Stanisław Klucki

Stanisław Klucki (1827 Těšín[1]26. srpna 1897 Kozy[1][2]) byl rakouský politik polské národnosti z Haliče a Slezska, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Stanisław Klucki
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1882  1897
Poslanec Haličského zemského sněmu
Ve funkci:
1884  1890
Stranická příslušnost
ČlenstvíPolský klub

Narození1827
Těšín
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí26. srpna 1897
Kozy
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
RodičeLudwik Klucki
PříbuzníLudwik Klucki (otec)
Sobieslaus Klucki (bratr)
Hermann Czecz-Lindenwald (zeť)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

Pocházel z Těšína, z původně moravského rodu, který se později popolštil. Jeho otcem byl právník a těšínský starosta Ludwik Klucki. Stanisław sloužil v rakouské armádě a dosáhl hodnosti majora. Po sňatku s Malvinou Kluckou se usadil ve městě Kozy a byl veřejně a politicky aktivní. Dlouhodobě zasedal v okresním zastupitelstvu v Bílsku. V roce 1880 se stal předsedou okresního zastupitelstva, do té doby byl místopředsedou. Téhož roku byl členem zvláštního uvítacího výboru při návštěvě císaře Františka Josefa v Bílsku a Bělé.[1][2]

Byl aktivní i ve vysoké politice. Od roku 1884 do roku 1890 zasedal jako poslanec Haličského zemského sněmu.[2] Působil též jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kde usedl v doplňovacích volbách roku 1882 za kurii velkostatkářskou v Haliči. Slib složil 5. prosince 1882. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1885 a volbách roku 1891.[3] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako Stanislaus Klucki, statkář, bytem Kozy.[4] Patřil mezi polské národní poslance. Reprezentoval parlamentní Polský klub.[1][5]

Zemřel v srpnu 1897 na svém statku.[2]

Jeho zetěm byl Herman Czecz von Lindenwald, který si vzal jeho dceru Wilhelminu. Společně se zetěm Klucki podporoval polské hospodářské a národní zájmy v regionu Bílska.[1] Jeho bratr Sobieslaus Klucki působil jako advokát v Těšíně a hlásil se k německé národnosti.[6]

Odkazy

Reference

  1. Właściciele Kóz i Pałacu Czeczów [online]. kozy.vot.pl [cit. 2015-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-24. (polsky)
  2. Todesfall. Deutsches Volksblatt. Srpen 1897, roč. 9, čís. 3110, s. 1–2. Dostupné online.
  3. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&page=242&size=45
  5. Wien. Vorarlberger Volksblatt. Prosinec 1882, čís. 98, s. 794. Dostupné online.
  6. Politische Rundschau. Grazer Tagblatt. Listopad 1892, roč. 2, čís. 314, s. 1. Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.