Sojuz 6

Dvoučlennou posádku tvořili tito kosmonauté:

• Georgij Šonin , velitel lodě.
• Valerij Kubasov, palubní inženýr.

Oba byli ve vesmíru poprvé.

Loď odstartovala z kosmodromu Bajkonur 11. října 1969 s pomocí stejnojmenné rakety. Dostala se na oběžnou dráhu ve výšce 186-223 km s dobou oběhu 88 minut. Den poté vzlétla na orbitu Země loď Sojuz 7 a další den, 13. října 1969 i loď Sojuz 8, takže řadu hodin byly na oběžné dráze Země najednou tři sovětské kosmické lodě a společně také komunikovaly. Spojit se nemohly už proto, že loď Sojuz 6 neměla žádný spojovací mechanismus. Posádka měla a plnila i další úkoly, s lodí manévrovala, prováděla různá pozorování vč. neúspěšného pokusu o spojení lodí Sojuz 7 a Sojuz 8, provedla úspěšný pokus se svařováním během 77 obletu Země.[1] Při tomto pokusu byla z orbitální části lodě odstraněna atmosféra.

Přistávací kabina Sojuzu i s posádkou přistála po necelých pěti dnech letu (118 hodin) s pomocí padáků a brzdícím motorem 16. října 1969 180 km SZ od Karagandy na území Kazachstánu[2].

Udaná startovací hmotnost byla 6577 kg. V orbitální sekci bylo zařízení o hmotnosti 50kg s názvem Vulkan, kterým se dalo svářet třemi různými způsoby. Loď se obdobně jako ostatní lodě Sojuz skládala ze tří částí, kulovité orbitální sekce, návratové kabiny a sekce přístrojové.