Seznam kulturních památek ve Vinoři

Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Vinoř v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Vinoř
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Zámek Vinoř (Q11903380)


 
Kategorie „Vinoř Castle “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44562/1-1992
Pam. katalog
MIS 		Vinoř Mladoboleslavská čp. 38
50°8′26,11″ s. š., 14°34′45,04″ v. d. 		Zámek si jako barokní novostavbu v místě bývalé tvrze nechal postavit František Josef Černín z Chudenic v letech 1719–1724. Autorem projektu je F. M. Kaňka. K připojení vedlejších hospodářských křídel krčky došlo později. V letech 1919–1920 zámek upravoval V. Vondráček. Jednopatrový, čtvercového půdorysu – nároží má však konkávně vybraná a vstupní průčelí ve střední části konkávně ustupuje. Před zámkem se nachází drobná stavba na čtvercovém půdorysu (bývalá vrátnice), čtvercový čestný dvůr je ohraničen jednopatrovými hospodářskými budovami a uzavřen branou. Ze středu zámku vybíhá pavilon s polygonálním tamburem prolomeným okny a mansardovou střechou, který osvětluje centrální sál. Původně byl do rejstříku zapsán i park, v Památkovém katalogu však není zmíněn.

Památkově chráněno od roku 1964.

Panský dvůr (Q33413984)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
103638
Pam. katalog
MIS 		Vinoř Vinořské náměstí čp. 37, 127, 128, 129, 144
50°8′31,49″ s. š., 14°34′49,83″ v. d. 		Soubor budov bývalého panského dvora, který tvořil hospodářské zázemí zámku Vinoř. Barokní hospodářský dvůr byl založen v 18. století na místě někdejší tvrze. Upravován byl v 19. a 20. století. Budovy se rozkládají kolem obdélného dvora. Kulturní památkou byly prohlášeny nejhodnotnější části a budovy areálu, pocházející z doby jeho založení v 18. století. Areál ale zahrnuje i velké množství hospodářských staveb z 19. a 20. století, které rovněž nesou významné historické a památkové hodnoty, byť nebyly prohlášeny za kulturní památku.
  • objekt čp. 37 - budova s kovárnou, část pp. 221, při severovýchodní straně dvora podélně k Vinořskému náměstí. Přízemní barokní stavba na podélném půdorysu. V 19. století byla k této budově přistavěna další hospodářsklá část (není KP).
  • barokní budova se štíty na severozápadní straně dvora, skládající se z dnes samostatných čp. 127 (pp. 240), čp. 128 (pp. 239), čp. 129 (pp. 238), čp. 144 (pp. 237). Přízemní barokní stavba, původně jedna budova na podélném půdorysu, na obou stranách zakončená štíty, původně sloužící bydlení a administrativě.
  • objekt bývalé sýpky (část pp. 221), v jižním až jihozápadním rohu areálu dvora, intaktně dochovaná vysoká barokní stavba mírně předstoupená před stávající jihozápadní frontu dvora.
  • vstupní brána se zbytky ohradní zdi (část pp. 221); pilířová brána s ohradní zdí v severovýchodním rohu dvora, s profilovaným zakončením pilířů, s brankou, spojená ohradní zdí s čp. 37 a čp. 127.

Památkově nechráněné části dvora:

  • objekt špýchárku (drobná stodola) čp. 145 v severozápadní frontě (vedle čp. 144) se segmentovým vjezdem a polovalbovou střechou (po 1840)
  • jihozápadní fronta dvora až k budově sýpky na jihu - přízemní hospodářská budova, (doložená již 1840, omítaná, se shozy na seno) a navazující budova stájí (režné zdivo, z počátku 20. století, se 4 vikýři a pozdně secesními štíty s částečně zazděnými okny, prvky industriální architektury).
  • severovýchodní fronta navazující na čp. 37 - vyšší hospodářská budova s vikýři, barokní, snad s pozdně barokní úpravou, dále mírně předstoupený objekt s vikýři a segment. vjezdem (stodola), poslední úsek je novodobý.
  • stodola na jihovýchodní straně dvora - původní barokní stodola doložená roku 1840, na zadní fasádě dochované zbytky barokních napekovaných omítek, v západní části budovy cihelná část z přestavby z 2. poloviny 19. století, z této doby i dvorní fasáda se segmentovými vstupy. Za cihelným pilířem pokračuje stodola fasádou z kamenného zdiva.

Přibližně v polovině dvora při jeho severovýchodní straně bylo lokalizováno umístění původní tvrze (dosud bez archeologického průzkumu).
Památkově chráněno od 19. června 2009.

Sousoší svatého Jana Nepomuckého (Q38190699)


 
Kategorie „Statue of John of Nepomuk in Vinoř “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41258/1-1988
Pam. katalog
MIS 		Vinoř Vinořské náměstí, pp. 11
50°8′33,3″ s. š., 14°34′49,6″ v. d. 		Pozdně barokní pískovcové sousoší sv. Jana Nepomuckého na mohutném hranolovém podstavci s volutovými křídly vzniklo v roce 1755 pravděpodobně v dílně Františka Ignáce Platzera. V roce 1918 jej restauroval Karel Pavlík, který doplnil chybějící části a po něm v roce 1919 Jindřich Čapek. V roce 1921 mělo být dílo nahrazeno pomníkem padlých legionářů, nakonec se tak však nestalo. Ohrazeno nízkou betonovou zídkou. Hranolový sokl má vpředu tři schůdky a po stranách volutová křídla, na nichž jsou dva andílci na oblaku držící kartuše (vlevo s Palladiem země české, vpravo s reliéfem sv. Václava). Světec stojí uprostřed na veliké rybě.

