Spišský Štvrtok
Spišský Štvrtok (maď. Csütörtökhely, nem. Donnersmarkt) je obec na Slovensku, v okrese Levoča v Prešovském kraji. Obec leží a jihozápadním okraji Levočských vrchů a v severozápadní části Hornádské kotliny. V jejím blízkém sousedství je národní park Slovenský ráj.[1]
| Spišský Štvrtok | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°0′7″ s. š., 20°28′4″ v. d. |
| Nadmořská výška | 560 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Prešovský |
| Okres | Levoča |
  Spišský Štvrtok | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 14,24 km² |
| Počet obyvatel | 2 441 (31. 12. 2011) |
| Hustota zalidnění | 171,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Ján Greš |
| Vznik | 1263 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 053 |
| PSČ | 053 14 |
| Označení vozidel | LE |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V roce 2011 zde žilo 2 441 obyvatel.[2]
Historie
Okolí obce bylo osídleno už od pravěku. Archeologické nálezy potvrzují osídlení již v mlaší době bronzové a v období halštatské kultury.
Největší význam má významná archeologická lokalita Myší Hôrka (západně od obce). Asi před 3500 lety zde stávalo opevněné městečko.
V blízkosti obce pak byly objeveny archeologické nálezy dokládající slovanské osídlení již v raném středověku.
Na místě dnešní obce byla stará tržní osada, v níž se konaly trhy ve čtvrtek, z čehož pochází i její jméno.
Koncem 11. století byla obec pojmenována podle uherského krále sv. Ladislava: Villa sancti LADISLAO - Obec sv. Ladislava, což také svědčí o jejím významu. Sv. Ladislav se stal patronem obce a jeho obrněná postava se dostala i do pečeti, která pochází z 15. století.[1]
Spišský Štvrtok býval již od 13, stol. městem a členem Společenství spišských Sasů. Od roku 1412 stál v čele měst, která nepřipúadla jako záloha Polsku. Úpadek nastal pro roce 1465. kdy se stal poddanským městem Zápolských.[3]
Pamětihodnosti
Kostel sv. Ladislava
Kostel patří mezi nejstarší kostely Spiše. Jeho architektura je ukázkou postupného pronikání klasické gotiky do pozdního románského slohu. Zajímavostí kostela bylo, že ho dal Jan Jiskra kolem roku 1445 spolu s nejbližším okolím náležitě opevnit. Farnost se v písemných dokladech vzpomíná už v roce 1244. Při požáru v roce 1869 shořely střechy věže, kostela, kaple i kláštera a zcela vyhořela nedaleká dřevěná škola.
Věž kostela byla v průběhu dějin vícekráte přestavována jak románském, tak i gotickém slohu. Podle fotografie z 18. stol. byla nižší a měla cibulovitých tvar. Po požáru dostala dočasně tvar jednoduchého nízkého čtyřbokého jehlanu, což dokazuje i fotografie z roku 1901. Při opravě v horní části byla zasazena románská sdružené okna. Po dokončení prací dostala dnešní tvar pseudogotického vysokého jehlanu se čtyřmi štíhlými věžičkami v rozích zdí věže. Po obvodu základny jehlanu byla vytvořena zakryta chodba se zábradlím a tím možností vyhlídky na všechny světové strany.
Křídlový gotický oltář sv. Kateřiny z roku 1490 byl v roce 1806 přemístěn do Turian nad Váhom.
Nynější barokní hlavní oltář je z roku 1704. Boční barokní oltáře (sv. Františka z Assisi a sv. Antonína Paduánského) z 18. stol. jsou poznamenány silným vlivem řezbářské dílny Olafa Engelholma z Levoče.[4]
Kaple Zápolských
Gotická patrová kaple byla vybudována v roce 1473. Je uváděno, že pro sebe i svou rodinu ji dal postavit Štěpán Zápolský, dědičný spišský župan, tehdejší uherský palatín.Podle nejnovějších názorů však jejími staviteli byli spíš Thurzovci.[3] Stavba kaple souvisí s vídeňskou svatoštěpánskou hutí. Dolní i horní kaple je zaklenuta síťovou žebrovou klenbou. Hlavní oltář křídlového typu je pseudogotický z konce 19. století, uprostřed je gotický obraz Smrt Panny Marie, tempera na dřevě z období kolem roku 1450. Je to zbytek bývalého gotického hlavního oltáře kostela a připisuje se norimberskému malíři Tucherovského oltáře. Pozdněgotický reliéf Piety z poloviny 16. stol. pochází z okruhu dílny mistra Pavla z Levoče, v dolní kapli je Pieta, pozdněbarokní polychromovaná lidová dřevořezba z konce 18. stol.[5]
Klášter
Budova bývalého minoritského kláštera je raně barokní, postavená po roce 1668, později byla upravovaná. Je to dvoupodlažní obdélníková budova, uprostřed s rajskou zahradou. Dnes zde sídlí sociální ústav[6]
Rodáci
- Mikuláš Dzurinda (* 4. února 1955) - slovenský politik, bývalý předseda strany SDKÚ-DS. V minulosti působil jako předseda vlády Slovenska (1998–2006) a jako ministr zahraničních věcí Slovenské republiky (2010–2012).
Reference
- História - Oficiálné stránky obce Spišský Štvrtok. www.spisskystvrtok.sk [online]. [cit. 2019-11-06]. Dostupné online.
- Štatistický úrad Slovenskej republiky Archivováno 21. 9. 2013 na Wayback Machine (ZIP 128,1 kB)
- LUDVÍK, Petr; DAVID, Petr ml. Slovensko křížem krážem. Východní Slovensko. Praha: Knižní klub, 2010. 256 s. ISBN 978-80-242-2736-8. S. 84–85.
- Kostol sv. Ladislava - Oficiálné stránky obce Spišský Štvrtok. www.spisskystvrtok.sk [online]. [cit. 2019-11-06]. Dostupné online.
- Zápoľského kaplnka - Oficiálné stránky obce Spišský Štvrtok. www.spisskystvrtok.sk [online]. [cit. 2019-11-06]. Dostupné online.
- Kláštor minoritov - Oficiálné stránky obce Spišský Štvrtok. www.spisskystvrtok.sk [online]. [cit. 2019-11-06]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Spišský Štvrtok na Wikimedia Commons
