Soudy v Praze

Soudy v Praze zahrnují všechny soudy v Česku, které sídlí na území hlavního města Prahy. V moderním slova smyslu vznikly po revolučních událostech 1848, a přestože prošly zajímavým vývojem vzhledem k růstu Prahy i vzhledem ke střídání různých režimů a států, byly soudy rakouskými, československými i jen českými, svou strukturu a zaměření už příliš neměnily.

Vrchní soud v Praze
Městský soud v Praze
Krajský soud v Praze
Justiční areál Na Míčánkách

Okresní soudy

Na území hlavního města Prahy a města Vyšehrad vznikly v roce 1850 tři okresní soudy (pro Staré Město a Josefov, pro Nové město a Vyšehrad a pro Malou Stranu a Hradčany), o pět let později byly ale zrušeny a soudní moc na okresní úrovni obvykle vykonával smíšený okresní úřad, v Praze však byly v sídle zemského soudu zřízeny tři „městské delegované okresní soudy“, dva civilní (jeden pro Staré Město, Josefov, Nové Město a Vyšehrad, druhý pro Hradčany a Malou Stranu) a jeden trestní pro přestupky.[1] V roce 1873 vznikl také samostatný okresní Obchodní soud.[2] Tento systém městských delegovaných okresních soudů se už neměnil, ačkoli se postupně zvyšoval počet civilních soudů, kterých bylo nakonec pět. Od staroměstského se v roce 1883 osamostatnil okresní soud pro Nové Město a Vyšehrad, aby se roku 1895 rozdělil na okresní soud pro horní Nové Město a Vyšehrad a okresní soud pro dolní Nové Město a Holešovice-Bubny. Nakonec se v roce 1904 osamostatnil i okresní soud pro Holešovice-Bubny.[3][4]

Po vzniku Československé republiky byla vytvořena Velká Praha, na což bylo nutné reagovat i v oblasti justice. Věci se týkal zákon č. 213/1925 Sb., kterým se upravuje soudnictví v hlavním městě Praze, na jehož základě byla vydána příslušná vládní nařízení. Podle nich pak z původních okresních soudů pro Staré Město a Josefov, pro horní Nové Město a pro dolní Nové Město vznikl Okresní soud civilní pro vnitřní Prahu (Praha I, II, V a VI) sídlící v justičním paláci na Karlově náměstí, z okresních soudů pro Malou Stranu a na Smíchově Okresní soud civilní pro Prahu-západ (Praha III, IV, XVI, XVII a XVIII) v Karmelitské ulici, z okresního soudu pro Holešovice-Bubny Okresní soud civilní pro Prahu-sever (Praha VII, XIX a z Prahy VIII Bohnice, Kobylisy, Troja) v Dejvické ulici, z okresních soudů na Žižkově a v Karlíně Okresní soud civilní pro Prahu-východ (Praha IX, X, XI a z Prahy VIII Libeň, Střížkov) v Karlově ulici a z okresních soudů v Královských Vinohradech, v Nuslích a ve Vršovicích Okresní soud civilní pro Prahu-jih (Praha XII, XIII, XIV a XV) ve Francouzské ulici. Plně městské ale byly jen soudní okresy Vnitřní Praha a Praha-jih, soudní okresy Praha-sever, -východ a -západ zahrnovaly i některé okolní obce z politického okresu Praha-venkov. Dále byl přejmenován okresní soud pro přestupky na Okresní soud trestní a také vznikl samostatný okresní Exekuční soud.[5][4]

Další změna přišla po Únoru 1948, kdy byly všechny soudy navázány na systém národních výborů. Zanikly specializované soudy obchodní[6] a exekuční a na celém území Prahy působily už jen dva okresní soudy, jeden pro věci civilní a druhý pro věci trestní.[7] Tento stav ale nevydržel dlouho, po další správní reformě v roce 1960 bylo pro pražské obvody vytvořeno deset obvodních soudů:[8]

Pro okolní obce byl zřízen Okresní soud Praha-východ a Okresní soud Praha-západ. Po sametové revoluci se situace nezměnila, ačkoli správní členění Prahy ještě několikrát ano. Pouze po roce 2006 se polovina z nich sestěhovala do Justičního areálu Na Míčánkách.

Vyšší soudy

Podobně jako okresní soudy, vznikl v Praze ve stejném období i krajský soud, který se označoval jako soud zemský[1] a který rozhodoval o odvoláních proti rozhodnutím jak pražských, tak některých okresních soudů ve středních Čechách, a zároveň měl i vlastní složitější agendu. Vedle něj v roce 1857 vznikl specializovaný Zemský soud obchodní.[9] Po roce 1919 byl obecný zemský soud rozdělen na Zemský soud civilní a Zemský soud trestní,[10] roku 1928 byly všechny přejmenovány na soudy krajské[11] a od roku 1949 sloučeny do jednoho obecného Krajského soudu v Praze.[6][7] Ten působí dodnes, ovšem po roce 1960 už jen s působností vůči Středočeskému kraji, protože pro území města Prahy z něj byl vyloučen Městský soud v Praze.[12] V krátkém mezidobí let 1992–2000 existoval i Krajský obchodní soud v Praze, který byl ale poté sloučen s městským soudem.

