Seznam kulturních památek v Záběhlicích

Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Záběhlice v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Praha 10
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Kostel Narození Panny Marie (Q45058)


 
Kategorie „Church of the Nativity of the Virgin Mary (Záběhlice) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40751/1-1663
Pam. katalog
MIS 		Záběhlice K prádelně, pp. 40, 41
50°3′10,4″ s. š., 14°29′15,16″ v. d. 		Kostel Narození Panny Marie, bývalý hřbitov, ohradní zeď. Jednolodní orientovaný kostel s věží při západním průčelí je původně románskou stavbou. Ve 14. století přistavěn gotický presbytář. Současný vzhled dán převážně novorománskou úpravou z 19. století. Jednoduchý venkovský kostelík obdélného půdorysu, s čtvercovou věží jehlancově zastřešenou a pětibokým presbytářem. Volně stojící kostel na ploše bývalého hřbitova, obehnán vysokou zdí s branou, situován mezi Botičem a hrází Hamerského rybníka; tvořil dominantu historického jádra obce.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Tvrz Václava IV. (Q28792123)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40780/1-1679
Pam. katalog
MIS 		Záběhlice na dně Hamerského rybníka
50°3′8,2″ s. š., 14°29′10,39″ v. d. 		Pod rybníkem se nachází archeologické stopy tvrze Václava IV., která byla vystavěna v letech 1407–1408. Tvrz byla zničena za husitských válek. V únoru 1960 bylo při bagrování dna vypuštěného Hamerského rybníka odkryto kamenné zdivo. Při následném archeologickém průzkumu (prozkoumána byla asi čtvrtina plochy stavby) byl zjištěn půdorys několika místností. V hlavní zkoumané místnosti o rozměrech 11 x 7 metrů se zachovala podlaha z pálených cihlových dlaždic, ve vedlejších zdech byly zjištěny stopy po dřevěné podlaze. V bahenních nánosech byly nalezeny prejzy ze střechy a četné zlomky keramiky, datované do přelomu 14. a 15. století. V místě pravděpodobně stávala tvrz zničená za husitských válek v roce 1420. Pod základy středověkého objektu bylo nalezeno několik zlomků slovanské keramiky, ukazující na možné dřívější osídlení lokality.[1]

Poznámka: Původně zapsáno pod názvem Záběhlice - tvrz Václava IV. - "Práče", ačkoliv osada Práče se nachází výrazně východněji.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Na vinobraní 38 (Q33413530)


 
Kategorie „Na vinobraní 38 (Prague) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40755/1-1665
Pam. katalog
MIS 		Záběhlice Na vinobraní 93/38
50°3′24,08″ s. š., 14°28′58,55″ v. d. 		Původně barokní usedlost se zahradou a souborem 8 soch. Současná podoba usedlosti dána převážně úpravami z počátku 19. století. Venkovská usedlost - předměstská, viniční, se zachovalými sklepy z přelomu 18. a 19. století. Bývalý viniční dům s přistavenou věžicí je situován na hraně vrchu Homole nad Botičem. Na severní straně se nachází malé nádvoří, na jižní straně byla ve svahu byla vybudována zahrada o několika úrovních, vyzdobená souborem 8 pískovcových soch funerálního charakteru. Usedlost byla počátku 19. století a v jeho průběhu přestavěna do podoby venkovského zámečku s neobarokním a neorenesančním tvaroslovím. Zahrada je ohrazená novodobě omítanou zdí se sloupky, krytou prejzovou stříškou k níž je u dvoru připojen zahradní domek.
  • budova,
  • zahrada,
  • socha Immaculaty, Anděla I, Anděla II, Anděla III, Truchlící ženy, Modlící se ženy, Genia I, Genia II.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Záběhlická 127 (Q33413547)


 
Kategorie „Záběhlická 127 “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40854/1-1725
Pam. katalog
MIS 		Záběhlice Záběhlická 28/127
50°3′13,29″ s. š., 14°29′34,93″ v. d. 		Vila, terasa. Původně zde stávala zemědělská usedlost ze 17. století. Kolem roku 1850 byla razantně přestavěna na současnou vilu jako letní měšťanskou rezidenci. K obytné budově na západní straně dvora náleží bývalá kočárovna, maštal a stupňovitá záhrada.

Památkově chráněno od roku 1972.

Zámek Záběhlice (Q10861706)


 
Kategorie „Záběhlice Castle “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40753/1-1664
Pam. katalog
MIS 		Záběhlice U Záběhlického zámku 46/4, Za potokem 46/2 a 4. Zámek, sýpka, hospodářské budovy I-II, ohradní zeď s branou.
50°3′4,92″ s. š., 14°29′44,69″ v. d. 		Trojpodlažní budova zámku vznikala postupnou úpravou starších objektů. Současný neorenesanční vzhled je z 2. poloviny 19. století. Středem velkého lichoběžníkového dvora je rezidenční budova zámku s dvěma výraznými věžicovými útvary. Severní a jižní hranu dvorce lemují dlouhá křídla obytných a hospodářských budov, která v se v mírném úhlu sbíhají směrem k budově zámku v čele dvora. Na západní straně dvorec vymezuje zeď s branou, na východní jej uzavírala budova sýpky, která však zanikla v 60. letech 20. století.
  • zámek čp. 46,
  • sýpka (zanikla)
  • hospodářské budovy I, II
  • ohradní zeď s branou

