Seznam kulturních památek v Toužimi

Tento seznam nemovitých kulturních památek ve městě Toužim v okrese Karlovy Vary vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Toužim
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Městské opevnění (Q38148577)


 
Kategorie „Town walls of Toužim “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
10765/4-5059
Pam. katalog
MIS 		Toužim kolem městského jádra
50°3′34,43″ s. š., 12°58′58,07″ v. d. 		Gotické opevnění města, hradební zeď:
  • Do dnešní doby se dochovaly jen zbytky hradební zdi, jejichž stav je vesměs velmi špatný. Zejména jižní strana je ohrožena borcením zdi, západní pak rozebíráním na kámen a bořením. V souvislejším pásu se zachovala pouze na západní a jižní straně, kde je tvořena zbytky o výšce 0,25 až 5 m. Jihozápadní nároží a celá jižní strana je poznamenána častými opravami, protože zde tvoří opěrnou zeď zahrad a dvorů, místy tvoří i základové zdivo přilehlých staveb. Na východní straně se zachovaly dva krátké úseky za kostelem Narození Panny Marie, o výšce asi 2 až 3 m, dále úsek ve dvoře domu čp. 58 (rekonstruovaný do výšky asi 2 m), který dále pokračuje dvory čp. 57 a 56 a následně přechází ve zdivo bývalého hospodářského objektu zájezdního panského hostince čp. 5 (zde se zachoval do výšky asi 3 m). Další úsek pravděpodobně tvoří zdivo dvorních průčelí domů západní strany Malého náměstí, čp. 53, 116, 117, 118, 119. Nejméně zachovalým úsekem je severní strana, kde se dochovaly zbytky o výšce do 1 m v zahradách a dvorech domů čp. 46, 44, 43, 42 a 39 severní strany náměstí Jiřího z Poděbrad.
  • Příkopy a valy zanikly během 16. a 17. století.
  • Opevňovací objekt Rybářské brány byl pravděpodobně stržen po požáru v roce 1752, Rybářská brána byla zbořena po požáru města v roce 1847 jako překážka na nově budované císařské silnici Plzeň–Loket. Z téhož důvodu byla zbořena i Horní brána z níž se zachoval pouze hodinový stroj a erbovní deska z roku 1661, které byly instalovány na sousední dům čp. 53, hodinový stroj byl pak zničen při požáru tohoto domu v roce 1896. Kostelní brána byla po požáru v roce 1847 snížena o vrchní patro, které pak bylo znovu vystavěno jako hrázděné a byla zde umístěna židovská synagoga. Po dalším požáru v roce 1872 byla celá stavba zbořena. Židovská brána zanikla asanací panského hospodářského dvorce v 60. letech 20. století. Lze předpokládat, že se pod povrchem komunikací v místech zbořených bran nacházejí zbytky jejich základů.
  • Historické jádro města bylo od svého založení opatřeno městským opevněním, které navazovalo na opevnění tehdejšího hradu. Městské opevnění bylo tvořeno jednoduchou hradební zdí z lomového kamene, o šířce 0,75 až 1 m a výšce 3–5 m, a třemi městskými branami. Podle městské kroniky měly být v rozích městské hradby kruhové bašty, které však na pozdějších obrazech města nejsou zakresleny a ani po nich neexistují žádné patrné zbytky nebo náznaky. Hradební zeď byla doplněna příkopem a valem (zejména severní a východní strana opevnění). Existenci příkopu dokládá i starý název východní části dnešní ulice Pod Brankou, Na Příkopu. Popis podle pohledu na město z roku 1716:
  • Městské opevnění navazovalo na jižní část opevnění hradu objektem Rybářské brány (také zvaná Loketská nebo Dolní) do níž ústila dnešní Karlovarská ulice. Rozsáhlý nízký objekt obdélného půdorysu byl zastřešen vysokou sedlovou střechou, po obvodu opatřen střílnami. Na objekt brány navazovala další stavba, o něco vyšší, opevňovací objekt – pravděpodobně strážnice nebo zbrojnice – rovněž opatřený střílnami a zastřešený polovalbovou střechou, která navazovala na severní straně na štít brány. Tato stavba byla pravděpodobně postavena až za třicetileté války.
  • Na opevňovací objekt pak navazovala hradební zeď, která vybíhala jižním směrem k jihozápadnímu nároží, kde přecházela ve val a lomila se v pravém úhlu východním směrem, Jihozápadní nároží a téměř celá jižní strana hradeb byla vybudována na nevysokém skalním prahu a tvoří částečně opěrnou zeď – val. V úseku hradební zdi mezi jihozápadním nárožím a Kostelní ulicí se nacházelo několik otvorů – vstupů do přilehlých sklepů – dnes již zazděných.
  • V místech, kde prochází dnešní Kostelní ulice, stála Kostelní brána. Původně to byla jednopatrová věžovitá stavba zastřešená vysokou valbovou střechou.
  • Od Kostelní brány pak hradební zeď pokračovala dále k východu, ohrazovala z jihu „kostelní čtvrť“, a na jihovýchodním nároží se opět lomila v pravém úhlu a pokračovala dál severním směrem.
  • V místech, kde hradbou prochází dnešní Plzeňská ulice, stála Horní nebo také Plzeňská brána. Byla opatřena vysokou, tzv. městskou věží, která sloužila k protipožárnímu hlídkování (byl zde umístěn tzv. požární zvon) a později zde byly instalovány i věžní hodiny. Věž byla zakončena ochozem, zastřešena byla stanovou střechou s lucernou a cibulkou.
  • Od této brány pokračovala hradební zeď v krátkém úseku k severozápadnímu nároží, zde se lomila západním směrem a pokračovala až k areálu hradu na jehož opevnění pak navazovala.
  • Po rozšíření areálu hradu a po výstavbě hospodářského dvorce v 16. století byla městská hradba napojena na východní část dvorce, který se tak stal součástí městského, respektive zámeckého opevnění. Ve východním objektu dvorce vznikla tzv. jednoduchá pobočná Židovská nebo také Dvorská brána, spojující náměstí přes nádvoří dvorce se severním předměstím (později zde vzniklo židovské ghetto).
  • hradební zeď, st. 11, 14, 15, 16/1, 17/1, 21, 31, 33, 34, 42, 43, 44, 45, 49, 53, 54, 58/1, 104/2, 104/3, 106/1, 106/2, 140, 141, 189, 190/1, 190/2, 191, 193, 196/2, 197/2, 198, 199, 201, 202, 203, 204, 207, 208, 209/2, 246/2, 248, 249, 250, 251, 316/1, 316/2, 370/2, 725, 726, 943, pp. 11/1, 22/1, 30/2, 154, 179/2, 179/3, 182/1, 192/5, 212/1, 3018/4, 3018/7, 3019/8, 3019/12, 3019/14, 3076/5, 3076/12, 3076/15, 3076/16, 3166/1, 3166/2, 3167, 3193, 3194/1, 3194/2, 3197, 3199, 3202, 3214, 3216