Odvolacím soudem vůči všem krajským soudům v Čechách byl Vrchní zemský soud v Praze, který byl založen také roku 1850.[13] Z hlediska vývoje byl nejstabilnějším článkem soustavy pražských soudů, zrušen byl až roku 1949.[6] Instituce vrchního soudu byla obnovena se vznikem samostatné České republiky v roce 1993, když se dosavadní republikový Nejvyšší soud transformoval ve Vrchní soud v Praze.

Nejvyšší soudy nikdy neměly v Praze své jednoznačné sídlo. Československý Nejvyšší soud byl sice oficiálně založen roku 1918 v Praze,[14] už o rok později však byl přesunut do Brna,[15] které je dodnes centrem české justice. Do Prahy se dostal až po roce 1950,[16] ovšem roku 1993 se jako federální Nejvyšší soud vrátil do Brna, kde se přeměnil na Nejvyšší soud České republiky. Také prvorepublikový Nejvyšší správní soud i Ústavní soud sice byly po celou dobu své existence umístěny v hlavním městě, ale obnoveny byly už se sídlem v Brně.

Reference
  1. Císařské nařízení č. 290/1849 ř. z., kterým se schvaluje organizace soudů v korunní zemi Čechy. Dostupné online. (německy) Nařízení ministra vnitra, ministra práv a ministra financí č. 274/1854 ř. z., o politické a soudní organisaci království Českého. Dostupné online. (německy)
  2. Nařízení ministra práv č. 101/1873 ř. z., o zřízení zvláštních soudů o nepatrných věcech obchodních ve Vídni, v Praze a v Trstě. Dostupné online.
  3. Ministerské nařízení č. 142/1883 ř. z., že zřízen býti má třetí městský delegovaný okresní soud pro civilní soudnictví v Praze. Dostupné online. Ministerské nařízení č. 184/1895 ř. z., jímž zřizuje se čtvrtý městský delegovaný okresní soud pro civilní soudnictví v Praze. Dostupné online. Ministerské nařízení č. 131/1904 ř. z., jímž zřizuje se pátý městský okresní soud pro civilní soudnictví v Praze. Dostupné online.
  4. Princ, M. Soudnictví v českých zemích v letech 1848–1938 (soudy, soudní osoby, dobové problémy). Praha: Wolters Kluwer, 2015, ISBN 978-80-7478-797-3, str. 84, 299, 305, 307.
  5. Vládní nařízení č. 119/1926 Sb., kterým zřizuje se okresní soud civilní pro vnitřní Prahu (I., II., V. a VI.). Dostupné online. Vládní nařízení č. 165/1926 Sb., kterým se zřizuje exekuční soud v Praze a zrušuje se okresní soud pro Malou Stranu v Praze. Dostupné online. Vládní nařízení č. 205/1926 Sb., kterým se mění sídlo, obor působnosti i název okresního soudu v Praze na Smíchově. Dostupné online. Vládní nařízení č. 206/1926 Sb., kterým se upravuje místní obvod působnosti okresního soudu pro věci obchodní v Praze. Dostupné online. Vládní nařízení č. 198/1928 Sb., kterým se nově upravují obvody okresních soudů v hlavním městě Praze a jejich působnost i názvy. Dostupné online.
  6. § 141 zákona č. 319/1948 Sb., o zlidovění soudnictví. Dostupné online.
  7. § 2 odst. 2 bod 2 písm. a), b) a část II. přílohy nařízení ministra spravedlnosti č. 11/1949 Sb., kterým se stanoví sídla krajských soudů a sídla a obvody okresních soudů. Dostupné online.
  8. § 1 odst. 2 zákona č. 62/1961 Sb., o organisaci soudů. Dostupné online.
  9. Vyhláška justičního ministerstva č. 241/1857 ř. z., kterou se zřizuje samostatný obchodní soud v Praze a stanoví začátek jeho činnosti. Dostupné online. (německy)
  10. Nařízení vlády č. 513/1919 Sb., jímž se zřizuje zemský soud trestní v Praze. Dostupné online.
  11. § 1 odst. 1 písm. b) zákona č. 201/1928 Sb., o úpravě některých organisačních otázek v oboru soudnictví. Dostupné online.
  12. § 2 nařízení ministra spravedlnosti č. 41/1960 Sb., o sídlech a obvodech lidových soudů a sídlech a obvodech krajských soudů. Dostupné online.
  13. Nařízení ministra práv č. 138/1850 ř. z. Dostupné online.
  14. § 1 zákona č. 5/1918 Sb., jímž se zřizuje nejvyšší soud. Dostupné online.
  15. § 1 zákona č. 216/1919 Sb., o nejvyšším soudě. Dostupné online.
  16. § 1 zákona č. 267/1949 Sb., o úpravě některých organisačních otázek v oboru soudnictví. Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.