Spermatogonium
Spermatogonie jsou primitivní zárodečné buňky, uložené při bazální lamině.[1] Počíná jimi spermatogeneze.[2] Jde o poměrně malé buňky, dosahující v průměru okolo 12 μm.[1][2] Při dosažení pohlavní zralosti individua procházejí tyto buňky řadou mitotických dělení.[1]
Popis
Jde o buňky, které obsahují bledá jádra se slabě se barvícím chromatinem.[1] V cytoplazmě bohaté na ribozomy obsahují poměrně velké sférické jádro s velkým jadérkem. V období před pubertou představují jediný typ spermiogenních buněk, které v tubuli seminiferi contorti nacházíme. Během puberty se spermatogonie začínají dělit. Jejich dceřiné buňky jsou dvojího typu, rozlišujeme spermatogonie typu A a spermatogonie typu B.[2] V průběhu spermatogeneze se dceřiné buňky jednotlivých spermatogonií neoddělují úplně. Zůstávají spojené cytoplazmatickými můstky. Právě cytoplazmatické můstky umožňují výměnu informací a metabolitů mezi buňkami. Také hrají i důležitou úlohu při koordinaci a synchronizaci jednotlivých kroků spermatogeneze.[3]
Spermatogonie typu A
Spermatogonie typu A zůstávají u bazální laminy semenného epitelu jako nediferencované prekurzorové buňky.[1]
Spermatogonie typu B
Spermatogonie typu B dávají za vznik primárním spermatocytům. Brzy po svém vzniku vstupují tyto buňky do první meiotické fáze, teda profáze. Během profáze obsahuje primární spermatocyt 46 (44+ XY) chromosomů a 4N DNA (přičemž jako N označujeme haploidní set chromosomů, což je 23 u člověka), či množství DNA v tomto setu obsažené .[1]
Reference
- JUNQUIERA, L. Carlos; CARNEIRO, José; KELLEY, Robert O.. Základy histologie. 1. vyd. Jinočany : H & H, 1997.S.403
- KONRÁDOVÁ, Václava; UHLÍK, Jiří; VAJNER, Luděk. Funkční histologie. 2. vyd. Jinočany : H & H, 2000.S.201
- KONRÁDOVÁ, Václava; UHLÍK, Jiří; VAJNER, Luděk. Funkční histologie. 2. vyd. Jinočany : H & H, 2000.S.202