Stadion
Slovo stadion pochází z antiky, kde se jednalo o podélné sportovní závodiště v délce 600 stop. Což v Olympii činilo asi 192 metrů, v římské době to bylo asi 180 metrů. Dnes je tímto slovem označováno prakticky každé větší sportoviště, to obvykle bývá opatřeno nějakým hledištěm a vybavené dalším technickým a organizačním zázemím, jak pro samotné sportovce, sportovní organizátory, sportovní novináře a zpravodaje, tak pro diváky. Hlediště stadionu bývá stupňovité tak, aby všichni diváci dobře viděli a slyšeli. Stadion určený pro kolektivní hry, atletiku, plavecké sporty, dráhovou cyklistiku atd. může, ale nemusí být krytý, velké moderní stadiony mívají střechu prakticky vždy, ty nejmodernější z nich pak mívají konstrukce se střechou částečně či úplně zatahovací a vytahovací. Moderní stadiony bývají také velmi často řešeny jako víceúčelová multifunkční zařízení, která mohou sloužit pro mnoho různých kulturních a společenských akcí mimosportovní povahy – např. pražská O2 arena.
Jeden či více stadionů vedle sebe pak tvoří sportovní areál nebo sportovní komplex.
Rozdělení stadionů
Stadiony se dělí podle jednotlivých sportovních odvětví, velikosti a primárního účelu, např.:
- atletický stadion
- biatlonový stadion (obvykle společně s lyžařským stadionem)
- cyklistický stadion neboli velodrom
- fotbalový stadion
- hokejbalový stadion
- házenkářský stadion
- olympijský stadion (což je obvykle všesportový stadion)
- plavecký stadion
- tenisový stadion
- veslařský stadion
- zimní stadion (hokejový stadion, bruslařský stadion)
Odkazy
Literatura
- Paroubek, Jaroslav; Navrátil, Arnošt; Občanské stavby : Stavby pro tělovýchovu a sport; ČVUT, Praha, 1993
- PETRÁČKOVÁ, Věra; KRAUS, Jiří, a kol. Akademický slovník cizích slov A-Ž. Praha: Academia, 2000. 834 s. ISBN 80-200-0607-9.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu stadion na Wikimedia Commons - Galerie stadion na Wikimedia Commons
- StadiumZone.net International football stadiums (Aj)
