Stangerie

Stangerie (Stangeria) je rod rostlin z čeledi stangeriovitých (Stangeriaceae), třídy cykasů (Cycadopsida). Rod obsahuje jediný žijící druh stangerii plstnatou (Stangeria eriopus) – endemický cykas z jižní Afriky. Druh je nejblíže příbuzný australskému rodu bowenie (Bowenia), se kterým tvoří čeleď stangeriovité. Je považován za prehistorickou rostlinu, z jehož předka se vyvinula celá řada dalších cykasů (bowenie (Bowenia), čigua (Chigua), zamie (Zamia) a pravděpodobně i další zamiovité (Zamiaceae))[1].

Stangerie
Lesní varianta stangerie plstnaté s širokými listy
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělenícykasorosty (Cycadophyta)
Třídacykasy (Cycadopsida)
Řádcykasotvaré (Cycadales)
Čeleďstangeriovité (Stangeriaceae)
Rodstangerie (Stangeria)
T. Moore, 1853
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Etymologie

Rodové jméno rostliny pochází od Dr. Maxe Stangera, který z Jižní Afriky zaslal první popsanou stangerii do botanické zahrady v londýnské Chelsea.

Botanická charakteristika

Stangerie v botanické zahradě v Sydney

Kmeny jsou zcela podzemní. Kořen má tvar řepy, s korálovitými kořeny typickými pro cykasy.

Typickými rysy rodu jsou:

  • lístky mají středovou žílu, na rozdíl např. od kejákovitých (Zamiaceae)
  • listy rostou rostou jeden po druhém, nikoliv více najednou, jako například u čeledi cykasovitých (Cycadaceae). Podobají se kapradině druhu Oleandra distenta.
  • lístky vyrůstají složené
  • řapíky listů nezůstávají přisedlé na kmeni a po oschnutí opadávají

Původ

Stangerie je dle některých odhadů živým chybějícím článkem mezi cykasy. Dle R. Buckleye se předek stangerií postupně vyvinul i v rody bowenie a čigua a z předků čigua poté do Zamií a dalších rostlin. Africká stangerie se pravděpodobně vyvinula z cykasu, který žil na celém někdejším kontinentu Pangea, jak napovídá i existence jejích předchůdců po celém světě, například Eostangeria ruzinciniana v Bulharsku, Eostangeria saxonica v Německu a Eostangeria pseudopteris v Oregonu.

Druhy

Jediný žijící druh se zdá být příbuzný s fosíliemi po celém světě.

Odkazy

Reference

  1. Buckley, R. 1999. A new significance for Stangeria? The Cycad Newsletter 22(4): 11-14. Archivováno 13. 3. 2006 na Wayback Machine

Literatura

  • Whitelock, Loran M. 2002. The Cycads. Timber press, Portland(OR), 2002. ISBN 0-88192-522-5.
  • Buckley, R. 1999. A new significance for Stangeria? The Cycad Newsletter 22(4): 11-14. dostupné online
  • Osborne, R., Grove, A., Oh, P., Mabry, T.J., Ng, J.C. & Seawright, A.A. The magical and medicinal usage of Stangeria eriopus in South Africa. Journal of Ethnopharmacology 43: 67-72.1994.
  • Vorster, P., and E. Vorster. Stangeria eriopus. Encephalartos no. 2 (March): 1-11. 1985.
  • Douwes, E., Gillmer, M., Mattson, M., and Dalzell, C. 2004. Vegetative propagation of Stangeria eriopus from leaf material. Encephalartos 80: 28-30.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.