Signe Branderová

Branderová se narodila v obci Parkano a dětství a mládí prožila v Kokkole. Poté, co její otec celní úředník v roce 1891 zemřel, se rodina přestěhovala do Helsinek. Tam Branderová absolvovala kurz na Univerzitě umění a designu, aby se stala učitelkou kreslení, ale později se zaměřila na fotografii, pracovala například v ateliéru Daniela Nyblina.[1]

V roce 1906 založilo město Helsinky úřad pro starožitnosti. Jednou z jejích povinností bylo dokumentovat měnící se město na fotografiích. Představenstvo najalo Branderovou.[1] Přestože na počátku 20. století nebyl fotograf žádnou vzácností, fotografů se specializací na architekturu měst bylo málo.[2]

Fotografická dokumentační práce začala v roce 1907 a skončila v roce 1913. Výsledkem bylo 907 fotografií měnících se městských panoramat.[1] Projekt byl pečlivě naplánován a městské plánovací a stavební úřady poskytly informace radě pro starožitnosti a Branderové. Měla však velkou svobodu vyjádřit svou uměleckou vizi.

V obtížném a stísněném městském prostředí musel mít fotograf technické znalosti, kompoziční dovednosti a schopnost kreativního řešení problémů. Kvůli hmotnosti fotografického vybavení byl úkol také fyzicky náročný. Branderová si k přepravě svého vybavení často najímala kočár tažený koňmi.[2] Na nejnáročnějších fotografických úkolech měla zřejmě i asistenta.

• 
  Staré nádraží v Helsinkách, 1907
• 
  Tržní náměstí, 1907
• 
  Náměstí Hakaniemi, 1907
• 
  Munkkisaari, 1907
• 
  Park Kaisaniemi, 1912
• 
  Jižní přístav, Helsinki, 1912
• 
  Hertankatu, 1912
• 
  Zátoka Töölönlahti, 1912

Kromě svých fotografických dovedností měla Branderová také umělecké vidění díky studiu kresby a její fotografie byly ve svém výrazu, kompozici a použití světla v nejlepším případě téměř vizuálním uměním. Ústředním ideálem fotografií v té době však byla ostrost a detail fotografie, které umožňovaly jejich správnou reprodukci. Fotografie Branderové zachycují prominenty, každodenní obyvatele Helsinek. Neustále patří mezi nejoblíbenější v katalogu objednávek Městského muzea v Helsinkách.

Branderová měla také další fotografické projekty. V roce 1907 cestovala po Finsku a fotografovala stará bojiště pro pamětní knihu stého výročí finské války.[1] V roce 1910 zahájila projekt, který trval 20 let, fotografování finských statků; projekt nakonec vygeneroval přes 2000 fotografií.[1] Některé z těchto fotografií byly publikovány v knize Herrgårdar i Finland (1928–1929).

• 
  Panství Kirjola, 1912
• 
  Artukainen statek, před rokem 1917
• 
  Panství Tenhola, před rokem 1920
• 
  Panství Östersundom, před rokem 1920

Branderová se nikdy nevdala. Zemřela v obci Sipoo v roce 1942.