Soko G-4 Super Galeb

G-4 Super Galeb
Určení	cvičný a lehký bojový letoun
Výrobce	SOKO
První let	17. července 1978
Zařazeno	1983
Charakter	Ve službě
Uživatel	Srbské letectvo
Výroba	1984–1991
Vyrobeno kusů	85[1]
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Soko G-4 Super Galeb (Super Racek), také značený jako N-62, je jugoslávský jednomotorový, pokročilý proudový cvičný a lehký bojový letoun. Byl navržen Leteckým technickým institutem ve městě Žarkovo a vyráběn továrnou SOKO ve městě Mostar jako náhrada za stroje Soko G-2 Galeb v rámci jugoslávského letectva. Výroba se rozeběhla v roce 1984 a pokračovala až do rozpadu Jugoslávie v roce 1991. Celkem bylo postaveno 85 letounů, z nichž bylo šest vyvezeno do Barmy.

Během války v Jugoslávii prováděly letouny G-4 útoky na pozemní cíle, přičemž čtyři padly za oběť protivzdušné obraně. V roce 1992 byly zbývající stroje přesunuty do Srbska a Černé Hory, kde vstoupily do služby v letectvu nástupnické SR Jugoslávie. Jeden G-4 byl přenechán letectvu Republiky srbské.

Uživatelé

Jugoslávský G-4 (sériové číslo 23005) ve Farnborough v roce 1984.

Myanmar (Barma) Myanmar (Barma): Letectvo používá 4 stroje G-4.[2]
Srbsko Srbsko: Srbské letectvo a protivzdušná obrana využívá 20 letounů G-4

Bývalí

Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina: letectvo zdědilo 1 letoun G-4 z Republiky srbské.[2]
Černá Hora Černá Hora: černohorské letectvo zdědilo 17 letadel. 4 z nich byly zavedeny do služby, ale následně uvedeny na prodej. 6 letadel přešlo do Srbska, zatímco 7 bylo prodáno do soukromého vlastnictví.[3][4]
Jugoslávie Jugoslávie: Jugoslávské letectvo používalo 77 letadel G-4.

Specifikace (G-4M)

G-4 Super Galeb jugoslávského letectva vystavený na pařížském salonu v roce 1991.

Technické údaje

Posádka: 2
Délka: 12,25 m
Rozpětí: 9,88 m
Výška: 4,30 m
Nosná plocha: 19,5 m²
Hmotnost prázdného letadla: 3 250 kg
Maximální vzletová hmotnost: 6 330 kg
Kapacita paliva: 1 882 kg
Pohonná jednotka: 1 × proudový motor Rolls-Royce Viper 632-46 o tahu 17,8 kN

Výkony

Maximální rychlost: 920 km/h
Cestovní rychlost: 550 km/h
Pádová rychlost: 180 km/h
Dolet: 1 900 km
Přeletový dolet: 2 500 km s maximální zásobou paliva, vč. přídavných nádrží
Dostup: 12 850 m
Počáteční stoupavost: 31 m/s

Výzbroj

1× 23mm kanon GŠ-23
2 × vnitřní závěs s kapacitou 350 kg
2 × vnější závěs s kapacitou 250 kg
2 × centrální závěs s kapacitou 400 kg (G-4M)
2 × kolejnice pro rakety na koncích křídel (G-4M)

Odkazy

Reference

Muzej vazduhoplovstva. N-62 Super Galeb G-4 [online]. Muzej vazduhoplovstva. Dostupné online. (anglicky)
World Air Forces 2013 [online]. Flightglobal Insight, 2013 [cit. 2013-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
Na prodaju posljednja četiri borbena aviona [online]. Vijesti, 27 October 2012 [cit. 2012-10-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. (anglicky)
http://tangosix.rs/2016/26/04/istorija-modernizacije-aviona-g-4-super-galeb/

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Soko G-4 Super Galeb na Wikimedia Commons
Soko G-4 Super Galeb na www.valka.cz

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[Muzej-1] Muzej vazduhoplovstva. N-62 Super Galeb G-4 [online]. Muzej vazduhoplovstva. Dostupné online. (anglicky)

[WORLD_AIR_FORCES_2013-2] World Air Forces 2013 [online]. Flightglobal Insight, 2013 [cit. 2013-02-26]. Dostupné online. (anglicky)

[3] Na prodaju posljednja četiri borbena aviona [online]. Vijesti, 27 October 2012 [cit. 2012-10-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. (anglicky)

[4] ttp://tangosix.rs/2016/26/04/istorija-modernizacije-aviona-g-4-super-galeb/