Seznam kulturních památek v Troji
Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Troja v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
Praha 7
Osada Rybáře je od roku 1991 vesnickou památkovou zónou.[1]
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Zámeček Jabloňka (Q12022198)
| .jpg.webp)
|
40615/1-1577 Pam. katalog MIS | Troja | Na Jabloňce 90/1 50°7′0,78″ s. š., 14°26′20,93″ v. d. | Zámeček Jabloňka byl postaven nejspíš koncem 18. století. Usedlost na skalnatém ostrohu nad Vltavou. Usedlost tvoří:
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Povltavská 20 (Q31453134)
| 
|
40851/1-1723 Pam. katalog MIS | Troja | osada Na Rybárně, Povltavská 114/20 50°6′57,73″ s. š., 14°26′15,23″ v. d. | Patrová stavba s obytným podkrovím, postavená pro synovce architekta Mockera roku 1908. Památkově chráněno od roku 1972. | |||||
| Popelářka (Q28419560)
| 
|
41456/1-2114 Pam. katalog MIS | Troja | Trojská 91/127, Pod lisem 91/6 50°7′2,26″ s. š., 14°26′0,08″ v. d. | Předměstská venkovská usedlost Popelářka. Celý areál usedlosti se utvářel postupně od 18. století až do konce 19. století. Exteriér upraven klasicistně. V zásadě jde o objekt bývalé viniční usedlosti s lisem, který se skládá ze dvou samostatných částí se sedlovými střechami, dotýkajících se štítovými průčelími. Jižní obytná budova je dvoupodlažní se sníženým přízemím. Připojený severní objekt bývalého lisu je jednopatrový, podsklepený, s přízemím na úrovni 1.patra obytné části. K jeho severnímu průčelí přiléhá mladší, hmotově diferencovaný patrový přístavek, výrazně ustupující za linii uličního průčelí (původně prádelna a mandl). Klasicistní vzhled objektu byl kolem 60. let 19. století doplněn prvky romantizující novogotiky (okna a vrata s lomeným obloukem, čtyřboká věžička na střeše). Součástí areálu je i rozsáhlá zahrada, dnes částečně zastavěná a upravená. Památkově chráněno od roku 1988. | |||||
| Schückova vila (Q31453071)
| 
|
100485 Pam. katalog MIS | Troja | Nad Kazankou 222/39 50°7′5,57″ s. š., 14°25′43,88″ v. d. | Vila od architektů Ernsta Mühlsteina a Viktora Fürtha byla postavena v letech 1928–1929 pro obchodníka Alexe Schücka. Okolní zahradu navrhl O. Fierlinger. Památkově chráněno od 25. srpna 2003. | |||||
| Pomník Mistra Jana Husa (Q38149295)
| 
|
40558/1-1532 Pam. katalog MIS | Troja | v areálu Čechovy školy, Nad Kazankou 211/12, Trojská 211/110, parc. 315 50°7′3,53″ s. š., 14°25′21,97″ v. d. | Pomník Mistra Jana Husa byl vytvořen roku 1926 podle návrhu sochaře Vilíma Amorta. Model do pískovce převedl snad Antonín Ducháček. Architektonický koncept pomníku je dílem architekta Vojtěcha Bůžka. Podnět k provedení sochy vzešel od dcery sochaře a jejího manžela. Socha původně stála za Trojským zámkem poblíž vchodu do zoologické zahrady, později byla přenesena na dvůr školy. Základní kámen byl osazen 28. 10. 1925, pomník byl dokončen v červnu 1926. Ze středu půlkruhu vyrůstá na nízké podezdívce hranolový sokl, na jehož vrcholu je Husova socha v podživotní velikosti na hranici z polen, je řetězy připoutaná k nízkému kůlu. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Kazanka (Q28468228)
| .jpg.webp)
|
40573/1-1543 Pam. katalog MIS | Troja | Trojská 69/112 50°7′1,56″ s. š., 14°25′18,87″ v. d. | Venkovská předměstská usedlost Kazanka: obytná budova, zahrada. Původně usedlost s vinicí a vinným lisem, později přestavěná na obytnou budovu. Zmiňována již od počátku 18. století. Dvoupodlažní stavení s později přistavěnými bočními křídly. Přes přestavby si zachovala barokní charakter. Hospodářské budovy v průběhu času zanikly, vinice, vyjma zahrady, byly rozparcelovány a zastavěny. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Divišova vila (Q31453251)
