Skalka (Pražská plošina)
Vrch Skalka, zahrnovaný mezi původní pražské vrchy, se nachází v katastrálním území Smíchov. Najdeme zde i historické usedlosti.
Skalka | |
---|---|
Vrchol | 310 m n. m. |
Poloha | |
Stát | Česko |
Pohoří | Pražská plošina / Třebotovská plošina[1] |
Souřadnice | 50°4′23″ s. š., 14°21′51″ v. d. |
Skalka | |
Hornina | křemenec, břidlice |
Povodí | Vltava |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Skalnaté částečně zalesněné návrší na levé straně údolí Motolského potoka, tvořené dvěma souběžný hřebeny (severní 310 m n. m., jižní 308 m n. m.), oddělené mělkým sedlem.[2] Zatímco hřebeny jsou tvořeny odolným křemencem, sedlo méně odolnými ordovickými břidlicemi. Zejména jižní hřeben velmi skalnatý, rozbrázděný četnými lomy. V sedle louka, hřebeny zalesněny. Zalesněná část vrchu chráněna jako přírodní památka. Na východní straně se nachází zchátralá stejnojmenná usedlost. Na severním okraji se nacházejí sportoviště náležející ke Košířům.
Z vrcholu jižního hřebene a omezeně i z dalších míst výhledy do údolí Motolského potoka a na Vidouli.
Nachází se zde rovněž chráněné území, a to z důvodu výskytu tzv. řevnických křemenců stop druhohorních mořských organismů aj., rovněž pak z důvodu dobře dokumentovaného litologického vývoje pražské pánve. Nachází se zde také vzácné rostliny, kyselé doubravy bikové a vřesové, v nižších úživnějších partiích též o dubohabřiny. Ze vzácnějších rostlin zde lze nalézt bělozářku liliovitou či skalník celokrajný. Chráněné území má rozlohu 9,8 ha.
Je zde doložena těžba křemene (začala neznámo kdy). V 19. století sloužil zdejší těžený materiál pro výrobu dlažebních kostek). Těžba byla ukončena před 1. světovou válkou, pravděpodobně roku 1913.
Odkazy
Reference
- Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
- Základní mapa ČR 1 : 10 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-01-26]. [jeden z 9 původních pražských vrchů, viz též kostel svatého Jana Nepomuckého na Skalce Dostupné online].
Literatura
- KŘÍŽ, Jiří: Geologické památky Prahy (Praha 1999)
- KUBÍKOVÁ, Jarmila - LOŽEK, Vojen - ŠPRYŇAR, Pavel a kol.: Chráněná území ČR XII – Praha (Praha, Brno 2005)
- KOHLÍK, Václav: Plán péče pro přírodní památku Skalka na období 2010–2019 (Praha 2009)
- LAŠTOVKOVÁ, Barbora - KOŤÁTKO, Jiří: Pražské usedlosti (Praha 2001)