Seznam památných stromů v okrese Blansko

Toto je seznam památných stromů v okrese Blansko, v němž jsou uvedeny památné stromy na území okresu Blansko.

Název [* 1] Obrázek Umístění Druh [* 2] Obvod
[v cm]		 Kód[* 3]
wikidata		 Galerie Poznámka
Babolecká lípaBabolky
49°35′25″ s. š., 16°34′59″ v. d.		lípa velkolistá&0000000000000281.000000281106284
Q73601964
Kategorie „Babolecká lípa“ na Wikimedia Commons
Roste nad křižovatkou polních cest na východním okraji obce, místo setkávání občanů. Vysazena 28. října 1928 k 10. výročí založení Československa. V roce 2013 proveden zdravotní a redukční řez - potlačení kodominantní větve. V roce 2018 instalována bezpečnostní vazba a provedena redukce výmladků.
Dub u hradu BoskoviceBoskovice
49°28′53″ s. š., 16°39′39″ v. d.		dub letní&0000000000000303.000000303105206
Q26789726
Kategorie „Dub letní (Boskovice)“ na Wikimedia Commons
Nalézá se před hradem Boskovice na travnatém prostranství. Okolo vede červeně značená turistická stezka. V roce 2009 podstoupil strom zdravotní řez.
Jinan u zámeckého skleníkuBoskovice
49°29′6″ s. š., 16°39′41″ v. d.		jinan dvoulaločný&0000000000000274.000000274101090
Q26786627
Kategorie „Jinan dvoulaločný (Boskovice)“ na Wikimedia Commons
Před oranžérií, poblíž vstupu do parku z Hradní ulice.
Lípa u letního kina BoskoviceBoskovice
49°29′3″ s. š., 16°39′43″ v. d.		lípa velkolistá&0000000000000515.000000515106115
Q26790805		V zámeckém parku u letního kina na dohled od modře značené turistické stezky a naučné stezky Hradní okruh. V letech 2010 a 2011 byl proveden zdravotní řez a vazby. v roce 2016 pozorováno zhoršení zdravotního stavu. Kořenové náběhy u báze předělově ztloustlé, 3 kosterní větve měly obloukovitý růst s četnými kolmo vyrůstajícími sekundárními výhony. V horní části koruny dvě prosychající větve napadeny hmyzem. Na stromu parazituje hlíva. V kosterních větvích jsou dutiny.
Žižkova lípa/Zámecká lípa v BoskovicíchBoskovice
49°29′6″ s. š., 16°39′40″ v. d.		lípa malolistá&0000000000000521.000000521101109
Q10296052
Kategorie „Žižkova lípa (Boskovice)“ na Wikimedia Commons
Roste u zámku, okolo vede červeně značená turistická stezka a naučná stezka Hradní okruh. Osobitý habitus je výsledkem vývoje stromu: spíše než pravokořenný trojkmen se současný kmen jeví jako srostlý trojkmenný výmladek vzniklý pravděpodobně srůstem tří výmladků po odstranění (zániku) původního staršího kmene. Koruna se tak vyvíjí ve třech shlucích a jeví se jako řidší. V roce 2009 se výjimečně vyskytují suché větve vyšších řádů, zdravotní stav je na stupni 2 - zhoršený (se stabilizačními zásahy). V koruně je instalována dynamická vazba. Zřejmě se jedná o nejstarší strom v Boskovicích. Je posledním stromem z dnes již zaniklé aleje.
Tři smrky u BukovinkyBukovinka
49°18′31″ s. š., 16°48′13″ v. d.		smrk ztepilý (3)&Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“275, 306, 348101105
Q26779130
Kategorie „Tři smrky u Bukovinky“ na Wikimedia Commons
U lesní cesty z Bukovinky do Rakoveckého údolí nad potokem za hájenkou. Okolo vede modře značená turistická stezka.
Habrůvecké smrkyHabrůvka
49°18′27″ s. š., 16°42′55″ v. d.		smrk ztepilý (2)&0000000000000312.299000312,299101106
Q26786636		Na severozápad od Habrůvky. Mohutné silně zavětvené exempláře.
Modřín troják u HabrůvkyHabrůvka
49°19′4″ s. š., 16°41′58″ v. d.		modřín opadavý&0000000000000455.000000455101112
Q15360324
Kategorie „Troják u Habrůvky“ na Wikimedia Commons
Strom je pozůstatek vytěženého modřínového porostu na hranici NPR Habrůvecká bučina. S výškou 58 metrů je dle veřejné databáze AOPK ČR nejvyšším památným stromem České republiky. Mohutný kmen se ve dvou metrech dělí na tři kmeny. Roste v zápoji.
Hrubá lípaJedovnice
49°21′1″ s. š., 16°45′24″ v. d.		lípa malolistá&0000000000000523.000000523104442
Q12020772
Kategorie „Hrubá lípa“ na Wikimedia Commons
Roste na severním okraji města v rohu oploceného pozemku, na konci ulice U hrubé lípy, přibližně 20 m od posledního domu. Okolo vede červeně značená turistická stezka a cyklistická trasa  507. V roce 2014 obsadil strom 4. místo v soutěži Strom roku.