| 
|
11947/1-2184 Pam. katalog MIS | Troja | Trojská 224/134 50°7′3,57″ s. š., 14°25′6,04″ v. d. | Funkcionalistická vila ve svažité zahradě, postavená v letech 1928–1929 podle projektu Adolfa Benše pro Václava Diviše, majitele stavební silniční firmy Vila. Kubická stavba je osazena na terasovitě odstupněné podnoži se dvěma patry sklepení. Třípatrová stavba čtvercového půdorysu s plochou střechou. Památkově chráněno od 7. prosince 1992. | |||||
| Panský dvůr (Q31453314)
| .JPG.webp)
|
40565/1-1538 Pam. katalog MIS | Troja | Pod Havránkou 7/10, 238/8, (239/6) 50°6′59,9″ s. š., 14°25′0,83″ v. d. | Zemědělský dvůr panský (Panský statek). Statek v sousedství bývalé osady Rybáře patřil k základnímu hospodářskému zázemí trojského panství. Obytná budova po severní straně vstupní brány byla postavena Šternberky asi současně se zámkem, koncem 17. století, pravděpodobně však bylo využito starších objektů. Protější budova, tzv. stará trojská pošta, patrně koncem 18. století. V první třetině 19. století byl dvůr opatřen novou klasicistní bránou a přilehlou budovou. Celek zahrnuje několik objektů barokního i klasicistního původu, budovu čp. 238 z 2. poloviny 19. století a průmyslovou budovu z období po 1. světové válce. Sídlila zde původně Trojská mlékárna, pak továrna na mucholapky, státní statek, sklady skláren Kavalier, byl zde obchod a v části ještě v 50. letech 20. století trojská pošta i obchod s potravinami, až došlo v komunistickém období k úplné devastaci. V části areálu sídlil jezdecký oddíl, který dlouho restitučními spory zdržoval vydání majetku dědicům původních majitelů. Areál je v havarijním stavu, od roku 2009 probíhají záchranná opatření (zajištění stávajících budov) a zpracovává se projekt nového využití statku.[2] Budovy jsou seskupeny kolem přibližně obdélného nádvoří. V uliční frontě stojí po stranách vjezdu s bránou dvě obytné budovy, severní a jižní. Na severní straně dvora jsou dvě bývalé stáje. Na východě je dvůr uzavřen dvěma stodolami (jedna je vyhořelá), později adaptovanými na maštale. Na jižní straně je budova stájí ve tvaru písmene L a k obytné budově se na jižní straně přimyká továrna z období 1. republiky. Poslední hospodářská budova je situována jižně od jižní obytné budovy.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Nekolův statek (Q38149274)
| 
|
44545/1-2126 Pam. katalog MIS | Troja | Pod Havránkou 13/4 50°6′57,22″ s. š., 14°25′0,85″ v. d. | Domek rybářské osady. Drobný klasicistní domek. Kamenná patrová stavba obdélného půdorysu se sedlovou střechou a předsazenou dřevěnou pavláčkou, vstupující do patra. Zmiňován též jako drobná řemeslnickozemědělská usedlost z přelomu 18. a 19. století pod názvem Nekolův statek. Domek je součástí rybářské osady, vzniklé ještě před stavbou Trojského zámku; budova je raně barokního založení. Dům byl přestavěn roku 1924, kdy došlo k výměně stropů, roku 1927 byla upravena dispozice patra. Památkově chráněno od 6. prosince 1990. | |||||
 Povltavská 46 (Q38149267)
|
|
