Skopje (nádraží)

Původní budova nádraží byla poničena během zemětřesení v roce 1963. Zřícená polovina budovy byla ponechána jako memento ničivé události. Podle plánů na přestavbu města, které byly vypracovány v polovině 60. let, bylo následně hlavní skopské nádraží přesunuto na nové místo a byl přebudován celý železniční uzel pro severomakedonskou metropoli. Futuristický komplex dopravního centra (makedonsky Транспортен центар) zahrnuje kromě železniční stanice také obchody a autobusové nádraží. V polovině 60. let se jednalo o pokrokový návrh, který vypracoval japonský architekt Kenzo Tange.

Výstavba nádraží probíhala 10 let. Vznikla na nejdelším mostě na území Severní Makedonie v délce 1450 metrů, který kromě několika tříd východní části města překonává také řeku Vardar.[1] Most, na kterém se nádraží nachází, je široký 700 m a má 10 nástupišť. Dokončeno však bylo pouze šest. Na výstavbu nádraží bylo spotřebováno 70 000 m³ betonu a 11 000 tun železa. Stavba byla od počátku navržena tak, aby odolala dalšímu případnému zemětřesení. Na realizaci nádraží dohlížel od začátku až do konce sám Kenzo Tange, který také položil i její základní kamen.

Budova nádraží byla slavnostně otevřena v roce 1981 a od té doby slouží jako hlavní stanice pro severomakedonskou železniční síť. Stanice byla často kritizována jako předimenzovaná^[zdroj?] pro potřeby města, které mělo méně než půl milionu obyvatel. Nebyla navíc dokončena celá.

V druhé dekádě 21. století byla nicméně ve špatném technickém stavu (poničené osvětlení a zastaralé vybavení), a tak bylo rozhodnuto o její modernizaci. Ta se uskutečnila v letech 2014–2015. Stavba stála 2,5 milionů eur; vláda investovala 15 % částky a zbytek pokryly prostředky z mezinárodních fondů.[2] Kromě obnovy prostoru pro cestující byla také vyměněna signalizace v prostoru nádraží. Byly také zcela vyměněny výtahy ve stanici. [3]

Na skopském nádraží začíná děj filmu Tetování z roku 1991.