Památkově chráněno od 13. července 1995.

Mostek (Q38148582)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
24059/4-1103
Pam. katalog
MIS 		Toužim Na Výsluní, pod zámkem, parc. 3076/5, 3076/14, 3076/2,
50°3′35,9″ s. š., 12°58′55,32″ v. d. 		Silniční most - mostek. Kamenný barokní můstek z lomového zdiva, původně omítnutý, na dvou půlkruhově sklenutých obloucích, s úzkou mostovkou a poprsními zídkami krytými plochými obdélnými kamennými deskami. Ve špatném stavu, zčásti zasypán a poškozen.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 12. února 1964.

Zámek Toužim (Q22812892)


 
Kategorie „Toužim chateau “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
18873/4-1093
Pam. katalog
MIS 		Toužim náměstí Jiřího z Poděbrad 1, 2, 3, Sídliště 4
50°3′36,43″ s. š., 12°58′59,45″ v. d. 		Zámek
  • Nový zámek čp. 1, z 16. století, přestavěný v 19. století.
  • Janův zámek čp. 3, vznikl z Horního hradu založeného ve 13. století, přebudovaného v 15., 17. a 19. století.
  • stavení čp. 2, bývalý pivovar, parc. st. 4
  • kaple sv. Kříže, parc. st. 4
  • stavení čp. 4, nyní restaurace U Čápa
  • kočárovna, parc. st. 3
  • park, opevnění, brána na parc. pp. 3288/4
  • kašna čtvercového půdorysu v bývalé zámecké zahradě před objektem pivovaru, pod ochranou zahrnuta od 30. května 2018. Jednoduchá čtvercová kamenná kašna se zaoblenými rohy, situovaná mezi čtyřmi vzrostlými stromy před východním průčelím pivovaru. Skládá se z několika kamenných kvádrů, spojených v rozích kovovými čepy. Uprostřed kašny je vztyčen jednoduchý kamenný kvádr, na kterém jsou patrné stopy pro přichycení další (nedochované) části.

