Stanisław Wysocki

V roce 1868 nastoupil na Orientální akademii ve Vídni. Absolvoval ji během čtyř let s vynikajícími výsledky. Během studií sloužil u 12. dobrovolnického husarského regimentu ve Vídni a byl jmenován poručíkem v záloze. V letech 1872–1875 byl elévem na konzulátu v Smyrně a Alexandrii. V období let 1875–1881 působil jako vicekonzul na různých místech, mj. v Konstantinopoli. V roce 1881 byl pověřen vedením konzulátu v Janině a od roku 1882 do podzimu 1884 byl konzulem v Bělehradě. Od roku 1881 byla jeho manželkou hraběnka Sophie Zaluska.[2][3]

Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1885 za kurii velkostatkářskou v Haliči. Do parlamentu se vrátil ve volbách roku 1897, nyní za všeobecnou kurii 7. volební obvod: Sanok, Krosno atd. V Říšské radě setrval do své smrti roku 1898, pak místo něj usedl Jan Stapiński.[4] Ve volebním období 1885–1891 se uvádí jako rytíř Stanislaus von Wysocki, statkář, bytem Jasienica.[5]

Na Říšské radě je po volbách roku 1885 uváděn coby člen Polského klubu.[6] Po volbách roku 1897 je rovněž řazen mezi polské poslance.[7]

Zemřel v březnu 1898.[3]