11409/1-2237 Pam. katalog MIS | Troja | Povltavská 19/46, parc. 236 50°6′57,66″ s. š., 14°25′3,95″ v. d. | Areál bývalé zemědělské usedlosti byl součástí dvora čp. 18. Sestával ze dvou budov, obytné budovy s kolmo napojeným hospodářským křídlem a nižším a užším objektem napojeným na štítové průčelí domu. Částečně roubené, typická trojdílná dispozice komorového typu. Původně dům celý roubený a dodatečně obezděný kamenem. Dřevěná část časem a bez údržby zcela zpráchnivěla. Na přelomu roku 1996 a 1997 došlo ke zřícení střechy a krovu, zbylo pouze obvodové zdivo a sklep s valenou klenbou. V roce 1999 na žádost vlastníka zrušeno prohlášení za kulturní památku. V roce 2011 byly objekty již v torzálním stavu. Dnes zaniklé. Památkově chráněno od 1. října 1996. | |||||
| Vinice svaté Kláry s kaplí svaté Kláry (Q12028011)
| 
|
40556/1-1531 Pam. katalog MIS | Troja | Pod Havránkou 34/7, nad Trojským zámkem 50°7′4,76″ s. š., 14°24′51,11″ v. d. | Kaple sv. Kláry s vinicí. Kaple z doby kolem roku 1700, situovaná na vrcholu vinic. Než byla vystavěna silnice, vinice přímo navazovala na zámecký areál.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Viniční sloup (Q38149286)
| .jpg.webp)
|
40560/1-1533 Pam. katalog MIS | Troja | Trojská, Schwankova, u domu Trojská 162/199, parc. 1658/1 50°7′5,95″ s. š., 14°24′41,51″ v. d. | Morový sloup z bývalého morového hřbitova ze 16. století. Dle Památkového katalogu raně barokní pískovcový viniční sloup s iónskou hlavicí a koulí stojící na hranolovém soklu vznikl pravděpodobně v 1. polovině 17. století. Byl restaurován Nadací Quida Schwanka roku 2002, kdy byl přesunut na nynější místo. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Trojský zámek (Q80843)
| 
|
44544/1-1534 Pam. katalog MIS | Troja | U trojského zámku 4/1, 1/4, 2/6, 236/8, Trojská 3/187, 236/189, Povltavská 5/74, 6/68 50°6′59,04″ s. š., 14°24′46,89″ v. d. | Zámek postavený v letech 1679–1685 pro hraběte Václava Vojtěcha Štenberka podle návhu Jeana Baptiste Matheye. Stavba inspirovaná italským typem příměstské vily v rozsáhlé komponované francouzské zahradě, doplněné drobnou i užitkovou architekturou. Jméno Troja bylo zvoleno se zřejmým odkazem k antické mytologii, která se stala i námětem výzdoby. Statkář Alois Svoboda 7. října 1922 věnoval zámek spolu s rozsáhlými nemovitostmi státu s podmínkou, že zde budovu vybudována osvětová a sociálně-humanitní zařízení ve prospěch mládeže původem i rasou československé v Komenského duchu.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Panská pekárna (Q38149259)
|
|
54048/1-1544 Pam. katalog MIS | Troja | Povltavská 125/72 | Bývalá panská pekárna při Povltavské ulici u řeky, v rámci areálu mlýna a pivovaru. Dnes na jeho místě podzemní garáže k bytovému domu. Poznámka: Čp. 125 má dům čo. 90b. Čo. 72 má dům čp. 805 vedle mlýna. Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno, v MIS nejsou obsaženy žádné dokumenty. | |||||
| Restaurace U Lišků (Q31453015)
| 
|
44546/1-1539 Pam. katalog MIS | Troja | U trojského zámku 35/9 50°7′0,58″ s. š., 14°24′40,82″ v. d. | Venkovský dům (domek s restaurací vpravo před hlavním vstupem do zoo). Raně barokní přízemní domek obdélného půdorysu z 2. poloviny 17. století. Arkádová zeď domu vznikla současně se zámkem mezi lety 1679–1685, domek v následujícím období. Jižní průčelí domku člení tři oblouky slepé arkády, polokruhem zaklenuté s klenákem, mezi nimiž probíhají pilastry s římsovými hlavicemi, nesoucí architráv a korunní římsu. Tato stěna je zbytkem stavby – snad ohradní zdi nebo loggie bývalé štěpnice Trojského zámku. Na severní straně dvorka zachován bývalý viniční sklep. Na severním průčelí postaven přístavek k rozšíření restaurace a jejího zázemí. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Černohouska (Q28424704)
| .jpg.webp)
|