Lípy u hřbitova v JedovnicíchJedovnice
49°20′48″ s. š., 16°45′25″ v. d.		lípa (28)&-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000101104
Q26779127
Kategorie „Lípy u hřbitova v Jedovnicích“ na Wikimedia Commons
Stromy rostou v parku před vchodem do kostela svatého Petra a Pavla a na hřbitov. Okolo vede červeně značená turistická stezka. Původně vyhlášeno 32 stromů.
Stromořadí Lažánky-JedovniceLažánky
49°20′40″ s. š., 16°44′8″ v. d.		lípa malolistá
javor
jasan		&-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000101103
Q12056604
Kategorie „Stromořadí Lažánky-Jedovnice“ na Wikimedia Commons
Lemuje silnici Lažánky-Rudice-Jedovnice. Dnes je na místě už jen 181 z původních 205 stromů. V roce 2013 stromořadí zvítězilo v anketě Alej roku pořádané sdružením Arnika. Skrz alej prochází červeně značená turistická stezka a a cyklistická trasa  Srdcem jižní Moravy.
Klášterní jinanLetovice
49°32′41″ s. š., 16°34′46″ v. d.		jinan dvoulaločný&0000000000000277.000000277106283
Q73601962		Nachází se v traktu klášterního dvora. Jde o vzrostlý jinan, který představuje jednu z hlavních pohledových dominant města.
Letovický buk †Letovice
49°32′31″ s. š., 16°34′41″ v. d.		buk lesní&0000000000000466.000000466101110
Q26786646		Rostl v dolní části zámeckého parku. Uhynul v roce 2004 následkem napadení kořenového systému dřevokaznými houbami. Zrušovací rozhodnutí nedoručeno. Původní výška 26 metrů.
Lysický bukLysice
49°27′27″ s. š., 16°32′5″ v. d.		buk lesní&0000000000000576.000000576101108
Q26786641		Roste ve východní části PP Lysická obora. Strom se vyznačuje mohutným kmenem a náběhy, některé kosterní větve jsou odlomené, v koruně se vyskytují suché větve, na zbylém torzu odlomené kosterní větve (datum vylomení kosterní větve neznámé) se nachází plodnice troudnatce kopytovitého. Na kmeni ve výšce 3 m je dutina velikosti 20 cm, na kmeni se rovněž nachází podélná trhlina v 80 cm, zkouška poklepem signalizuje pevné dřevo.
Smrk J. E. Chadta - ŠevětínskéhoLysice
49°27′21″ s. š., 16°32′6″ v. d.		smrk ztepilý&0000000000000419.000000419101091
Q12055044
Kategorie „Smrk J. E. Chadta v Lysické oboře“ na Wikimedia Commons
Strom rostl na území PP Lysická obora ve svahu nad tenisovým hřištěm, v blízkosti školy. Na konci svého života měřil 35 metrů. Již v době vyhlášení památným stromem v roce 2004 byl suchý. V roce 2009 při zkoušce poklepem byla zjištěna dutina ve kmeni. Kmen byl v dolní polovině převážně bez borky. Vzhledem k množství požerků hostil četné druhy hmyzu vázané na dřevo v různém stupni rozkladu, na hmyz navazují svojí potravní aktivitou šplhavci. Na stromě byl nalezen Korálovec jedlový , bělochoroš hořký, bělochoroš modravý, troudnatec pásovaný a kropilka rosolovitá. Smrk padl v létě 2011. Od té doby je na místě jen odvětvené torzo. Strom nese jméno významného letníka a historika Jana Evangelisty Chadta-Ševětínského.
Jilm ve Skočově LhotěSkočova Lhota
49°36′24″ s. š., 16°38′55″ v. d.		jilm horský&0000000000000513.000000513101114
Q26786650
Kategorie „Jilm ve Skočově Lhotě“ na Wikimedia Commons
Roste na východním okraji obce. Hlavní větvení je tlakové, aktuálně dochází k jeho rozlamování, rána je přímo vystavená zatékání dešťových srážek. V roce 2010 provedena stabilizace úžlabí a redukční řez.
Lípa u HřebenáčeSloup
49°24′36″ s. š., 16°44′12″ v. d.		lípa malolistá&0000000000000494.000000494101107
Q26786639
Kategorie „Lípa u Hřebenáče“ na Wikimedia Commons
Roste nedaleko vchodu do Sloupsko-šošůvských jeskyní a skalního útvaru zvaného "Hřebenáč". Okolo vedou cyklotrasy  5,  EV9 a  Greenway K-M-V. Jde o exemplář výjimečného vzrůstu a krajinnou dominantu. Strom se dvakrát vidličnatě větví.
Salmovy lípySloup
49°24′57″ s. š., 16°44′19″ v. d.		lípa malolistá (2)&0000000000000357.378000357,378101097
Q26779124
Kategorie „Salmovy lípy“ na Wikimedia Commons
Lípy rostou na hřbitově v rohu u zdi ohraničující část hřbitova určenou pro členy starohraběcího rodu Salm-Reifedschiedt na dohled od cyklotrasy  505. Kmeny obou exemplářů se roztrojují.
