Sloup Nejsvětější Trojice (Žatec)

Sloup Nejsvětější Trojice je monumentální barokní sloup, stojící v centru náměstí Svobody v Žatci. Byl postaven sochařem Františkem Tollingerem z Litoměřic jako ochrana před morovými epidemiemi v letech 1707–1713.

Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice
Základní informace
Sloh	barokní
Architekti	František Tollinger, Jan Karel Vetter
Výstavba	1707–1713
Materiál	pískovec
Poloha
Adresa	náměstí Svobody, Žatec, Česko Česko
Ulice	Náměstí Svobody
Souřadnice	50°19′44,91″ s. š., 13°32′41,04″ v. d.
Sloup Nejsvětější Trojice
Další informace
Rejstříkové číslo památky	43539/5-1600 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jde o tzv. "oblačný" sloup, v Českých zemích poměrně vzácný typ mariánského (trojičního) barokního sloupu, kde je obvyklý jednoduchý štíhlý sloup či obelisk nahrazen poměrně masivním obeliskem pokrytých stylizovanými oblaky a anděly. Oblačný dřík symbolizuje oblačný sloup, kterým Bůh vedl Izraelity pouští: "Hospodin šel před nimi ve dne v sloupu oblakovém, a tak je cestou vedl, v noci ve sloupu ohnivém, a tak jim svítil, že mohli jít ve dne i v noci." (Exodus 13)[1]. Sloup tím také představuje propojení Nebe a Země - tedy spojení s Bohem.[2]

Téměř 20 metrů vysoký sloup byl postaven na základě závěti místního lékárníka Johanna Clemense Calderara, který odkázal peníze utržené za prodej jeho lékárny na jeho výstavbu.[3][2] Dar připomíná kartuše s chronogramem, erbem donátora a reliéfem zobrazujícím lékárníka Calderara a jeho manželku modlící se k Panně Marii, umístěná na západní straně podstavce sloupu. Na financování stavby se podíleli i další žatečtí měšťané, jak dokládají kartuše s chronogramy na soklech soch světců na balustrádě. Sloup byl doplněn žateckým sochařem Janem Karlem Vetterem v roce 1735.

Donátorova kartuše

Sloup je tvořen několikastupňovým stylobatem na půdorysu rovnostranného trojúhelníka na kterém je římsované pódium obdobného půdorysu se soklem nesoucím oblačný obelisk. Sokl je subtilnější než pódium a mí podobný tvar půdorysu. K nárožím soklu jsou připojena tři volutová křídla s mohutnou volutou nesoucí sochy andělů. Vlastní sloup je trojhranný obelisk hustě pokrytý stylizovanými obláčky mezi kterými vykukuje velké množství hlaviček andílků, měnících se na vrcholu v celé postavy andělů podpírajících oblačnou masu s velkým měděným křížem a Nejsvětější trojicí v tradičním ikonografickém pojetí (sedící Bůh Otec, Ježíš po jeho pravici a Duch Svatý jako holubice poletuje u jejich nohou). Sloup je doplněn balustrádou se sochami světců (sv. Jan Nepomucký, sv. Karel Boromejský, sv. Prokop, sv. Antonín Paduánský, sv. Josef Pěstoun s Ježíškem, sv. Václav, sv. Zikmund a sv. Florian) a dvou andělů.[4][5][2]