40571/1-1542 Pam. katalog MIS | Troja | v zoologické zahradě, parc. 1551 50°7′2,76″ s. š., 14°24′23,32″ v. d. | Venkovská předměstská usedlost Černohouska. Objekt pravděpodobně klasicistního původu byl postaven nejspíš jako výměnek dnes již neexistující usedlosti Černohouska. Přízemní stavba se sedlovou střechou krytou šindelem. Poznámka: V MonumNetu uvedena adresa Trojská 67/163 byla chybná, patří obyčejnému rodinnému domku daleko od zoo. | |||||
| Morový sloup (Q38149250)
| 
|
76313/1-1548 Pam. katalog MIS | Troja | v zoologické zahradě, 50 m východně od rozhledny Obora, parc. 1564/1 50°7′7,72″ s. š., 14°24′8,67″ v. d. | Kamenný morový sloup charakterem připomíná spíše pilířová boží muka. Původně vznikl roku 1680 pro pohřebiště obětí moru v místě ulice Na šachtě. Byl několikrát přemístěn. Do roku 1966 stál poblíž nynější sportovní haly při křížení ulic Za elektrárnou a U sjezdového paláce (nynější ul. U Výstaviště). V první polovině 60. let byl rozebrán a uložen u kostela sv. Klimenta a jako „morový sloup u kostela sv. Klimenta“ byl původně také zapsán jako památka. V roce 1986 byl umístěn v areálu zoo Praha. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Gočárovy domky (Q38149302)
| 
|
41218/1-1962 Pam. katalog MIS | Troja | v zoologické zahradě 50°7′9,41″ s. š., 14°23′58,88″ v. d. | Dvojice domků z roku 1920, jejichž autorem je architekt Josef Gočár. Skupina 3 nebo 5 domků ve stylu národního dekorativismu byla původně vytvořena pro letiště ve Kbelích jako obydlí správce, skladiště, občerstvení i „odletový terminál“. Odtud byly roku 1977 dva domky přeneseny do areálu pražské ZOO v Troji.
Poznámka: v MonumNetu bylo uvedeno „při čp. 120“, což je vstupní objekt zoo s adresou U trojského zámku 120/3. V MIS chybně zaměřeny. | |||||
| Sklenářka (Q28468139)
| 
|
40567/1-1540 Pam. katalog MIS | Troja | Pod Hrachovkou čp. 60 50°7′17,81″ s. š., 14°24′9,54″ v. d. | Venkovská předměstská usedlost Sklenářka. Viniční usedlost Sklenářka patrně z počátku 18. století. Výrazně se panaramaticky uplatňuje při pohledu z druhé strany vltavského údolí. Sklenářka vznikla jako viniční usedlost pravděpodobně v poslední čtvrtině 17. století, patrně zde byl vinný lis, byt správce v přízemí a v patře byt majitele, patrně pražského měšťana. Jméno zatím nebylo vysvětleno. Byl obývaný až do 80. let 20. století. Převýšená dvoupodlažní stavba obdélného půdorysu, s vysokou valbovou střechou a nárožními opěráky. Poznámka: V MonumNetu uvedeno čo. 6, v RÚIAN adresa uvedena bez čísla orientačního. | |||||
| Kaple svatého Václava (Q38490304)
| 
|
41427/1-2097 Pam. katalog MIS | Podhoří | u čp. 284, parc. 1438 50°7′27,44″ s. š., 14°24′8,81″ v. d. | Drobná pozdně klasicistní kaple obdélného půdorysu s malou zvonicí z roku 1865, v západním svahu na zděné terase mezi usedlostmi. Kaple obdélného půdorysu se segmentovým závěrem, krytá sedlovou střechou se zděným sanktusníkem s okénky a stanovou stříškou. Kapli nechal postavit majitel Lysolají dr. Vrzák roku 1865. Od roku 1994 ji opatruje Společnost pro obnovu kaple sv. Václava. Památkově chráněno od roku 1987. | |||||
| Salabka (Q28363351)
| 
|
41376/1-2068 Pam. katalog MIS | Troja | K Bohnicím 57/2, 851/2c 50°7′14,61″ s. š., 14°24′37,32″ v. d. | Předměstská venkovská usedlost Salabka (bez budov K Bohnicím 849/2a, 854/2b, Jiřího Jandy 842/1a). Součástí areálu jsou vedle hlavní obytné budovy také dvě hospodářská stavení a dvůr s oplocením. Nejstarší a nejrozsáhlejší z trojských usedlostí ještě předbarokního základu, stojící při cestě z Troji do Bohnic. Jméno usedlosti je odvozeno od majitele nemovitosti v poslední třetině 18. století, Jana Kryštofa Salaba.