Babyka u SuchdoluSuchdol
49°23′30″ s. š., 16°43′41″ v. d.		javor babyka&0000000000000316.000000316105791
Q26790369
Kategorie „Babyka u Suchdolu“ na Wikimedia Commons
Roste na bývalých pastvinách na dohled od zeleně značené turistické stezky mezi obcí a NPR Vývěry Punkvy.
Borovice u PeklaSuchdol
49°23′15″ s. š., 16°43′4″ v. d.		borovice lesní&0000000000000271.000000271105792
Q26790370
Kategorie „Borovice u Pekla“ na Wikimedia Commons
Na okraji strže Peklo v enklávě drobných louček a křovinatých porostů nedaleko hranice NPR Vývěry Punkvy. Výška 14 metrů.
Hruška u Zouharova závrtuSuchdol
49°23′21″ s. š., 16°43′19″ v. d.		hrušeň obecná&0000000000000280.000000280105794
Q26790372
Kategorie „Hruška u Zouharova závrtu“ na Wikimedia Commons
Na okraji obce ve volné krajině u polní cesty mezi loukami u Zouharova závrtu.
Novodvorská alejVavřinec
49°22′39″ s. š., 16°42′56″ v. d.		lípa malolistá
lípa velkolistá		&-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000101102
Q12041125
Kategorie „Alej (Nové Dvory)“ na Wikimedia Commons
Alej lemuje zeleně značenou turistickou cestu od osady Nové Dvory ke zřícenině hradu Blansek. Původně bylo vyhlášeno 60 stromů, dnes 56 živých, 3 trsy výmladků, 1 torzo a 6 mezer po odumřelých stromech. Alej nechal zasázet počátkem 19. století majitel blanenského panství Hugo František Salm. V roce 2011 zvítězila Novodvorská alej v anketě občanského sdružení Arnika Alej roku. V roce 2012 vyhrála lípa z Novodvorské aleje v soutěži Strom roku.
Vavřinecká lípaVavřinec
49°24′7″ s. š., 16°43′13″ v. d.		lípa malolistá&0000000000000307.000000307105793
Q26790371
Kategorie „Vavřinecká lípa“ na Wikimedia Commons
V centru obce v blízkosti požární nádrže. Okolo vede zeleně značená turistická stezka.
Opatovická boroviceVelké Opatovice
49°36′37″ s. š., 16°40′11″ v. d.		borovice černá rakouská&0000000000000459.000000459
Kategorie „Vavřinecká lípa“ na Wikimedia Commons
Dominanta zámeckého parku ve Velkých Opatovicích. Samostatně nevyhlášena jelikož je chráněn celý park. V roce 2014 zvítězila v soutěži Strom roku.
Opatovická lípaVelké Opatovice
49°36′39″ s. š., 16°40′12″ v. d.		lípa velkolistá&0000000000000953.000000953101113
Q12042764
Kategorie „Opatovická lípa“ na Wikimedia Commons
Roste v zahradě u Opatovického zámku. V roce 2012 jí byl Nadací Partnerství udělen titul Strom hrdina. Původní koruna a kmen byly z valné části zničeny vichřicí roku 1988 a potom zapáleny vandaly. Až do této doby byla největší žijící lípou velkolistou v Jihomoravském kraji. Většina větví musela být odstraněna. Kmen je rozdělený na dvě samostatné části, které omladily a jsou velmi vitální. Levá část je podepřená.
Dřín u VilémovicVilémovice
49°22′7″ s. š., 16°44′23″ v. d.		dřín obecný&0000000000000050.00000050106285
Q73601968
Kategorie „Dřín u Vilémovic“ na Wikimedia Commons
Roste na dohled silnice do Suchého žlebu, mezi Vilémovickou a Macošskou strání. Po silnici vede cyklistická trasa  5. Dřín je pozoruhodný svými rozměry a vzrůstem. Sestává se z více než 100 kmenů, které jsou součástí společného polykormonu.
Tis u Macochy †Vilémovicetis červený&0000000000000245.000000245 Informace o stromu zveřejnil Jan Evangelista Chadt-Ševětínský v časopise háj roku 1910. Tehdy byl již tis zaniklý, zničený bleskem. Více v samostatném článku.
Vilémovské lípyVilémovice
49°21′43″ s. š., 16°44′53″ v. d.		lípa velkolistá (7)&Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“287, 230, 207, 285, 107, 172, 137, 175, 231101095
Q26779122
Kategorie „Vilémovské lípy“ na Wikimedia Commons
Rostou středu obce kolem kaple svatého Petra z Alkantary. Dnes je na místě již jen 7 z původně 9 vyhlášených stromů.

Poznámky
  1. † označuje památné stromy jejichž ochrana byla zrušena, nebo zaniklé.
  2. Číslo v závorce určuje počet jedinců.
  3. Kód databáze databáze AOPK ČR.

Reference
  • Data pocházejí z databáze AOPK ČR a zdrojů uvedených v jednotlivých článcích, pokud není uvedeno jinak.

    Externí odkazy
    This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.