Sibiřské baroko

V 17. století vznikaly kamenné stavby pouze v Tobolsku a Abalaku. Byly to staroruské stavby s prvky typickými pro tehdejší ruskou architekturu. V duchu naryškinského baroka byla vystavěna nejstarší kamenná stavba Ťumeně - Blagoveščenský chrám (Благовещенская церковь, 1700-1704, v sovětských dobách zbořen, nyní znovu postaven). Klášter svaté trojice v Ťumeni (Троицкий монастырь), který následoval, má mnoho společného s ukrajinským barokem, což se dá vysvětlit ukrajinským původem tehdejších sibiřských biskupů. Další sibiřské chrámy si také udržely některé prvky ukrajinského baroka, konkrétně řešení kleneb. V literatuře se připomíná podobnost nejstarších tobolských památek s uralskými chrámy počátku 18. století, například s Dalmatovským klášterem (Далматов монастырь) a chrámem ve Verchoturje.

K prvním kamenným stavbám východní Sibiře patří Něrčinský Klášter Zesnutí přesvaté Bohorodice (Нерчинский Успенский монастырь, 1712), Posolský klášter spásy a proměnění (Посольский Спасо-Преображенский монастырь, 1718), spasský chrám (Спасская церковь, 1710) а chrám Zjevení (Собор Богоявления, 1746) v Irkutsku, chrám zjevení (Богоявленская церковь) a vévodský dům v Jenisejsku, Spasský klášter (Спасский монастырь) v Jakutsku.

Buddhistické kolo dharmy na fasádě chrámu povýšení kříže v Irkutsku

Nejosobitější památkou sibiřského baroka je chrám povýšení kříže v Irkutsku (1747-58) - buddhistickými prvky své výzdoby přitahoval pozornost už předrevolučních badatelů. Unikátní památka byla spojována s bohatými kamennými vzory chrámů v Solikamsku a Solvyčegodsku. Ruský teoretik umění Igor Grabar viděl v tomto kostelu pozdní provinciální pokračování tradičního ruského stylu 17. století s jeho touhou přezdobovat. „Naivní spojení ozvěn Moskvy a Ukrajiny se bizarně spletlo do hustě vzorovaného koberce, se svérázným přízvukem sousedního Východu,“ napsal.

Termín sibiřské baroko zavedl roku 1924 irkutský regionalista D. A. Bodyrev-Kazarin, který psal o chrámu povýšení kříže jako o „orgiálním šílenství“, kdo kterého se dopracovali při práci na stěnách místní mistři. Bodyrev-Kazarin také vyjádřil domněnku, že na stavitelských pracích se podíleli místní Burjati, neboť v tradiční chrámové architektuře se zde projevují některé detaily mongolské a čínské architektury, podobně jako v Išimu, Jalutorovsku či Taře jsou evidentní prvky chantijské, tatarské a bucharské.

Problematika východních a ukrajinských vlivů na sibiřské stavitelství 18. století zajímala i sovětské badatele. Hovořilo se o „burjatském dekoru“ irkutských chrámů a podobnosti jejich dispozice s řešením použitým v severoruských městech Toťma a Velikij Usťug. Podle T. S. Proskurjavské je třeba rozlišovat dva subregionální typy rané sibiřské chrámové architektury - západosibiřský (Tobolsk, Ťumeň, Zauralsko) a východosibiřský (Irkutsk).

Neúplný výčet chrámů postavených ve stylu sibiřského baroka.

• Chrámy zatím bez náhrady zbořené či zcela přestavěné jsou označeny šedou barvou.
• Chrámy zbořené a obnovené jsou označeny zelenou barvou.

