Skunk západní

Skunk západní byl dříve zařazován jako poddruh skunka skvrnitého (S. putorius). Nicméně již v 60. letech 20. století byly vzneseny argumenty pro jejich separaci, především byla zmiňována reprodukční bariéra. Od 90. let 20. století je veden jako samostatný druh.[5]

Poddruhy

V současnosti je uznáváno těchto sedm poddruhů:[2]

• S. g. amphialus Dickey, 1929 - Channel Islands v Kalifornii
• S. g. gracilis Merriam, 1890 - od jihovýchodního Washingtonu až po západ Oklahomy
• S. g. latifrons Merriam, 1890 - od jihozápadní Britské Kolumbie po západní Oregon
• S. g. leucoparia Merriam, 1890 - jižní Arizona, Nové Mexiko, Texas a severní Mexiko
• S. g. lucasana Merriam, 1890 - Baja California Sur
• S. g. martirensis Elliot, 1903 - severní a střední Baja California
• S. g. phenax Merriam, 1890 - Kalifornie

Kostra skunka západního

Skunk západní je spíše štíhlejší druh skunka, čemuž odpovídá i druhové jméno (gracilis = subtilní). Má typickou černo-bílou barvu. Bílá barva vytváří skvrny (čelo) a pruhy (tělo). Od skunka skvrnitého se pozná podle delších a širších bílých pruhů. Ocas má výraznější bílé zakončení. Celková délka dospělých jedinců je 34 až 45 centimetrů, z toho na ocas připadá 12 až 17 cm (podle jiných zdrojů až 20 cm). Samci bývají v průměru o 6 % delší než samice. Lebka měří na délku 43 až 57 mm. Hmotnost se pohybuje od 227 g do maximálně 1 kilogramu.[2][4] Samci jsou v průměru o 40 % těžší.[2]

Pohled shora

Skunk západní žije ve třech státech. Na severu je to Kanada, kde obývá malou oblast na jihozápadě v provincii Britská Kolumbie. Ve Spojených státech amerických se vyskytuje na rozsáhlém území na západě a jihozápadě. Areál výskytu zabíhá dále do Mexika, především do severní části této země a na Kalifornský poloostrov. Maximální nadmořská výška, v níž šelma žije, je 2500 m.[5] Obývá rozličný biotop: pláže, nížiny, hory, skalnaté oblasti, lesy, chaparral, nevadí mu ani lidmi narušená krajina.[5]

Skunk západní je většinou samotářský, striktně noční tvor.[2] Celkově je jeho chování podstatně méně prostudováno, než je tomu u skunka skvrnitého.[4] Většina informací pochází z ostrovních kalifornských populací. Velikost teritoria se pohybuje v řádech několika desítek hektarů. V zimním období druh nehibernuje, ale utlumuje svou aktivitu.

Je to všežravec, který se živí především malými savci a hmyzem. Doplňkovou stravu tvoří ptáci, plazi, obojživelníci, vejce, ovoce, zelenina a zdechliny.[2][4]

Pokud je obtěžován nebo mu hrozí nebezpečí, používá několik obranných mechanismů. Dupe, staví se na přední končetiny a v nejzazším případě vypouští z řitních žláz silně zapáchající tekutinu.[2]

Mezi predátory skunka západního se řadí velcí draví ptáci (především orel skalní), lišky (ačkoliv obvykle s nimi koexistuje bez predace), kojoti a rysi červení.[2][4] Další příčinou úmrtnosti je lidská činnost, především srážky s automobily a lov.[2][5]