Státní mapová díla České republiky

Katastrální mapa, je mapa velkého měřítka (v měřítku 1 : 5000 a větší). V závislosti na tom, o jaký typ katastrální mapy se jedná, se liší i obsah mapy. V tomto obsahu se nachází všechny důležité informace pro potřeby vedení Katastru nemovitostí jako například: hranice pozemků, obvodů, budov či obvodů vodních děl, hranice katastrálních území či územních správních jednotek a dalších předmětů v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 357/2013 Sb. a její přílohou.[2]

Katastrální mapa, ČÚZK

K 31. 12. 2017 byla katastrální mapa vedena na cca 99 % území České republiky v digitální formě, v měřítku 1 : 1000.[3] Ve zbylé části území je pak používána forma analogová v několika měřítkách a kladech mapových listů. Tato analogová data jsou pak pravidelně intervalově skenována a aktualizována. Následně jsou dostupná ve formě rastrových souborů. Mapy v digitální formě jsou pak stěžejním mapovým podkladem v informačních systémech, aplikacích vztahujících se k území a k dokončení digitální vektorové mapy v rozsahu celého území České republiky.

Katastrální mapy obsahují čtyři soubory: 

• Mapy stabilního katastru (sáhové mapy)
• Mapy československého pozemkového katastru (novoměřické mapy)
• Technickohospodářské mapy (THM)
• Základní mapy velkého měřítka (ZMVM)[1]

Toto mapové dílo, je mapou velkého měřítka, obsahující polohopis, výškopis a popis.

Zdrojem polohopisné části je především katastrální mapa. Výškopisnou část tvoří vrstevnice převzaté ze Základní mapy České republiky 1 : 10 000 či ZABAGED^®. Tato mapa je pak dostupná pro celé území České republiky částečně ve vektorové a částečně v rastrové podobě. Používá se jako podklad pro projektování a plánování.

Mapa je v souřadnicovém systému S-JTSK. Výškopis je ve výškovém systému Baltský po vyrovnání (Bpv). Rám mapy je pravoúhlý a je vymezen souřadnicovou sítí S-JTSK.

Soubor základních map středních měřítek tvoří Základní mapy České republiky v měřítkách 1 : 10 000, 1 : 25 000, 1: 50 000, 1 : 100 000 a 1 : 200 000, kteréžto představují, stejně jako mapy katastrální, nejdůležitější součást státního mapového díla. Základní mapy středních měřítek vznikly odvozením z topografických vojenských map, tudíž mají topografický charakter a obsahují polohopis, výškopis i popis. Slouží pro potřeby všech státních i veřejných subjektů. Všechny tyto mapy jsou zpřístupněny prostřednictvím prohlížecích služeb geoportálu ČÚZK.[4]

Mapy jsou zpracovány v jednotném kladu mapových listů, navrženém tak, aby pokrýval celé území. Jednotlivé listy tvoří lichoběžníky orientované dle světových stran. Základní mapy v měřítkách 1 : 10 000 - 1 : 100 000 jsou dokončena pro celé území České republiky digitální technologií, na podkladě dat Základní báze geografických dat a Geonames, přičemž neustále dochází k jejich aktualizaci.

Základní mapa 1 : 200 000 se od roku 2011 vyhotovuje digitální technologií z Národní databáze Data200. Největší výhodou je, že jsou tato data jednotně zpracována pro celé území České republiky, a ta je nadále využívána v geografických informačních systémech, mapových portálech a webových aplikacích v roli přehledových map.

Základní mapa České republiky je všeobecně zeměpisná mapa malého měřítka. Zobrazuje celé území České republiky a příhraniční oblasti na jednom mapovém listu a je zpracována digitální technologií.

Využívá se nejčastěji jako navigační vrstva v geoportálu ČÚZK, dalších resortních webových aplikacích, jako přehledová mapa či jako pomůcka k výuce.

Tato díla jsou vydávána ČÚZK a jsou k dispozici pouze v tištěné formě. 

