Skalák (povídka)

V okolí Podještědí žije rodina, o níž se již dávno zapomnělo, jak se jmenuje. Rodinu tvoří otec s manželkou a jejich deset dětí. Otec však místo práce hýří a dává přednost společnosti v hospodě, a tak svou rodinu jednou dovede k bídě.

Matka si dělá, kde budou bydlet a žít, avšak otec ji ujišťuje, že vyhledá vhodné obydlí, a tak nechá do skály vytesat zedníkem menší dům, do nějž se rodina uchýlí.[pozn. 1] Děti jsou však slabé a podmínkám si nezvyknou, a tak se všech devět nachladí a zemře, a Jáchym zůstává. Rodině se pak začíná říkat Skaláci.[pozn. 2]

Jednou se otec svalí ze schodů skály, zlomí si vaz a zemře, a tak Jáchym zůstává pouze s matkou, která ho pošle do služby. Jáchym však ve volném čase jde po otcových šlépějích a hraje v hospodě na housle, kde se opíjí a hraje karban. Po krátké době, kdy se Jáchym jednoho večera vrátí do obydlí, najde matku mrtvou, což ho hodně rozesmutní. Jednou se však do něj zamiluje Rozička, která věří, že Jáchym není tak špatný, a domnívá se, že ho všichni zbytečně odstrčují.

Rozička je jediné dítě statkářky, která jí nemá ráda a brzy si vzala jejího budoucího otčíma, s nímž má Rozička ovšem velice chladný vztah a je uzavřená, a proto se ani moc nechce vdávat. Matka si však přeje, aby se vdala, aby pak mohla míti s otčímem vlastní děti, jež by pak majetek zdědily.

Rozička Jáchymovi sdělí, pokud si ji chce vzít, tak se musí polepšit a začít pobožný život, o což se Jáchym pokusí. Jáchym si dříve všecky, všetně pana faráře, znepřátelil svou svéhlavostí, a tak ho brzy nikdo neměl rád, což se pokusil nyní napravit.

Když je Rozičce ovšem osmnáct let, jdou žádat o svolení k sňatku k představeným vesnice. Ti se jim však vysmějí a Jáchym ve vzeku zabije hodnostáře a je odsouzen na deset let vězení v Praze. Od Rozičky se pak za to všichni odtrhnou, matká jí dá peníze na dům a vyžene ji z domu. Rozička si koupí dům, ovšem brzy o něj přijde. Chodí navštěvovat Jáchymova do vězení do Prahy a nosí mu tam jídlo.

Když deset let uplyne, odvede si Rozička Jáchyma z vězení, ovšem oba dva nevědí, kam mají jít. Jáchym jí zavede do své skalákovny, kde ho ovšem Rozička napomíná, že nemohou žít pod společnou střechou, jelikož nejsou oddáni, a tak se Jáchym oběsí, aby mohla Rozička dožít pod pevnou střechou.[2]

Vztah Rozičky a Skaláka bývá vnímán jako literární zpracování osobního sblížení mezi Karolinou Světlou a Janem Nerudou, které trvalo necelý rok. Stejně jako Rozička chtěla polepšit Jáchyma, tak Světlé účelem bylo napravit vnitřně rozháraného muže, marnícího svůj talent, který byl Jan Neruda. Zároveň Světlá zachránila Nerudu z vězení pro dlužníky.[3] [pozn. 3]