Sluchová pomůcka

Kompenzační pomůcky pro osoby se sluchovým postižením jsou pomůcky umožňující předání příslušné informace pomocí zvuku. Zvukem se rozumí každé mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat v lidském uchu sluchový vjem.[1] Existují i jiné kompenzační pomůcky, které podávají informaci jinak než pomocí zvuku, používají vizuální nebo jiný charakter přenosu informace. Sluchové kompenzační pomůcky užívají osoby se sluchovým postižením, tedy osoby které během života nebo již od narození trpí úplnou nebo částečnou hluchotou. Jedná se o osoby neslyšící a nedoslýchavé.[2]

Ucho

Základní kompenzační pomůcky (sluchadla) fungují na principu přenosu informace vzduchem nebo kostním skeletem, přičemž oba způsoby se mohou dít současně.[3] Sluchadla jsou analogová nebo digitální. Výběr typu sluchadla obstarávají lékařská pracoviště na základě naměřených hodnot a testů.

Kompenzační pomůcky při poslechu zvuku

Sluchadla
Podrobnější informace naleznete v článku Sluchadlo.
  • Závěsná sluchadla- Klasický “rohlík” za ucho. Jsou cenově dobře dostupná a vyhovují pro běžné situace, dokud se nedoslýchavý nedostane do rušné ulice apod.
Zvukovodové sluchadlo
  • Krabičková sluchadla- nyní se používají pouze u malých dětí. Mají nevýhodu, a to tu, že všude jsou drobné kabely, které se snadno poškodí. Na druhou stranu jsou spolehlivá a mají velmi dobře viditelné ovládací prvky.[4]
  • Brýlová sluchadla- kombinovaná pomůcka na zrak i sluch.[4]
  • Zvukovodová sluchadla- největší je boltsové a nejmenší je CIC, které nalezneme ve zvukovodu.[4] Nehodí se pro těžké ztráty sluchu nebo jiné zdravotní problémy. Neobsahuje žádné kabely ani hadičky, jsou přizpůsobeny každému dle potřeby, je uloženo v uchu a dobře drží.
  • Příslušenství- baterie do sluchadel, zkoušečky na baterie, ušní tvarovky a koncovky, hadičky a drobné kabely.

Sluchadla BAHA

Sluchadla BAHA neboli sluchadla na kostní vedení. Funkcí shodná se sluchadly krabičkovými nebo závěsnými, ale místo reproduktorů používají vibrátory, které jsou přitlačovány brýlovými stranicemi nebo pružinou na kost.[5]

Kochleární implantát
Kochleární implantát

Kochleární implantát určen osobám s těžkou sluchovou vadou. Zprostředkovává elektronické vzruchy přímo uvnitř sluchového nervu uvnitř hlemýždě, kde nahrazuje vláskové buňky.[6] Určený lidem s těžkým sluchovým postižením nebo zcela neslyšícím. Kochleární implantát by se měl voperovat v co nejnižším věku dítěte, obecně se ale provádí do 6 let věku.[7]

Sluchadlo VORP

Sluchadlo VORP podobné jako u kochleárního implantátu, avšak vibrační cívka je upevněna na kovadlinku ve středním uchu. V ČR není tato metoda schválena.

Ostatní kompenzační pomůcky při poslechu zvuku

Pomůcky pro vizuální komunikaci

Signalizace pro neslyšící i nedoslýchavé uživatele
  • signalizace bytového a domovního zvonku
  • signalizace zvuků, pláče dítěte, zvonění telefonu, apod.
  • signalizace času

Odkazy

Reference
  1. KAŠPAR, Zdeněk. Technické kompenzační pomůcky pro osoby se sluchovým postižením. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, o.s., 2008. S. 11.
  2. Sluchové postižení. Helpnet. Dostupné online [cit. 2017-12-03]. (česky)
  3. KAŠPAR, Zdeněk. Technické kompenzační pomůcky pro osoby se sluchovým postižením. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, o.s., 2008. S. 12.
  4. KAŠPAR, Zdeněk. Technické kompenzační pomůcky pro osoby se sluchovým postižením. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, o.s., 2008. S. 18–19.
  5. KAŠPAR, Zdeněk. Technické kompenzační pomůcky pro osoby se sluchovým postižením. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, o.s., 2008. S. 53.
  6. JUNGWIRTHOVÁ, I. Dítě se sluchovým postižením v MŠ a ZŠ. Praha: Portál, 2015. S. 34.
  7. KLENKOVÁ, J. Inkluze žáků s narušenou komunikační schopností a žáků se sluchovým postižením: psychologické, medicínské a speciálně-pedagogické souvislosti. Brno: Masarykova univerzita, 2014. S. 86.

Literatura
  • Kašpar,Z. (2008). Technické kompenzační pomůcky pro osoby se sluchovým postižením. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, o.s.
  • Jungwirthová, I. (2015). Dítě se sluchovým postižením v MŠ a ZŠ. Praha: Portál
  • Klenková, J. (2014). Inkluze žáků s narušenou komunikační schopností a žáků se sluchovým postižením: psychologické, medicínské a speciálně-pedagogické souvislosti. Brno: Masarykova univerzita.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.