Siao-cung (Sung)

Siao-cung
	císař říše Sung
	císař Siao-cung sedící na trůnu
Doba vlády	24. července 1162 – 18. února 1189
Éra vlády	Lung-sing (隆興, 1163–1164); Čchien-tao (乾道, 1165–1173); Čchun-si (淳熙, 1174–1189)
Úplné jméno	Čao Po-cchung (趙伯琮),; Čao Jüan (趙瑗, od 1133),; Čao Wej (趙瑋, od 1160),; Čao Šen (趙昚, od 1162)
Chrámové jméno	Siao-cung (孝宗)
Posmrtné jméno	Šao-tchung tchung-tao kuan-te čao-kung če-wen šen-wu ming-šeng čcheng-siao chuang-ti (紹統同道冠德昭功哲文神武明聖成孝皇帝)[pozn. 1]
Tituly	excísař (太上皇, tchaj-šang chuang, 1189–1194)
Narození	27. listopadu 1127
Úmrtí	28. června 1194
Předchůdce	Kao-cung
Nástupce	Kuang-cung
Manželka	císařovna Kuo
	císařovna Sia
	císařovna Sie
	a vedlejší manželky
Potomci	Čao Čchi,; Čao Kchaj,; Čao Tun (císař Kuang-cung),; Čao Kche; a dvě dcery
Rod	Čao
Dynastie	Sung
Otec	Kao-cung (adoptivní); Čao C'-čcheng (biologický)
Podpis
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Siao-cung (čínsky pchin-jinem Xiàozōng, znaky 孝宗; 27. listopadu 1127 – 28. června 1194), vlastním jménem zprvu Čao Po-cchung (čínsky pchin-jinem Zhào Bócóng, znaky zjednodušené 赵伯琮, tradiční 趙伯琮), po několika změnách nakonec Čao Šen (čínsky pchin-jinem Zhào Shèn, znaky zjednodušené 赵昚, tradiční 趙昚), z dynastie Sung v letech 1162–1189 vládl čínské říši Sung. Nastoupil po svém adoptivním otci, císaři Kao-cungovi. Vládl 27 let, do roku 1189, kdy abdikoval ve prospěch svého syna Kuang-cunga.

Život

Siao-cung se narodil jako Čao Po-cchung roku 1127 Čao C'-čchengovi, v šesté generaci potomkovi Tchaj-cua, zakladatele dynastie Sung. Téhož roku sungská říše ztratila severní Čínu a na zbylém území převzal vládu císař Kao-cung. Kao-cungův jediný syn zemřel v dětském věku roku 1130 a více synů císař neměl. Povolal proto roku 1133 do paláce svého vzdáleného příbuzného malého Čao Po-cchunga, kterému změnil jméno na Čao Jüan. Po mnohaletém váhání a marném očekávání vlastního syna v dubnu 1160 Čao Jüana adoptoval, přičemž mu změnil jméno na Čao Wej. Nakonec ho v červenci 1162 opět přejmenoval na Čao Šena a jmenoval korunním princem. O dvanáct dní později abdikoval a Čao Šen se stal císařem.

Jako císař roku 1165 uzavřel mír s říší Ťin na severu a rehabilitoval generála Jüe Feje. Následovala klidná vláda, která říši Sung přinesla mír a prosperitu, nejlepší čtvrtstoletí za celé období Jižní Sung. Od ostatních jihosungských vládců se Siao-cung lišil také tím, že nepřipustil existenci silného a všemocného císařského rádce (caj-siang) a osobně stál v čele vlády.[1]

Rodina

Hodnost císařovny držela od roku 1127 první manželka Siao-cunga příjmením Kuo (郭, 1126–1156), posmrtným jménem císařovna Čcheng-mu (成穆皇后), po ní se císařovnou stala paní Sia (夏, † 1167), posmrtným jménem císařovna Čcheng-kung (成恭皇后), po ní se císařovnou stala paní Sie (謝, 1132–1203), posmrtným jménem císařovna Čcheng-suej (成肅皇后). Kromě nich měl císař ještě několik dalších žen a konkubín.

Siao-cung byl otcem dvou dcer a čtyř synů:

Čao Čchi (赵愭, 1144–1167), od 1165 korunní princ;
Čao Kchaj (趙愷, 1146–1180);
Čao Tun (赵愭, 1147–1200), od roku 1171[2] korunní princ, nástupce Sien-cunga jako císař Kuang-cung, vládl v letech 1189–1194;
Čao Kche (趙恪).

Odkazy

Poznámky

Konečná podoba z roku 1197.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Emperor Xiaozong of Song na anglické Wikipedii.

GONG, Wei Ai. The Reign of Hsiao-tsung (1162–1189). In: TWITCHETT, Denis; SMITH, Paul Jakov. The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Sung China And Its Precursors, 907-1279 AD. 1. vyd. Cambridge, New York, Melbourne, Madrid, Cape Town, Singapore, Sao Paulo, Delhi: Cambridge University Press, 2009. ISBN 0521812488, ISBN 978-0521812481. S. 710–755 , na s. 710. (anglicky)
DAVIS, Richard L. The Reign of Kuang-tsung (1189–1194) and Ning-tsung (1194–1224). In: TWITCHETT, Denis; SMITH, Paul Jakov. The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Sung China And Its Precursors, 907-1279 AD. 1. vyd. Cambridge, New York, Melbourne, Madrid, Cape Town, Singapore, Sao Paulo, Delhi: Cambridge University Press, 2009. ISBN 0521812488, ISBN 978-0521812481. S. 756–838 , na s. 758. (anglicky)

Literatura

TWITCHETT, Denis; SMITH, Paul Jakov. The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Sung China And Its Precursors, 907-1279 AD. 1. vyd. Cambridge, New York, Melbourne, Madrid, Cape Town, Singapore, Sao Paulo, Delhi: Cambridge University Press, 2009. 1128 s. ISBN 0521812488, ISBN 978-0521812481. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Siao-cung na Wikimedia Commons
THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. [cit. 2012-09-23]. Kapitola Chinese History - Song Dynasty 明朝 (1368-1644) event history. Dostupné online. (anglicky)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] Konečná podoba z roku 1197.

[gong_710-2] GONG, Wei Ai. The Reign of Hsiao-tsung (1162–1189). In: TWITCHETT, Denis; SMITH, Paul Jakov. The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Sung China And Its Precursors, 907-1279 AD. 1. vyd. Cambridge, New York, Melbourne, Madrid, Cape Town, Singapore, Sao Paulo, Delhi: Cambridge University Press, 2009. ISBN 0521812488, ISBN 978-0521812481. S. 710–755 , na s. 710. (anglicky)

[davis_756-3] DAVIS, Richard L. The Reign of Kuang-tsung (1189–1194) and Ning-tsung (1194–1224). In: TWITCHETT, Denis; SMITH, Paul Jakov. The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Sung China And Its Precursors, 907-1279 AD. 1. vyd. Cambridge, New York, Melbourne, Madrid, Cape Town, Singapore, Sao Paulo, Delhi: Cambridge University Press, 2009. ISBN 0521812488, ISBN 978-0521812481. S. 756–838 , na s. 758. (anglicky)