Skara Brae

Skara Brae (výslovnost ˈskɑrə ˈbreɪ) je velká kamenná neolitická osada na západním pobřeží ostrova Mainland ve skotských Orknejských ostrovech . Je tvořena deseti domy a byla obydlena v období mezi lety 3100-2500 př. n. l. Jedná se o nejzachovalejší evropskou osadu z období neolitu a díky tomu byla zařazena na seznam světového dědictví organizace UNESCO. Je nazývána „Britskými Pompejemi“.[1]

Skara Brae
Světové dědictví UNESCO
Smluvní státSpojené království Spojené království
Souřadnice59°2′55″ s. š., 3°20′35″ z. d.
Typkulturní dědictví
Kritériumi, ii, iii, iv
Odkaz514 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení1999 (23. zasedání)
Rejstřík památekSM90276

Až do roku 1850 byla ukryta pod nánosy půdy. V zimě téhož roku došlo při bouři k odkrytí velké mohyly, která je dnes známá pod názvem Skerrabra. První částečné odkrytí několika kamenných staveb provedl místní statkář William Watt. Celkové odkrytí lokality provedl až mezi lety 1928 a 1930 Vere Gordon Childe.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Skara Brae na anglické (zjednodušené) Wikipedii.

  1. Hawkes, Jacquetta (1986). The Shell Guide to British Archaeology. London: Michael Joseph. ISBN 0-7181-2448-0. str. 262.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.