Památkově chráněno od 12. února 1964.

Sloup se sochou Panny Marie (Q38148587)


 
Kategorie „Maria column in Toužim “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
34476/4-1102
Pam. katalog
MIS 		Toužim náměstí Jiřího z Poděbrad, východní (horní) část, pp. 3019/17
50°3′34,35″ s. š., 12°59′6,84″ v. d. 		Barokní mariánský sloup je umístěn na hranolovém podstavci s datací 1705. Panna Marie je zde zobrazena v kontrapostu, v pravé ruce drží Ježíška a jablko s pozlaceným křížkem, v levé žezlo. Na čtyřech podstavcích umístěny sochy světců: sv. Josefa, sv. Floriána, sv. Jana Nepomuckého sv. Jana Křtitele.

Poznámka: MonumNet uváděl adresu nám. Sov. Armády.
Památkově chráněno od 12. února 1964.

Kašna (Q38148595)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
12544/4-4893
Pam. katalog
MIS 		Toužim náměstí Jiřího z Poděbrad, severní strana ostrůvku v západní (dolní) části, pp. 3019/16
50°3′34,2″ s. š., 12°59′4,44″ v. d. 		Žulová kašna čtvercového půdorysu o délce strany 3,9 m s okosenými rohy. Navazuje na vodovod, jehož počátky sahají do poloviny 17. století. Nádrž kašny je z doby kolem poloviny 19. století, pískovcový pylon o výšce cca 3 metry z 1. poloviny 30. let 20. století. Původně byl ve středu kašny sloup, který nesl dvě kulovité mísy, z nichž jedna je v zahradě domu čp. 344.

Památkově chráněno od 10. ledna 1994.

Radnice (Q29398639)


 
Kategorie „Townhall of Toužim “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
28379/4-1098
Pam. katalog
MIS 		Toužim náměstí Jiřího z Poděbrad 35, Plzeňská
50°3′33,58″ s. š., 12°59′2,27″ v. d. 		Radnice. Zděný rohový dům se 2 nadzemními podlažími, valbovou střechou a pravoúhlými šestitabulkovými okny. Půlkruhově zaklenutý portál s klenákem, nad ním městský znak.

Poznámka: MonumNet uvádí čp. 34, to v Toužimi neexistuje. Na uvedené parcele st. 86 se nachází dům čp. 35.
Památkově chráněno od 12. února 1964.

Dům čp. 43 (Q30721144)


 
Kategorie „Townhouse Nr.43 in Toužim “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
16972/4-1099
Pam. katalog
MIS 		Toužim náměstí Jiřího z Poděbrad 43
50°3′35,88″ s. š., 12°59′7,11″ v. d. 		Měšťanský dům. Zděný řadový dům se 2 nadzemními podlažími a mansardovým patrem, sedlová střecha krytá eternitem. Přízemím prochází průjezd s půlkruhově zaklenutým kamenným portálem s letopočtem 1600.

Poznámka: MonumNet uvádí nám. Sov. Armády.
Památkově chráněno od 12. února 1964.

Steinbachův dům (Q30721106)


