Smidary

Smidary (německy Smidar) jsou obec (bývalé město), která leží na soutoku Cidliny a Javorky asi šest kilometrů severně od města Nový Bydžov v okrese Hradec Králové. Obec Smidary se skládá z pěti částí – Smidary, Křičov, Červeněves, Chotělice, Loučná Hora. Celkem v nich žije přibližně 1 500[1] obyvatel.

Smidary
Kostel sv. Stanislava
znak
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0521 570869
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíNový Bydžov
Okres (LAU 1)Hradec Králové (CZ0521)
Kraj (NUTS 3)Královéhradecký (CZ052)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°17′29″ s. š., 15°28′38″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 527 (2022)[1]
Rozloha27,97 km²
Nadmořská výška238 m n. m.
PSČ503 53
Počet domů642 (2021)[2]
Počet částí obce5
Počet k. ú.5
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Smidary,
503 53 Smidary
[email protected]
StarostkaDana Draštíková
Oficiální web: smidary.cz
Smidary
Další údaje
Kód obce570869
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Obec středověkého původu se připomíná ve 14. století v majetku Metropolitní kapituly pražské, od ní ji zakoupili Vartemberkové. Roku 1424 ves vypálil Jan Žižka se svým vojskem. Roku 1562 byla na žádost Sabiny Zilvárové z Vřesovic povýšena na městečko s vlastním znakem a pečetí. Městská privilegia potvrdil roku 1633 Albrecht z Valdštejna a rozšířil je o výroční trh. Stejná privilegia potvrdil také další majitel panství Rudolf Colloredo z Wallsee v roce 1653 a jeho dcera Marie Antonie Montecuccoli, rozená Colloredová v roce 1707. Kamil Colloredo z Wallsee roku 1739 upravil robotní povinnosti. Colloredové vlastnili panství v letech 1651 - 1810. Roku 1870 byla do Smidar zavedena železnice: zastávka Severozápadní dráhy na trati Osek- Trutnov. Rezidenční zámek s "okrasnou zahradou" patřil Arturovi, Rosalii a Jindřichovi Waagnerovým z Wallernstädtu, dále v něm v letech 1895-1924 bydleli Čížkové ze Smidajchu, kterým byl zámek Smidary vyvlastněn při druhé pozemkové reformě.

V letech 1836-1892 zde byl provozován malý cukrovar, který roku 1892 vyhořel, dále pivovar, který měl v nájmu Arnošt Schreiber asi do roku 1900, a cihelna[3]. V roce 1907 byla založena textilní továrna, roku 1920 přádelna bavlny firmy Bruna z Plavů, zestátněná roku 1948 a 1958 převedená pod podnik Tiba Dvůr Králové na Labem.

Pamětihodnosti
Centrum obce
Socha sv. Jana Nepomuka, Veselský háj
  • Kostel sv. Stanislava - raně barokní, přestavěn do roku 1769, iluzivní malby v interiéru vytvořil Václav Kramolín (1770)
  • Mariánský sloup - z roku 1718, roku 1922 se při vichřici zřítil a mariánská socha se rozbila, nahrazena rustikální prací
  • zámek Chotělice - empírová budova z let 1810-1830, postavena na místě zaniklé středověké vodní tvrze, ze které se dochovaly staré základy a sklepy; poslední majitel hrabě Emanuel Mensdorff-Pouilly; r. 1927 adaptován na školu,
  • vodní mlýn Podhrad s chladírnou (technická památka),
  • Radnice - empírová budova z roku 1826
  • Sokolovna - postavena v letech 1936-1937
  • barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava
  • dřevěný kostelík sv. Jiří se zvonicí - stojí v místní části Loučná Hora; postaven v první polovině 14. století, rekonstruován v 19. století

Písemné památky
  • Kniha černá jinak smolná města Smidar 1631–1769; tiskem vydalo nakladatelství Severografia Děčín 1948, ed. Emil Lány) - památka raně novověkého trestního práva, popisuje hrdelní soudy

Osobnosti
  • Edward Babák (1873–1926), fyziolog, biolog a srovnávací morfolog, rektor Masarykovy univerzity
  • Emanuel hrabě Mensdorff-Pouilly (1866–1948), majitel zámku, Člen parlamentu Království českého
  • Alois Neuman (1901–1977), politik, zastával různé vládní posty v Československu
  • Jiří Šotola (1924-1989), spisovatel a dramatik

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Hynek Tittl:Schematismus velkostatků v království Českém, Praha 1894, s. 780-782, dostupné online

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.