Srbská velká župa

Srbská velká župa, známá též jako Velká župa Raška (srbsky Велика жупа Рашка / Velika župa Raška), byl raný srbský stát středověku, který zahrnoval části dnešního Srbska, Černé Hory, Bosny a Hercegoviny a jižní Dalmácie, soustředěný v oblasti Rašky (odtud jeho exonymum). Vznikl kolem roku 1091 ze srbského knížectví Duklja, vazalského státu Byzantské říše, které se oddělilo od raně středověkého Srbského knížectví, soustředící se v oblasti Rašky do roku 960, po byzantsko-bulharských válkách mizí z pramenů. Zakladatel státu Vukan získal titul velkého župana poté, co jeho strýc vládce Bodin skončil v byzantském vězení po desetiletí trvající vzpoury. Zatímco Duklja se zmítala v občanských válkách, Raška dál pokračovala v boji proti Byzanci. Ta byla ovládána dynastií Vukanovićů, která dokázala většinu z někdejšího srbského státu sjednotit pod svou vládu, k tomu jej ještě územně rozšířit dál na jih a na východ. Díky diplomatickým vazbám s Uherskem se jim podařilo zachovat nezávislost Srbska až od poloviny 12. století. Z dynastické občanské války v roce 1166 vyšel vítězně Štěpán Nemanja. Nemanjův syn Štěpán Nemanjić byl korunován na krále v roce 1217, zatímco jeho mladší syn Rastko (mnich Sáva) byl v roce 1219 jmenován prvním arcibiskupem Srbů.

Srbská velká župa  Велика жупа Рашка  Velika župa Raška ←  ←  ←  1091–1217  → znak
geografie Srbsko v roce 1184 za vlády Štěpána Nemanji
hlavní město:	Ras
obyvatelstvo
jazyky:	starosrbština
náboženství:	ortodoxní, bogomilské (zapovězené)
státní útvar
státní zřízení:	monarchie
státní útvary a území
předcházející: Thema Sirmium Duklja Srbské knížectví (středověk) následující: Srbské království (středověk)