Srpnové dekrety

Srpnové dekrety jsou dokumenty, kterými Ústavodárné národní shromáždění v první polovině srpna roku 1789 zrušilo výsady zejména šlechty a duchovenstva ve Francii. Tyto dekrety ukončily z právního hlediska na počátku Velké francouzské revoluce fungování ancien régime.[1]

Reliéf znázorňující sepisování srpnových dekretů – pomník Republiky na Place de la République

Pozadí

Na dobytí Bastily reagovali chudí francouzští venkované v následujících týdnech strachem a panikou z dalšího vývoje událostí. Šířily se fámy o plánované šlechtické odvetě a zahraničních intervencích. Rolníci se také obávali, že nebudou zrušena vrchnostenská a feudální práva. V důsledku toho docházelo na některých místech k vypalování zámků a ničení zdejších archívů. Tyto události se nazývají Velký strach.[2][3]:s.104-106 Většina poslanců uvažovala o tvrdém potlačení těchto nepokojů, byla si však vědoma politické neprůchodnosti tohoto řešení. Rozhodli se tedy feudální práva zrušit.[3]:s.106-108

Hlasování a obsah

Změnu iniciovali v Ústavodárném shromáždění vikomt de Noailles a vévoda d'Aiguillon 4. srpna večer.[3]:s.106-108 Hlasování poté probíhalo ve všeobecné euforii a došlo ke zrušení všech oblastních, cechovních a stavovských privilegií, stejně tak i výsad jednotlivců. Dále byly zrušeny královské důchody a úřady, regionální imunity, výjimky z placení poplatků, robota a odúmrti. Šlechta přišla o právo lovu a možnost zřizovat obory a holubníky. Byla zavedena daňová rovnost a duchovenstvo nemohlo dále vybírat desátky.[2]

Vrchnostenská práva mohla být vykoupena, stejně tak soudcovské úřady. Dle francouzského historika Françoise Fureta tak v podstatě „šlo o to proměnit staré vrchnostenské právo v řádnou měšťanskou smlouvu“.[3]:s.106-108 Výkup feudálních práv byl však pro rolníky dost drahý a nakonec tedy byly v červenci 1793 zcela zrušeny. V případě soudcovských úřadů probíhal výkup také několik následujících let. Práce na dekretech a jejich vydávání trvala mezi 5. až 10. srpnem,[2] podle jiného zdroje bylo vydávání ukončeno 11. srpna.[3]:s.106-108

François Furet provedené změny hodnotí slovy:

„ …můžeme docela dobře napsat, že v noci na 4. srpna byla zavedena rovnost všech před zákonem, a tím ustavena všeobecná platnost vlastnické smlouvy: šlo tedy o novou společnost nikoli z hospodářského, ale z právního hlediska. “
— [3]:s.106-108

Odkazy

Reference
  1. HROCH, Miroslav; KUBIŠOVÁ, Vlasta. Velká francouzská revoluce a Evropa. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1990. ISBN 80-205-0151-7. S. 72–73.
  2. TINKOVÁ, Daniela. Revoluční Francie 1787–1799. Praha: Triton, 2008. ISBN 978-80-7387-211-3. S. 45–46.
  3. FURET, François. Francouzská revoluce. Díl 1. Od Turgota k Napoleonovi 1770-1814. Praha: Argo, 2004. ISBN 80-7203-452-9.

Literatura
  • FURET, François. Francouzská revoluce. Díl 1. Od Turgota k Napoleonovi 1770-1814. Praha: Argo, 2004. 450 s. ISBN 80-7203-452-9.
  • TINKOVÁ, Daniela. Revoluční Francie 1787–1799. Praha: Triton, 2008. 439 s. ISBN 978-80-7387-211-3.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.