 
Kategorie „Steinbach's townhouse in Toužim “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
12545/4-4894
Pam. katalog
MIS 		Toužim Plzeňská 51
50°3′35,93″ s. š., 12°59′9,56″ v. d. 		Měšťanský dům Steinbachův. Zděný, částečně kamenný řadový dům půdorysu tvaru U, má 2 nadzemní podlaží a sedlovou střechu, v hlavním průčelí 6 okenních os. Okna jsou pravoúhlá, novodobá, vyklápěcí. Fasádu člení hladká kordonová římsa, nad ní jsou štukové obdélníkové rámy. Nejstarší částí domu je původní dům, zřejmě pozdně gotického založení, s obvyklou dispozicí – podélný dvojtrakt s průjezdem v jednom z traktů, přičemž druhý vybíhá do dvora a tvoří hospodářskou část domu (síň, černá kuchyně, chlév). Zdivo této části je plně z kamene. Během další doby bylo toto jádro upravováno a rozšiřováno, zejména po požárech v letech 1485, 1620, 1652, 1752 a 1847. Modernizační úpravy proběhly v průběhu 20. století. V současné době se dům jeví jako příčný trakt se dvěma bočními křídly, která vymezují průjezd do dvora, k nimž přiléhají o něco užší přístavky. Na hlavním průčelí byl osazen pozdně renesanční portál průjezdu zdobený erbem a monogramem tehdejšího majitele, datovaný letopočtem 1657, tento portál byl v roce 1907 převezen na zámek v Bečově nad Teplou a odtud pak v roce 1927 do tehdejšího Krajského muzea v Lokti, kde byl instalován na objekt bývalého markrabství loketského hradu.

Památkově chráněno od 10. ledna 1994.

Panský dům (Q38148570)


 
Kategorie „Townhouse Nr.53 in Toužim “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
42166/4-1096
Pam. katalog
MIS 		Toužim Plzeňská 53
50°3′35,81″ s. š., 12°59′10,62″ v. d. 		Panský dům. Zděný, omítaný, frontonový, nárožní, jednopatrový objekt. Mezi 3. a 4. oknem se nachází alianční znak saského vévody Julia Jindřicha a jeho manželky Anny Magdaleny Lobkowiczové. Střecha kryta eternitem, mimo osu osazena dvoupatrová věžička, ukončená jehlancem s větrnou růžicí, na níž je datum 1847. Původně dům branného z doby po roce 1652 při Horní městské bráně. Po zboření brány na dům přenesen alianční znak a městské hodiny.

Památkově chráněno od 12. února 1964.

Kostel Narození Panny Marie (Q14971844)


 
Kategorie „Church of the Nativity of the Virgin Mary (Toužim) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
23875/4-1092
Pam. katalog
MIS 		Toužim Farní, Kostelní, st. 42, 45, 47
50°3′31,54″ s. š., 12°59′9,6″ v. d. 		Kostel Narození Panny Marie: kostel, kaple, ohradní zeď, dvě brány. Postaven v letech 1738–1742 na místě původního kostela z roku 1656. Původně pozdně gotický kostel z konce 15. stol. (věž), barokně upravovaný po požárech 1620 a 1652, 1699 přistavěna severní a 1752 jižní kaple, v letech 1738-1742 barokně přestavěn a upraven 1774-1778, obnoven po požáru 1872.

Památkově chráněno od 12. února 1964.

Fara (Q29398649)


 
Kategorie „Rectory in Toužim “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
12804/4-1092
Pam. katalog
MIS 		Toužim Kostelní 64
50°3′30,96″ s. š., 12°59′8,7″ v. d. 		Fara, součást areálu kostela. Zděná přízemní budova na obdélném půdorysu ve svahu, se sedlovou střechou, přízemí a sklepy valeně zaklenuty. Znehodnocena novodobými úpravami.

Památkově chráněno od 12. února 1964.

Děkanství v Toužimi (Q30721080)


 
Kategorie „Dean's office in Toužim “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
47070/4-1095
Pam. katalog
MIS 		Toužim Farní 19
50°3′30,42″ s. š., 12°59′11,82″ v. d. 		Areál děkanství při kostele Narození Panny Marie. Původně středověká fara byla v letech 1738–1742 nahrazena barokní novostavbou.
  • fara čp. 19,
  • brána I,
  • brána II,
  • ohradní zeď (byla součástí ohrazení předměstí)
  • úsek městských hradeb
  • hospodářský objekt.

Památkově chráněno od 12. února 1964.

Škola (Q38148603)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
105946
Pam. katalog
MIS 		Toužim Plzeňská 330
50°3′26,86″ s. š., 12°59′20,14″ v. d. 		Bývalá obecná a měšťanská škola z roku 1923 ve stylu meziválečné moderny s prvky art deco a regionálního heimatstilu. Autorem je karlovarský architekt Karl Ernstberger, výzdobu fasád provedl pravděpodobně Willi Russ z Krásna. Jako školní budova sloužila do roku 2018 (od roku 1967 jako zemědělské učiliště), nyní bez využití.

