Stark's Earliest
Stark's Earliest (Starkovo nejranější) (Malus domestica 'Stark's Earliest') je ovocný strom, kultivar druhu jabloň domácí z čeledi růžovitých. Řadí se mezi nejranější letní odrůdy.
Historie
Původ
Nalezeno D. Bonnerem (Orofino, Idaho v USA) v roce 1938. V roce 1944 jej uvedla na trh firma Stark Bro's Nurseries & Orchards Co.
Rozšíření
Po 2. světové válce se tato odrůda brzy rozšířila po Evropě, zejména v Holandsku a Německu. V Československu se zaváděla v 60. letech.
Synonyma
Scarlet Pimpernel, Stark Earliest
Vlastnosti
Růst
Před nástupem plné plodnosti je růst středně silný a koruna se zahušťuje. Je nutný pečlivý výchovný řez. Dobře obrůstá plodonosným obrostem a rodí i na jednoletém dřevu. Vyžaduje dostatečně výživnou půdu.[1]
Plodnost a zralost
Plodí záhy a pravidelně. Pokud jsou plody nasazeny ve shlucích, je vhodné je probrat. V době, kdy se tato odrůda rozšiřovala, byla nejranější letní odrůdou vůbec, protože plody dozrávají už týden před odrůdou Průsvitné letní.
Plod
Plody jsou ploše kulovité, menší až střední velikosti. Slupka je hladká, suchá a lesklá. Základní barva je bílozelená později světle žlutá. Krycí barva je světle červená a její sytost závisí na oslunění. Karmínové líčko je krátce pruhované. Lenticely jsou na červené barvě světle ohraničeny a na základní barvě jsou ohraničeny výrazně červeně. Dužnina je bělavá, křehká, šťavnatá a po rozkrojení hnědne. Chuť je sladce navinulá dobrá až velmi dobrá. Plody na stromě brzy přezrávají, moučnatí a po dešti na nich praská slupka. Podtržené plody jsou odolné k otlačení a lze je skladovat až dva týdny.
Choroby a škůdci
Proti strupovitosti a padlí je málo odolné. Proti mrazu je 'Stark's Earliest' dosti odolné, ale vzhledem k časnému kvetení jsou květy častěji vystaveny pozdním mrazíkům.[1]
Hodnocení
Ve všech parametrech předčí odrůdu Průsvitné letní. Jako většina ostatních letních odrůd se nehodí do intenzivních výsadeb, ale do zahrádek.
Odkazy
Reference
- DVOŘÁK, Antonín; VONDRÁČEK, Jiří; KOHOUT, Karel; BLAŽEK, Jan. Jablka. Praha: Akademia, 1976. 592 s. (Ovocnická edice). S. 440–444.