Siptah

Kartouše Merenptah-Siptah v zádušním chrámu v Thébách

Syn krále v Nubii v Sahel

Sarkofag Siptaha v KV47

Isometrické schéma KV47; celková délka ~128 m

Po smrti Setiho II. se odehrávaly nepřehledné snahy uchopit moc a získat trůn faraona. Ve hře bylo několik osob, či vzájemně soupeřících vlivných skupin. Za nejistých okolností a intrik byl ze hry vyřazen syn Setiho II. princ Seti-Merenptah (Schneider dokládá jeho smrt v prvním roce po úmrtí otce Setiho [2]). Dalším byl vezír Bay Velký správce pečeti a také Královský komorník[4], který měl významný vliv již za vlády Setiho II.[2][5]. Za jeho vlády udržoval diplomatické vztahy s okolními vládci; je doložena jeho korespondence s chetitským králem Ammurabim (1197–1992)[6]. V neposlední řadě to byla vdova po Settim Tausret. Zároveň se hledal mužský následník, našel se Siptah ve věku 10 let. Královna vdova Tausret se ujala regentství a s podporovou vezíra Baye řídila říši po dobu nejméně 2 let.[7] Ambiciozní vezír Bay, který nástupnictví režíroval a Tausret podporoval v její regentské roli, později, asi 4. roce vlády jeho ambice vzrostly natolik, že Tusret zvolila spojenectví s faraonem Siptahem. Vzájemné znepřátelení s vezírem Bayem dramaticky, v 5. roce vlády, vyústilo v popravu Baye.[2] V ~5. roce vlády Siptah ve věku asi 16 let umírá (věk úmrtí potvrdil i antropologický průzkum Siptahovy mumie). [8]Faraon byla pohřben ve hrobce KV47, později byla mumie přemístěna a nalezena v KV35.

Jeho vláda, které trvala asi 6 let byla poznamenána jeho fyzickým stavem. Podle antropologického průzkumu jeho mumie měl vrozenou (s dědičnou predispozicí) vybočení nohy, uvádí se i možnost dětské obrny s omezenou pohyblivostí (celebral pulsy). I tak musely být jeho oslavné činy vyznačeny zápisy, když v prvním roce vlády vykonal expedici do Núbie (nebo byla provedena pod jeho jménem)[7]
Nápisy na jižní stěně v Abu Simbel oslavují jeho činy. Podobné jsou nápisy na skalní stěně poblíž Assuanu.[9]
Příklad:

Přímý podíl Siptaha na dění v zemi byl ve skutečnosti dost omezený, vládu vykonávali Tausret s vezírem Bayem, kterého ovšem asi ve čtvrtém roce vlády Tausret zavrhla a zřejmě se i podílela na jeho exekuci. Překážel v mocenském boji o následnictví po Siptahovi.

Hrobka KV47[3] byla objevena a Ayrtonem[p 1] 1905 a její popis vydal Davis[p 2] v roce 1908. Je vyzdobena postavou Siptaha před bohem Re , pohřebními texty a texty z Knihy uctívání Rea na západě. Zachoval se sarkofág, mumie byla po velkém sestěhování nalezena v 1898 v hrobce KV35.