Památkově chráněno od roku 1985. | |||||
| Pazderka (Q28363620)
| .jpg.webp)
|
40569/1-1541 Pam. katalog MIS | Troja | K Bohnicím 63/4 50°7′29,66″ s. š., 14°24′46,33″ v. d. | Venkovská předměstská usedlost Pazderka: vznikla na přelomu 18. a 19. století. Drobná usedlost na severním okraji trojského katastru. Její budovy jsou seskupeny kolem dvora ve tvaru písmene U. Ve středu je budova obytná, po stranách dvě křídla hospodářská. Dvorec je ohražen ohradní zdí.
Poznámka: MonumNet uvádí čo. 113 | |||||
| Hradiště Na Farkách (Q38149314)
| 
|
40978/1-1803 Pam. katalog MIS | Troja | na ostrohu nad Vltavou, parc. 1353, 1364, 1367, 1374, 1377, 1380, 1389 50°7′45,11″ s. š., 14°24′18,97″ v. d. | Výšinné opevněné sídliště hradiště Na Farkách, památkově chráněny archeologické stopy. Chráněna plocha o rozloze 3,71 ha. Oblast byla osídlena pravděpodobně již v pozdní době kamenné. Nejvýznamnější osídlení pochází ze starší doby železné. Jedna z nejvýznamnějších archeologických lokalit v Praze. Ostrožna „Na Farkách“ („Farky“) nad vltavským údolím, na třech stranách ohraničená svahy, s dalekým výhledem. Do sprašového podloží byly zahloubeny objekty protořivnáčského stupně kultury kanelované (cca 3000 př. Kr.). V období věteřovské kultury (-1500)) zde vznikla osada hrazená dvojí linií opevnění. Vnější, zřejmě palisádová hradba obepínala mnohem větší plochu, než je rozloha ostrožny. Základem vnitřní hradby, uzavírající vlastní ostrožnu, byla zeď z nasucho kladených kamenů. Nejvýznamnější osídlení pochází ze starší doby železné (halštat). V období mladší bylanské kultury (cca -600) tu byla znovu vybudována osada obehnaná palisádou. Kromě obytných staveb zde byly výrobní objekty, zásobní jámy, hliník aj. V pozdním bylanském období se osada rozrostla daleko za hranice opevnění, které zaniklo. Nálezy svědčí o tom, že osídlení zde bylo ještě v časné době laténské. Památkově chráněno od roku 1974. |
Praha 8
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Na přesypu 7 (Q31453197)
| 
|
44547/1-1578 Pam. katalog MIS | Troja | Na přesypu 246/7 50°7′27,26″ s. š., 14°26′41,44″ v. d. | Vila, zahrada: vila postavena v letech 1931–1932 (městská část uvádí 1933) podle návrhu vídeňského architekta Karla Simona. Na webu městské části Praha 8 uvedeno pod názvem Areál. Přízemní funkcionalistická rodinná vila s elegantně zaoblenými rohy, s rovnou střechou a s terasou, na níž je kruhová kašna. Vlevo od vstupní branky na pozemek je ovocná zahrada, vpravo parková úprava zahrady s platany, buky a jehličnany. Oplocení lemuje řada bílých topolů.[3]
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. |
Reference
- Vesnická památková zóna osada Rybáře, č. 2109, MonumNet
- Panský dvůr, Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska
- Areál, městská část Praha 8, kulturní památky, Troja
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam kulturních památek v Troji na Wikimedia Commons
Portály: Architektura a stavebnictví | Historie | Praha
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.