Poznámka: Dříve čp. 97.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Zámeček Práče (Q12047425)


 
Kategorie „Práče Castle “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40745/1-1660
Pam. katalog
MIS 		Práče Práčská 1881/14 (obytná budova, hospodářská budova), sýpka Práčská 3152/75
50°3′9,57″ s. š., 14°30′26,16″ v. d. 		První zmínka o zámku pochází z počátku 18. století, ovšem je známo, že již od poloviny 14. století zde stála práčská tvrz. Kolem poloviny 18. století byl zámek popsán jako poplužní dvůr s pivovarem, obilnou sýpkou, mlýnem a několika chalupami. K rozsáhlejším stavebním úpravám došlo na konci 19. stoleží a poté roku 1910, kdy byla přistavěna jednopatrová část zámku. K zámku původně patřil i rozsáhlý anglický park.
  • zámek čp. 1881, pp. 659/1: v severozápadní části bývalého dvora, tvořený dvěma na sebe navazujícími budovami. Přední, užší a nižší část je jednopatrová s přístavbou arkádové pavlače. Druhá část je širší, rovněž patrová, ale vyšší s příkrou sedlovou střechou.
  • obytná budova, pp. 659/1, zjednodušená architektura vybudovaná po roce 1950 na torze eklektické budovy z roku 1910, tato budova byla ve stopě dnešního obytného objektu a přízemního objektu garáží. Obytný objekt je vyšší a širší než budova zámečku, na kterou navazuje. Je rovněž patrový, ale vyšší s příkrou sedlovou střechou.
  • hospodářská budova, pp. 659/1, za přízemní budovou garáží ve stopě hranice areálu, patrová, se sedlovou zvalbenou střechou (dnes truhlárna)
  • brána, části pp. 687, 688, 690, pojí se kolmo k jižnímu průčelí zámečku. Trojdílnou bránu tvoří přízední pilíř, dále branka pro pěší, hlavní brána s dvoukřídlými vraty a symetricky branka pro pěší. Pilíře hlavní brány jsou ukončeny krycí deskou, na které sedí plastiky lvů.
  • úsek ohradní zdi, pp. 686; navazuje jižně pod bránou, při hranici potoka u rybníka; torzo zdi někdejší stodoly či jiného hospodářského objektu.
  • sýpka čp. 3152, pp. 2077. Mohutná barokní dvoupatrová sýpka s polovalbovou střechou. Sýpka je od areálu zámku zcela neorganicky oddělena komunikací.
  • K sýpce bezprostředně přiléhá zídka a kapličkou se sochou sv. Jana Nepomuckého, zřízenou po roce 1710. Podstavec s věnováním Anny Gutové k roku 1888, signatura Platzer. Kaplička se sochou měla založený samostatný evidenční list, aktuálně však památkový katalog uvádí, že zídka a kaplička se sochou nejsou součástí památky, žádné rozhodnutí o omezení rozsahu památky však v Památkovém katalogu není zmíněno.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Vodní mlýn v Práčích (Q107484079)


 
Kategorie „Watermill in Práče “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44567/1-1659
Pam. katalog
MIS 		Práče Práčská 1885/12
50°3′7,32″ s. š., 14°30′24,25″ v. d. 		Patrová budova vodního mlýna z 1. poloviny 19. století. První zmínka o mlýně pochází z roku 1450. Do dnešní doby se z období kolem roku 1841 dochovala hlavní hmota budovy i některé pozdně klasicistní detaily fasád. Kolem roku 1900 byl provoz mlýna modernizován a tehdy vznikla přístavba pro turbínu. Úpravou prošla i hospodářská stavení. Objekt byl rekonstruován na přelomu 20. a 21. století a adaptován pro bydlení. Mlýn má nepravidelný protáhlý půdorys, k hlavní budově se připojuje několik přístavků pro turbínu. Obytná budova mlýna je takřka čtvercového půdorysu, je zděná z lomového kamene, patrová, částečně podsklepená, krytá valbovou střechou. Na hlavní budovu navazuje při západním průčelí přístavek mlýnice s pozdější přístavbou pro turbínu, a dále hospodářské křídlo mírně zalomené směrem k severu.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Praha 4 (Spořilov)
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Kostel svaté Anežky České (Q21874572)


 
Kategorie „Church of Saint Agnes of Bohemia (Spořilov) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
104271
Pam. katalog
MIS 		Spořilov Roztylské sady 2500, Praha 4
50°2′38,98″ s. š., 14°28′44,18″ v. d. 		Kostel sv. Anežky České byl postaven v letech 1934–1935 podle návrhu projekční kanceláře architekta Stanislava Režného. Provedením stavby byl pověřen ruský architekt Nikolaj Paškovskij, který byl v kanceláři zaměstnán jako šéf projekční kanceláře. V literatuře jsou mylně označováni jako autoři Karel Polívka a Vlastimil Brožek, kteří ale byli pouze autory prvního, neuskutečněného návrhu na stavbu kostela.

Památkově chráněno od 7. března 2011.

Reference
  1. Norbert Mašek: Zbytky středověké stavby v Záběhlicích, Staletá Praha, 1967

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.