Sola gratia

Sola gratia (latinsky "pouhou milostí") je jedním ze základních teologických postojů protestantismu (tzv. particulae exclusivae; dále k nim patří sola fide, sola scriptura, solus Christus). Základem tohoto učení je, že člověk je za každých okolností sobecký a zlý (incurvatus in se – do sebe zakroucený) a dosahuje proto ospravedlnění nikoliv svou zásluhou a svými dobrými skutky, ale výlučně Boží milosti , která je nezaslouženým darem, motivovaným pouze Boží láskou a dobrou vůlí. Zásluhy (meritum) a dobré skutky nemají na spásu člověka žádný vliv, jsou důsledkem milosti a nikoliv její příčinou. Tento protestantský postoj byl jedním ze základů středověké kritiky odpustků. [1] Zásadní význam milosti, z níž dobré skutky pramení, však uznává i římskokatolická církev. [2] [3]

Reference
  1. Archivovaná kopie. louny.evangnet.cz [online]. [cit. 2011-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-17.
  2. Katechismus katolické církve, 2009
  3. http://www.getsemany.cz/node/1730
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.