Simon Schreiber

Jeho otcem byl Moses Schreiber, vrchní rabín v Prešpurku. Simon se v roce 1842 stal rabínem v Mattersdorfu. Od roku 1860 působil v Krakově. Stal se jedním z nejvýznamnějších představitelů ortodoxního judaismu v Haliči. V roce 1880 založil hebrejsky psaný týdeník Machazikej ha-dat, který ještě počátkem 20. století stále vycházel ve Lvově.[1] Krátce před smrtí vydal výzvu všem haličským židům, aby ve volbách nevolili liberálně smýšlející souvěrce. Zároveň pohrozil klatbou v případě neuposlechnutí výzvy. Státní návladní ve Lvově pak s ním zahájil předběžné vyšetřování pro zločin vydírání. Krátce poté ovšem Schreiber zemřel. Národní listy jeho náhlé úmrtí spojovaly s rozčílením souvisejícím s touto kauzou.[2]

Působil jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kde usedl po volbách roku 1879 za kurii městskou v Haliči, obvod Kolomyja, Sňatyn, Bučač atd. Poslancem byl až do své smrti roku 1883.[3] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako Simon Schreiber, rabín, bytem Krakov.[4] List Das Vaterland uváděl po volbách, že Schreiber přislíbil po svém zvolení vstoupit do Polského klubu, ale že se zdá, že to nehodlá učinit.[5] Nakonec ale do Polského klubu vstoupil.[2] V Říšské radě patřil mezi málo aktivní poslance. Hlasoval ale loajálně s Polským klubem. Ve sněmovně zasedal na pravici a na schůze parlamentu chodil v tradičním úboru ortodoxního žida.[6]

Zemřel v březnu 1883 na mrtvici.[2] Po celý den cítil nevolnost, ale ještě rozmlouval s různými hosty. V 5 hodin odpoledne ovšem upadl do bezvědomí a po krátké agónii zemřel.[7]