Stanislav Vávra
Stanislav Vávra (* 7. dubna 1933 Praha-Libeň) je český básník a spisovatel. V padesátých letech 20. století byl spolu se svým bratrem Vladimírem Vávrou, Jiřím Šmorancem a Zdeňkem Buřilem členem surrealistické skupiny Libeňští psychici. V Libni byl častým návštěvníkem v ulici Na Hrázi, v bytě Bohumila Hrabala. Setkával se zde s lidmi z Hrabalova okolí, především Vladimírem Boudníkem. S ním chodil do pražských ulic malovat podle skvrn na stěnách činžáků v duchu Boudníkova explosionalismu, na jehož manifestu se také podílel.
Stanislav Vávra | |
---|---|
Narození | 7. 4 1933 |
Úmrtí | 11. 10. 2020 |
Povolání | spisovatel, básník a knihař |
citáty na Wikicitátech | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Publikovat začal až po roce 1989 (Hanťa press, Salon Práva). Pro Český rozhlas připravil několik pořadů. V roce 2009 vyšel v nakladatelství Concordia reprezentativní sborník libeňských psychiků, který Vávra sestavil.
Dílo
- Snovidění (1992)
- Perpetuum mobile (2003)
- Zvířený prach (2004)
- Mlčenlivá věž (2005)
- Vzkazy na účtence (2013)
- Kapitoly o krvácejícím jablku (2013)
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Stanislav Vávra
- Oficiální stránky
- Osoba Stanislav Vávra ve Wikicitátech
Portály: Literatura
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.