Nováková H, Tichý M, Ťulpa F. Problematika využití posturografie v kineziologii. Rehabil Fyz Lék 2001; 8: 65-9.
Nováková H, Tichý M, Ťulpa F. Porovnání parametrů stabilometrie a tvarových změn zad v souvislosti s mobilizací kostrče. Rehabil Fyz Lék 1998; 5: 155-7.
Dzurková O, Hlavačka F. Statická stabiolometria a jej možnosti při hodnotení porúch rovnováhy v otoneurologii. Choroby hlavy a krku, 2006;(3-4): 38-42.
Lejska M. Komplexní řešení závrativých stavů funkčními metodami: Posturografie a vestibulární rehabilitace. Otorinolaryngol /Prague/; 1998; 47: 212 – 21.
Sázel M. Stabilita postoje pilotů. Pracov Lék 2004; 56: 161-5.
Hahn A. Závratě. Minimum pro praxi. Praha:Triton; 1998.
Lejska M. Léčba závrativých stavů vestibulární rehabilitací. Brno: nakl. Paido; 2001.
Dršata J., Lánský M.: Může počítačová posturografie přispět k diferenciální diagnostice topiky vestibulárních lézí? Sborník abstrakt 63. kongresu ORL společnosti ČLS JEP, Mikulov, 13. – 15. 6. 2002.

Literatura

Dršata J.: Počítačová posturografie v diagnostice a rehabilitaci závrativých stavů. Hradec Králové, 2007, disertační práce. Hlavačka F, Litvinenková V. First derivative of the stabilogram and posture control in visual conditions in man. Agressologie, 1973;14 (C): 45-9.

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] Fried R, Arnold W. Der objektivierbare Rombergtest (Posturographie) mit der neuen "Luzerner Messplatte." Laryngol Rhinol Otol (Stuttg). 66(8): 433-6.

[2] Winter DA. Human balance and posture control during standing and walking. Gait Posture 1995; 3(4): 193-214.

[3] Hufschmidt A, Dichgans J, Mauritz KH, Hufschmidt M. Some methods and parameters of body sway quantification and their neurological applications. Arch Psychiatr Nervenkr 1980; 228(2): 135-150.

[4] Di Fabio, R.P.: Meta-analysis of the Sensitivity and Specifity of Platform Posturography. Arch Otolaryngol Head Neck Surg, Feb. 1996, vol. 122, s. 150-157.

[5] Hlavačka F, Litvinenková V. First derivative of the stabilogram and posture control in visual conditions in man. Agressologie, 1973;14 (C): 45-9.

[6] Hlavačka F, Šaling M. Compensation effect of visual biofeedback in upright posture control. Activ nerv. sup. (Praha), 1986; 28(3): 191-6.

[7] Valkovič P., Krafczyk S., Benetin J., Šaling M., Bötzel K. Deteriorácia posturálnej stability v progresi Parkinsonovej choroby: posturografická studia. Ces a slov Neurol Neurochir 2004; 5: 347-63.

[8] Vaňásková E, Tošnerová V, Miláček Z, Waberžinek G, Bukač J. Prognostický význam klinicých testů a stabilografické vyšetření u nemocných po cévní mozkové příhodě. Ces a slov Neurol Neurochir 2002; 4: 245-9.

[9] Janura M, Míková M. Využití biomechaniky v kineziologii. Rehabil Fyz Lék 2003; 10: 30-3.

[10] Lejsková V, Lejska M. Vestibulární rehabilitace. Rehabil Fyz. Lék 1999; 4: 125-30.

[11] Nováková H, Tichý M, Ťulpa F. Problematika využití posturografie v kineziologii. Rehabil Fyz Lék 2001; 8: 65-9.

[12] Nováková H, Tichý M, Ťulpa F. Porovnání parametrů stabilometrie a tvarových změn zad v souvislosti s mobilizací kostrče. Rehabil Fyz Lék 1998; 5: 155-7.

[13] Dzurková O, Hlavačka F. Statická stabiolometria a jej možnosti při hodnotení porúch rovnováhy v otoneurologii. Choroby hlavy a krku, 2006;(3-4): 38-42.

[14] Lejska M. Komplexní řešení závrativých stavů funkčními metodami: Posturografie a vestibulární rehabilitace. Otorinolaryngol /Prague/; 1998; 47: 212 – 21.

[15] Sázel M. Stabilita postoje pilotů. Pracov Lék 2004; 56: 161-5.

[16] Hahn A. Závratě. Minimum pro praxi. Praha:Triton; 1998.

[17] Lejska M. Léčba závrativých stavů vestibulární rehabilitací. Brno: nakl. Paido; 2001.

[18] Dršata J., Lánský M.: Může počítačová posturografie přispět k diferenciální diagnostice topiky vestibulárních lézí? Sborník abstrakt 63. kongresu ORL společnosti ČLS JEP, Mikulov, 13. – 15. 6. 2002.