Památkově chráněno od roku 1964.

Kostel Povýšení svatého Kříže (Q12030521)


 
Kategorie „Church of the Exaltation of the Holy Cross in Vinoř “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41262/1-1990
Pam. katalog
MIS 		Vinoř Vinořské náměstí, pp. 3, 1, 2
50°8′34,7″ s. š., 14°34′51,39″ v. d. 		Kostel Povýšení sv. Kříže. Areál kostela má raně středověký původ. Trojlodní kostel s průčelní věží byl původně obklopen hřbitovem, vymezeným mohutnou ohradní zdí. Při ohradní zdi v zadní části areálu stojí prostá obdélná márnice.

Památkově chráněno od roku 1964.

Fara se špýcharem (Q33413994)


 
Kategorie „Rectory in Vinoř “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41265/1-1993
Pam. katalog
MIS 		Vinoř Vinořské náměstí 16
50°8′35,68″ s. š., 14°34′48,27″ v. d. 		Areál vrcholně barokní fary pochází ze druhé čtvrtiny 18. století. Sestává z fary, špýcharu, hospodářské budovy a ohradní zdi s branou. Autor pravděpodobně Johann Christian Spannbrucker po roce 1738.

Památkově chráněno od roku 1964.

Vila čp. 41 (Q33413972)


 
Kategorie „Vinořské náměstí 41 “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
100296
Pam. katalog
MIS 		Vinoř Vinořské náměstí 41
50°8′34,36″ s. š., 14°34′47,06″ v. d. 		Vila se zahradou, studnou a zděným oplocením stojí zhruba ve středu Vinořského náměstí. Byla vystavěna na konci 19. století v neorenesnačním stylu podle návrhu arch. Buldry.

Památkově chráněno od 6. června 2003.

Hradiště v Bažantnici (Q12020596)


 
Kategorie „Hradiště Vinoř “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41260/1-1989
Pam. katalog
MIS 		Vinoř jižně od vsi, Bažantnice
50°8′8,32″ s. š., 14°35′8,79″ v. d. 		Výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické stopy. Slovanské hradiště je tvořeno dvěma částmi, které jsou odděleny příkopem. Nálezy zlomku keramiky datují hradiště do 10. století, našly se zde rovněž fragmenty keramiky pravěké i středověké. Pp. 1554, 1547, 1548, 1550/1, 1551, 1552, 1553,

Památkově chráněno od roku 1964.

Hradiště V Obůrkách (Q38190690)


 
Kategorie „Hradiště V obůrkách (Vinoř) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41461/1-2117
Pam. katalog
MIS 		Vinoř Vinoř
50°8′36,98″ s. š., 14°35′4,13″ v. d. 		Výšinné opevněné sídliště - hradiště V Obůrkách, archeologické stopy. Výrazná vyvýšenina byla osídlena už v mladší době kamenné. Její rozloha je 12,46 ha. Výrazné jsou především pozůstatky sídliště z pozdního období kultury s keramikou vypíchanou.

Poznámka: Parcely v Památkovém katalogu nespecifikovány.
Památkově chráněno od roku 1982.

Hrobka Černínů (Q38190695)


 
Kategorie „Černín tomb in Vinoř “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
104763
Pam. katalog
MIS 		Vinoř hřbitov, pp. 1129
50°8′42,12″ s. š., 14°34′44,75″ v. d. 		Hrobka Černínů. Hrobka neznámého autora vznikla pravděpodobně mezi léty 1805 a 1841. Dominantní stavba ve středu nejstarší části vinořského hřbitova. Volně stojící stavba se střední převýšenou částí a nižšími křídly na bocích a zadní straně.

Památkově chráněno od 30. března 2012.

Výklenkové kaple Staroboleslavské cesty (Q38048975)


 
Kategorie „Staroboleslavská poutní cesta “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40703/1-1635
Pam. katalog
MIS 		Vinoř při silnici z Proseka do Kbel - Praha 9, k. ú. Vysočany, Kbely, Vinoř
50°7′22,74″ s. š., 14°31′7,76″ v. d. 		Křížová cesta - výklenkové kaple Staroboleslavské cesty. Na území Vinoře se dochovalo a ochraně podléhá pět kaplí, a to na parcelách

Památkově chráněno od roku 1966.

Zámek Ctěnice (Q2240587)


 
Kategorie „Ctěnice Castle “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41267/1-1994
Pam. katalog
MIS 		Ctěnice Bohdanečská 259
50°8′57,93″ s. š., 14°33′50,38″ v. d. 		Zámek. Původní středověká tvrz byla renesančně přestavěna Hrzány z Harasova v 16. století. Roku 1803 byl zámek za Windishgraetzů přestavěn ve stylu klasicizujícího baroka. Jedná se o rozsáhlý areál s hospodářskými budovami a parkem. Ve 2. polovině 19. století se stal majetkem podnikatele Schoellera. Dnes je v areálu historické muzeum kočárů.
  • zámek čp. 259, pp. 690 a nádvoří, pp. 686/1
  • drábovna čp. 258 (dříve čp. 3), pp. 685
  • sýpka bez čp., pp. 686/5
  • hospodářská budova I, bez čp., pp. 686/4
  • hospodářská budova II a III, bez čp., pp. 686/3
  • hospodářská budova IV, bez čp., pp. 686/6
  • hospodářská budova V, bez čp., pp. 686/7
  • kočárovna, bez čp., pp. 686/2
  • park s hradním příkopem a místností ve skále, pp. 691, 693/1, 693/3
  • ohradní zeď a 2 brány

Památkově chráněno od roku 1964.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.