Správce obce

Institut správce obce byl zaveden zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) s účinností od 12. listopadu 2000.[2]

Podle § 98 zákona o obcích ve znění novely č. 234/2006 účinné od 1. července 2006[2] jmenuje správce obce ve stanovených případech ministr vnitra z řad zaměstnanců státu zařazených do Ministerstva vnitra.[3] Od 1. ledna 2003 do 30. června 2006 na základě novely č. 313/2002 Sb.[2] tuto pravomoc měli ředitelé krajských úřadů a jmenovali správce z řad zaměstnanců kraje na náklady kraje, do 31. prosince 2002 správce jmenovali přednostové okresních úřadů z řad zaměstnanců okresních úřadů.[3] Podle svého organizačního řádu[2] ministerstvo touto funkcí pověřuje zaměstnance odboru veřejné správy, dozoru a kontroly, zpravidla z krajských oddělení dozoru, jejichž běžnou pracovní náplní je poskytovat metodickou pomoc obcím a kontrolovat jejich činnost z hlediska zákonnosti.[3] Týž správce může být jmenován současně správcem i pro více obcí.[3]. Výdaje na výkon činnosti správce obce hradí Ministerstvo vnitra.[3]

Pro správce města platí obdobná pravidla jako pro správce jiné obce. Správce městského obvodu nebo městské části je jmenován tajemníkem magistrátu, jinak je jeho postavení obdobné jako postavení správce obce. V Praze jmenuje správce městské části ředitel Magistrátu hlavního města Prahy a postavení správce upravuje § 93 zákona o hlavním městě Praze..

Důvody pro jmenování správce obce vyjmenovává § 98 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění:

• v obci se neuskuteční vyhlášené volby pro nedostatek přihlášených kandidátů (v minulosti se ustanovení vztahovalo i na případ, kdy se volby neuskutečnily z důvodu neustavení okrskové volební komise; do roku 2002 byl správce jmenován až po opakovaném nekonání vyhlášených voleb, tj. zpravidla až po nekonání řádných i dodatečných voleb, od roku 2003 ihned po nekonání jakýchkoli vyhlášených voleb[2][4])
• zanikne mandát všem členům zastupitelstva a nenastoupí náhradníci (tato možnost do zákona přibyla novelou s účinností od 1. ledna 2003[2])
• dojde ke sloučení obcí nebo k oddělení části obce

Před novelou č. 298/2008 Sb., účinnou od 19. srpna 2008, měl být správce obce jmenován ještě v těchto případech[3]

• dojde k rozpuštění zastupitelstva obce Ministerstvem vnitra (podle současné úpravy pak obec nadále řídí dosavadní starosta, dosavadní místostarosta a dosavadní rada obce)
• není zvolen starosta do 6 měsíců od ustavujícího zasedání zastupitelstva obce nebo ode dne, kdy byl starosta odvolán z funkce nebo se funkce vzdal (současná právní úprava stanoví, že v takovém případě starostu zastupuje místostarosta nebo jiný člen zastupitelstva určený zastupitelstvem)

Jmenování správce je v uvedených případech povinností ministerstva, zákon však nestanoví lhůtu pro její splnění.

Výkon funkce končí dnem ustavujícího zasedání zastupitelstva obce nebo dnem zvolení starosty, podle toho, co bylo důvodem jmenování správce.

V období mezi koncem předchozího volebního období a ustavující schůzí nového zastupitelstva vykonává vybrané činnosti (svolávání a řízení ustavující schůze) bývalý starosta nebo nejstarší člen zastupitelstva a dosavadní rada obce.

Správce obce vykonává zákonem vymezené kompetence zastupitelstva obce, rady obce a starosty obce. Má zákonem pravomoci omezeny na ty, které mají přechodný a udržovací charakter. Podílí se na uskutečnění dodatečných voleb (za něž však odpovídá ředitel krajského úřadu), stanovuje pravidla rozpočtového provizoria, schvaluje rozpočet obce a závěrečný účet obce a hospodaří podle schváleného rozpočtu. Spravuje majetek obce, ale nemůže s ním zásadním způsobem disponovat (prodávat, zastavovat), nemůže sjednávat smlouvy zavazující obec (např. sjednat smlouvu o úvěru pro obec), rozhodovat o investicích k rozvoji obce.

Jmenování správce obce neřeší situaci s předlužením obce, protože správce nemá dostatek pravomocí k jejímu účinnému řešení – institut správce obce není uzpůsoben k řešení případů zadlužených obcí. Oproti tomu legislativa Slovenské republiky má specifický a tvrdý režim nuceného správce pro zadlužené obce, a to v působnosti ministerstva financí. Na české obce se nevztahuje ani insolvenční zákon a český zákon o obcích neřeší ani možnost zániku obce z důvodu dlouhodobého nezájmu občanů o správu veřejných věcí a vypořádání jejích závazků.[5]

Určitou obdobou činnosti správců obce je správa vojenských újezdů, jejichž obyvatelům v kolizi s ústavou zákon upírá právo na obecní samosprávu a rozhoduje zde v pozici státního úřadu újezdní úřad v čele s přednostou.

Za období od července 2006 do června 2007 byl jmenován správce ve 25 obcích. Dvakrát v případě nových obcí (Držovice a Ladná, od vzniku obcí 1. července 2006 do ustavujících schůzí zastupitelstev z řádných komunálních voleb v říjnu 2006), 19× z důvodu neuskutečnění voleb 20. a 21. října 2006 kvůli nedostatku kandidátů[3] (úplný seznam viz [2]; ve všech těchto případech vzešla zastupitelstva z dodatečných voleb konaných 17. února 2007[2]) a čtyřikrát z důvodu zániku mandátu všech členů zastupitelstva a nenastoupení náhradníků (Černěves, Rybniště, Ohrazenice a Nemanice) – ve všech čtyřech těchto případech vzešla nová zastupitelstva z nových voleb konaných 30. března 2007).[2] Za tuto dobu vynaložilo ministerstvo vnitra na činnost správců obcí přes 4 miliony Kč, což zahrnovalo převážně mzdové náklady včetně odměn a přesčasových vícenákladů (3,81 milionu), ale i další náklady (doprava a cestovné včetně stravného 194 tisíc Kč, provoz mobilních telefonů 50 tisíc Kč, kancelářský materiál a kopírování apod. 4 tisíce Kč). Průměrné náklady na jednu obec činily 162,4 tisíc Kč.[2] Před návrhem novely zákona došlo pak ještě k jednomu případu jmenování správce z důvodu zániku funkce starosty, a to v obci Hajany na dobu jednoho měsíce[6] po odvolání dlouholetého starosty Zdeňka Švaňhala.

Dlouhodobě působili od 13. prosince 2009 do jara 2012 správci v obci Prameny, která se zadlužila a delší dobu neměla zastupitelstvo, protože do nových voleb vyhlášených na 12. prosince 2009, dodatečných voleb vyhlášených na 20. března 2010 ani řádných voleb v říjnu 2010 se nepřihlásili žádní kandidáti.

Po komunálních volbách v roce 2010 byl správce ustanoven v 18 obcích, kde volby neproběhly.[7][8] Ve dvou obcích (Prameny a Řitonice) se nekonaly ani dodatečné volby 5. 2. 2011.

Po komunálních volbách v roce 2018 byl správce ustanoven v 17 obcích, kde volby neproběhly.