Název	Český název	Město	Postaveno	Obrázek	Poznámky
Богоявленская церковь	Chrám zjevení Páně	Tomsk	1784		V letech 1947-1994 se zde vyráběly gumáky. Roku 1995 vrácen v dezolátním stavu pravoslavné církvi. Na náklady Tomské oblasti problěhla rozsáhlá rekonstrukce a roku 2003 byl chrám slavnostně vysvěcen.
Богоявленский собор	Chrám zjevení Páně	Išim	1793		Od roku 1930 zde fungoval sklad obilí, v 60. letech byla uvnitř zbudována železobetonová nádrž. Rekonstrukce začala již v roce 1989, roku 1992 kostel předán pravoslavné církvi.[2]
Владимирская церковь	Vladimirský chrám	Irkutsk	1790		Kostel byl roku 1938 uzavřen a poté zcela přestavěn, věže odstraněny atd. Po navrácení církvi bylo rozhodnuto, že nebude přistoupeno k renovaci, v budově bývalého kostela tak vniklo pravoslavné ženské gymnázium.
Вознесенская церковь	Chrám nanebevstoupení	Irkutsk	1767		Chrám byl součástí Voznesenského kláštera, který byl v roce 1933 téměř celý zbourán. Chrám nanebevstoupení se tak nedochoval.[3]
Воскресенский военный собор	Vojenský chrám vzkříšení	Omsk	1773		Roku 1927 přeměněn na knihovnu, roku 1959 zbourán. Koncem roku 2016 by měla být k výročí 300 let od založení Omsku dokončena kopie chrámu.[4]
Воскресенская церковь	Chrám vzkříšení	Tomsk	1807		V sovětských dobách zde byly dílny, sklady a archiv, k rekonstrukci se přistoupilo už v 80. letech.
Знаменская церковь	Znamenský chrám	Irkutsk	1762		Nachází se v areálu Znamenského kláštera. Budovy kláštera byly ve 30. letech poskytnuty k dispozici přístavu hydroplánů na Angaře, roku 1945 však byly i se Znamenským chrámem vráceny církvi.
Знаменская церковь	Znamenský chrám	Tomsk	1803		Ve 30. letech byl kostel uzavřen a postupně se zde vystřídal sklad obilí, různé dílny a nakonec i byty. Církvi se kostel navrátil v roce 1992, hlavní rekonstrukce byla dokončena roku 2000.
Знаменский собор	Znamenský chrám	Ťumeň	1800		V letech 1929-1933 byl kostel zrušen a využíván k různým jiným účelům. V roce 1933 byl však věřícím vrácen. V letech 1941-45 sloužil jako provizorní kasárna, po válce opět začal sloužit věřícím.
Ильинская церковь	Ilinský chrám	Omsk	1785		V roce 1936 byl chrám zbořen a na jeho místě vystavěn v 50. letech Leninův pomník. Existují úvahy o obnovení chrámu, ty však brání především zastánci setrvání Leninovy sochy na stávajícím místě.[5]
Казанский храм Богородице-Алексеевского мужского монастыря	Kazanský chrám Alexejevského kláštera Bohorodičky	Tomsk	1789		V klášteře fungovala v sovětských dobách škola, kostel tak nebyl vážně poškozen, byl pouze neudržován. K rekonstrukci tak došlo až v roce 2013 (prioritu měly vážně poškozené památky).
Крестовоздвиженская церковь	Chrám povýšení kříže	Irkutsk	1760		Kostel nebyl na rozdíl od mnohých jiných v sovětských dobách nijak dotčen, je tak jediným sibiřským kostelem, ve kterém se zachoval interiér z 18. století. Je zcela unikátní tím, že jeho výzdoba zahrnuje také prvky buddhistické architektury.
Крестовоздвиженская церковь	Chrám povýšení kříže	Tobolsk	1790		Chrám byl ve 30. letech uzavřen a hospodářsky využíván. V 50. letech se z věže pokoušeli odstranit kříž pomocí lana a traktoru. Lano však v marzivém počasí prasklo a vymrštěné srazilo dělníka, který je na kříž upevnil, ze střechy. Muž pád nepřežil, několik dalších lidí bylo zraněno, a tak kříž zůstal, byť nakloněný, na střeše dodnes. Roku 2004 byl chrám zakonzervován pro budoucí rekonstrukci, ke které zatím nedošlo (2016).[6]
Покровская церковь	Pokrovský chrám	Krasnojarsk	1795		Ve 30. letech uzavřen a předán armádě, na konci války opět otevřen, v 60. letech opět uzavřen. Ještě na začátku 21. století byl chrám jasně červený, dnes má zpět historickou bílou barvu.[7]
Свято-Одигитриевский кафедральный собор	Odigitrijevská katedrála	Ulan-Ude	1785		Ve 30. letech zde bylo otevřeno Protináboženské muzeum, po válce potom muzeum vlastivědné. Jako významná památka byla restaurován již v 60. letech, roku 1992 vrácena pravoslavné církvi.