Tato tematická mapa vznikla na podkladě Základní mapy České republiky 1 : 50 000. Zobrazuje dálnice, silnice s rozlišením tříd, čísla dálnic a silnic, uzlové body lokalizačního systému silniční databanky, mimoúrovňové křižovatky, mosty, podjezdy a další. 

Základem mapy je Základní mapa České republiky 1 : 50 000. Tematická složka pak zobrazuje nivelační síť I-IV řádu, plošné nivelační sítě, průběh a označení jednotlivých nivelačních pořadů, polohu vybraných nivelačních bodů a jejich číselné označení.[5]

Základem je opět Základní mapa České republiky 1 : 50 000. Mapa obsahuje klad evidenčních jednotek tj. triangulačních listů v S-JTSK, jejich označení a polohu všech trigonometrických bodů, orientačních a zhušťovacích bodů. Barevně odlišeny jsou pak body zaměřené v referenčním systému ETRS 89. Přehled je doplněn kladem listů Státní mapy 1 : 5000.

Základní báze geografických dat České republiky (ZABAGED) je komplexní geografický digitální model České republiky. Tento model je spravován Zeměměřickým úřadem ve veřejném zájmu.

ZABAGED je dále využíván jako základní informační vrstva v územně orientovaných informačních a řídicích systémech správy ČR, hlavním zdrojem informací pro tvorbu Základních map ČR měřítek 1 : 10 000 až 1 : 100 000, a také zdrojem vybraných informací pro datovou strukturu INSPIRE.  

V současné době je tato datová sada tvořena 120 typy geografických objektů zařazených do polohopisné a výškopisné sady ZABAGED a je zpřístupněna prostřednictvím geoportálu ČÚZK.[4]

Atlas krajiny České republiky je první komplexní atlasové dílo v samostatné éře České republiky. Přínosem tohoto atlasu je využití analytických a syntetických map, vytvořených moderními kartografickými a geoinformačními nástroji umožňující náhled na velmi složitý a zároveň křehký systém vyjádřený slovem „krajina“.[6]

Tento atlas vznikl jako výsledek veřejné zakázky Ministerstva životního prostředí. Řešitelem tohoto projektu byl Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. (VÚKOZ) ve spolupráci s výzkumnými institucemi a vysokými školami.

Nejčetněji je pro mapy použito měřítko 1 : 2 000 000. Dalšími použitými měřítky jsou 1 : 1 000 000, 1 : 1 500 000, 1 : 3 000 000 či 1 : 4 000 000. V atlasu jsou dále také zařazeny mapy v měřítku 1 : 500 000, originální, dříve nepublikované mapy, grafy, kartogramy a další podklady.[7]

Atlas krajiny České republiky je rozdělen do osmi základních kapitol, některé se dále dělí na podkapitoly:

• Krajina - předmět studia
  • Pojetí krajiny
  • Historické a současné dokumenty o krajině
• Geografická poloha
  • Svět
  • Evropa a Česká republika
• Historická krajina
  • Formování státu a správy území
  • Procesy změn v krajině
  • Vývoj využívání krajiny
  • Historická přírodní rizika
• Přírodní krajina
  • Energie
  • Ovzduší
  • Geologické podmínky
  • Reliéf
  • Vodstvo
  • Půda
  • Rostlinstvo a živočišstvo
  • Typy přírodní krajiny
• Současná krajina
  • Obyvatelstvo
  • Sídla a osídlení
  • Ekonomické aktivity v krajině
  • Využívání krajiny
• Krajina jako dědictví
  • Ochrana přírodní krajiny
  • Ochrana kulturního dědictví
  • Přírodní a kulturní významnost krajiny
• Krajina jako prostor pro společnost
  • Přírodní a antropogenní rizika
  • Kvalita životního prostředí
  • Limity a potenciály krajiny
• Krajina v umění

Atlas krajiny ČR je neprodejná publikace. Je poskytován zdarma zejména pro nekomerční výchovné, vzdělávací či popularizační účely například orgánům státní správy, samosprávám, vědeckým pracovištím, školám, knihovnám a dalším. 

Geologická mapa ČR 1 : 500 000, ČGS

Geologická mapa se snaží co nejvěrněji znázornit geologickou stavbu zobrazovaného území a zároveň vyjadřuje autorskou interpretaci zobrazených geologických poměrů.

