Sonny Boy Williamson I

Jeho otec zemřel když byl malé dítě a vychovávala jej pouze matka. Svou první harmoniku dostal ve věku jedenácti let.[2] Svou kariéru zahájil ve třicátých letech a v roce 1937 poprvé nahrával ve studiu píseň „Good Morning, School Girl“, kterou později vydalo vydavatelství Bluebird Records.[3] Později nahrál řadu dalších písní, které se staly hity; jsou to například „Sugar Mama Blues“, „Early in the Morning“ či „Stop Breaking Down“. Ve čtyřicátých letech změnil své dosavadní jméno Sonny Boy Williamson na Sonny Boy Williamson I; změnil si jej kvůli tomu, že další bluesový hudebník Alex Miller z Mississippi používal stejné jméno (Miller si jej změnil na Sonny Boy Williamson II). Zemřel při přepadení ve věku čtyřiatřiceti let, když se vracel domů po koncertě z jednoho chicagského klubu.[2][3][4] V roce 1980 byl uveden do Blues Hall of Fame.[5]