Свято-Троицкий собор	Chrám svaté trojice	Kansk	1804		V sovětských dobách chrám postupně sloužil místnímu aeroklubu, divadlu a naknec jako muzeum. Od roku 1992 je zpět v rukou pravoslavné církve.
Собор Богоявления	Chrám Zjevení	Irkutsk	1746		Po říjnové revoluci byla v chrámu zřízena pekárna a ubytovna. V roce 1960 přijela z Moskvy architekta Galina Oranska, aby stvrdila záměr města srovnat chrám-pekárnu se zemí. Architektka však namísto toho zajistila zápis chrámu mezi kulturní památky a zasadila se o rekonstrukci. Dnes chrám opět slouží věřícím.
Спасо-Преображенский собор	Chrám spásy a proměnění	Novokuzněck	1835		V roce 1919 byl zpustošen anarchisty. V roce 1935 jej pro změnu zpustošili místní komsomolci. Později zde fungovala pekárna a existovaly plány přestavět jej na restauraci. Roku 1989 však byl chrám u příležitosti tisíciletého výročí svěcení Rusi navrácen pravoslavné církvi.
Спасо-Преображенский собор	Chrám spásy a proměnění	Posolskoje	1778		Chrám je nedílnou součástí stejnojmenného kláštera. V sovětských dobách klášter sloužil jako klub, škola a psychiatrická léčebna pro děti, od roku 1995 opět slouží svému původnímu účelu. Je to jeden z nejstarších kostelů Burjatska.[8]
Спасская церковь	Spasský chrám	Irkutsk	1710		Současná budova byla postavena v areálu dnes již neexistujícího Irkutského kremlu. Je to jediný chrám Sibiře, který má nástěnné malby na vnější fasádě. V období stalinusmu zde byly byty a kanceláře. Již v 60. letech byl zařazen mezi kulturní památky a následně zrekonstruován.
Спасская церковь	Spasský chrám	Tara	1760		V sovětském období se zde vystřídala sýpka, archiv a muzeum, již v roce 1974 se však chrám dostal pod památkovou ochranu a v roce 1978 přišla generální oprava. Roku 1990 předáno církvi.[9]
Спасская церковь	Spasský chrám	Ťumeň	1819		V roce 1932 se chystali chrám odstřelit, stejně jako ťumeňský Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice. Z Lidového komisariátu SSSR však přišlo nařízení kostel zachovat jakožto cennou kulturní památku - ťumeňští tak zbourali pouze samostatně stojící zvonici a z chrámu se stal archiv. Mj. zde byly během 2. světové války uschovány cennosti evakuované ze Simferopolu. Od roku 1946 oficiálně památkově chráněn, zrekonstruován 2006.
Сретенский собор	Sretenský chrám	Jalutorovsk	1837		Ve 20. letech se zde scházeli komsomolci, v roce 1931 byl chrám odstřelen. V letech 2003-2009 byl znovu postaven u příležitosti 350 let od založení města.[10]
Успенский собор	Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice	Jenisejsk	1818		Ve 30. letech uzavřen, po skončení války opět otevřen, avšak byly odstraněny všechny věžičky a chrám dostal novou plochou střechu. V 80. letech byla chrámu vrácena jeho původní podoba.
Храм Тихвинской иконы Божией Матери	Chrám tichvinské ikony matky Boží	Irkutsk	1773		Roku 1932 byl chrám odstřelen a na jeho místě postavena monumentální socrealistická budova firmy Vostsibugol.
Троицкая церковь	Chrám svaté trojice	Irkutsk	1778		V letech 1949-1986 zde fungovalo planetárium, dnes chrám opět slouží svému účelu.
Церковь Захария и Елизаветы	Chrám Zachariáše a Alžběty	Tobolsk	1776		Od 30. let využíván k různým, zejména výrobním účelům. Církvi byl navrácen v roce 1995 ve velmi špatném stavu. V roce 2015 byla dokončována kompletní rekonstrukce.
Храм Покрова Пресвятой Богородицы	Chrám pokrovu přesvaté Bohorodičky	Chanty-Mansijsk	1816		Ve 30. letech kostel postupně rozebrali a materiál použili při stavbě závodu na zpracování ryb. Na místě kostela vzniknul rybářský klub. V letech 1996-2001 byla na základech zbořeného chrámu postavena jeho kopie.
Чудотворская церковь	Chrám divotvorců	Irkutsk	1767		Chrám byl ve 30. letech zbořen, ulice Divotvorců (Чудотворская), nesoucí jméno chrámu, byla přejmenována podle bolševického revolucionáře Bograda. Na jeho místě vyrostl obytný dům, na kterém je dnes kříž a pamětní deska. Ulice, kde chrám stával, nese od roku 2016 opět jméno Divotvorců.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Сибирское барокко na ruské Wikipedii.