Nová kvalita této geologické mapy spočívá v tom, že využívá generalizace poznatků shromážděných během geologického mapování celého území ČR, v měřítku 1 : 50 000, které vzešlo z mapování několika generací kartografů České geologické služby (1990 – 2002) jakožto i dalších geologických institucí.[8]

Nová mapa byla zdigitalizována a začleněná do regionálního, geografického, informačního systému. 

Mapa zobrazující půdní podklad České republiky v měřítku 1 : 50 000. Tato tematická mapa zobrazuje typologickou příslušnost půdy tedy: půdní typ, půdní subtyp, hydromorfní vývoj, půdní varietu a také formu. Dále tato mapa zobrazuje konkrétní údaje o půdotvorném substrátu.

Mapy zobrazující celkové regionální rozmístění nerostných surovin, zásob a také ploch s ověřenými zdroji, v měřítku 1 : 50 000. Mimo jiné také poskytují informace o surovinové využitelnosti oblastí v současnosti i budoucnosti. 

Mapy zobrazují všechny typy chráněných území, které byly k datu vydání konkrétní mapy vyhlášené, v měřítku 1 : 100 000.[9]

Mapa zobrazuje plochy a izolinie hodnot geomagnetického pole ve formě izanomál. Mapa je doplněna seznamem zpráv s podklady použitými pro sestavení magnetické mapy a výběr literatury k interpretaci magnetických anomálií.[10]

Mapy přinášejí informace o typu, charakteru a geometrii hydrogeologického prostředí podzemních vod, jejich využitelnosti z hlediska kvantity, vhodnosti využitelnosti pro vodárenské účely z hlediska kvality či možnosti jejich akumulace, v měřítku 1 : 50 000.[9]

Největším měřítkem těchto map je 1 : 25 000 (DMÚ 25). Tyto mapy vznikaly pomocí metod fotogrammetrie, v Gaussově konformním válcovém zobrazení přičemž referenční plochu tvoří Krasovského elipsoid. Původně byl používán souřadnicový systém, označovaný jako systém 1952 (S-52), kterýžto byl později zpřesněn na S-42, avšak v dnešní době se vzhledem k přestupu ČR do NATO, přechází na mezinárodní systém WGS 84.

Původní mapování bylo v šestistupňových pásech Gaussova zobrazení, přičemž každý poledníkový pás má souřadnicový systém. Osa Y byla vložena do přímého obrazu rovníku a osa X do přímého obrazu osového poledníku.[1]

Základní vodohospodářská mapa 1 : 50 000 (ZVM50) je státním mapovým dílem pro oblast vodního hospodářství. Slouží jako podklad pro vodohospodářské studie, pasportizaci vodních toků či projektování vodohospodářských děl a ekologické studie. Její vydávání zajišťuje samotný ústav ve spolupráci se Zeměměřickým úřadem.[12]

ZVM 50 je zpracovávána jako součást doplňování a zpřesňování směrného vodohospodářského plánu podle zákona č. 138/1973 Sb., zákon o vodách (vodní zákon), ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 114/1995 Sb., zákona č. 14/1998 Sb. a zákona č. 58/1998 Sb.[1]

Jako podklad mapy je převzat obecně topografický obsah ze Základní mapy České republiky 1 : 50 000 (včetně výškopisu i polohopisu) a tematický obsah, jenž je odvozen metodami kartografické generalizace z databáze DIBAVOD. Tematické prvky obsahu jsou stanoveny Katalogem objektů DIBAVOD[13] a z něho odvozeným Seznamem mapových značek základní vodohospodářské mapy.[12]

Jednotlivé mapové listy jsou volně ke stažení, ve formátu PDF, na webových stránkách VÚV T. G. Masaryka.

• Kartografie
• Kartografické dílo
• Stabilní katastr

• Geonames
• Národní databáze Data200
• Prohlížecí služby geoportálu ČÚZK
• Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. VÚKOZ
• Databáze DIBAVOD
• Katalog objektů DIBAVOD^{[nedostupný zdroj]}
• Seznam mapových značek DIBAVOD