Památkově chráněno od 27. září 2016.

Radyňská kaplička svaté Anny (Q38148608)


 
Kategorie „Chapel of Saint Anne (Toužim) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
12440/4-4900
Pam. katalog
MIS 		Toužim při silnici I/207 (Žlutická), 2 km východně od Toužimi, st. 1174
50°3′48,24″ s. š., 13°0′44,92″ v. d. 		Kaplička sv. Anny, tzv. Radyňská, čtvercového půdorysu o rozměrech cca 2,5 x 2,5 m a výšce asi 3 m. Zdivo je kamenné.

Památkově chráněno od 14. února 1994.

Branišov
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Kostel svatého Blažeje (Q12030698)


 
Kategorie „Church of Saint Blaise (Branišov) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
49842/4-5155
Pam. katalog
MIS 		Branišov při Blažejovském rybníce, cca 1,5 km východně od vesnice, st. 27, 28, pp. 747, 749/1
49°59′49,87″ s. š., 13°1′5,88″ v. d. 		Areál poutního kostela sv. Blažeje je složen ze zříceniny kostela a zříceniny bývalé hájovny.
  • Kostel byl postaven v letech 1732–1733 v barokním slohu na popud tepelského opata Raimunda III. V roce 1957 zcela vyhořel.
  • Kolem kostela jsou nevelké rovinaté prostranství ohraničené na západní straně šikmým skarpem. Skarp je zalomený také na jižní a severní stranu, kde se po několika metrech vytrácí v terénu. V blízkosti jihozápadního nároží je stará lípa. Několik vzrostlejších listnatých stromů je po celém obvodě kostela.
  • Jihovýchodně od kostela jsou zachovány zbytky obvodových zdí hájovny zvané Kaperlhaus.

Památkově chráněno od 25. března 1999.

Dobrá Voda
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Smírčí kříž (Q37174781)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
10160/4-4998
Pam. katalog
MIS 		Dobrá Voda asi 2,3 km východně od vsi Dobrá Voda, severní strana silnice III/21011, nedaleko západně od křižovatky se silnicí III/2103, východně od vyústění lesní cesty od zaniklé vsi Dolské Domky, pp. 1255/2
49°59′23,52″ s. š., 12°59′33,22″ v. d. 		Smírčí kříž. Monolitická kruhová stéla z hrubozrnného pískovce s reliéfem kříže na čelní straně. Průměr stély 44 cm, tloušťka stély 15 cm. Ramena kříže se směrem ke svým koncům lehce rozšiřují, při křížení břeven je jejich šíře 6 cm., při okrajích 8 cm.

Poznámka: V rozhodnutí ministerstva o prohlášení památkové ochrany je zmíněno, že kříž byl „původně situován asi 200 m dále ve směru na Dobrou Vodu“, ale aktuální umístění v době prohlášení je popsáno pouze parcelním číslem. Památkový katalog uvádí souřadnice asi 100 metrů západně od skutečného umístění a situuje památku na opačnou stranu silnice, než kde se nachází.
Památkově chráněno od 23. března 1995.

Klášter Nový Dvůr (Q746091)


 
Kategorie „Nový Dvůr Monastery “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
12026/4-791
Pam. katalog
MIS 		Dobrá Voda Dobrá Voda 20
49°59′4,48″ s. š., 12°59′4,91″ v. d. 		Bývalý zemědělský dvůr tepelských premonstrátů. Zámeček, obytný objekt, chlév, stáj, 2 stodoly. Postaven v roce 1750 ve stylu pozdního baroka. V letech 2000 až 2009 přestavěn na trapistický klášter Matky Boží.

Památkově chráněno od 18. ledna 1964.

Kojšovice
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Smírčí kříž (Q37424047)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
11339/4-5079
Pam. katalog
MIS 		Kojšovice pp. 1493/1
50°5′29,97″ s. š., 13°0′47,43″ v. d. 		Neobvyklý žulový smírčí kříž, archaického vzhledu, vztyčený na paměť tragické události, s německým nápisem, který je dnes již málo čitelný. Na Karlovarsku jde o jeden ze dvou křížů se jmenováním zesnulého, Jáchyma Štensdorfa, a jediný s výslovným uvedením příčiny jeho úmrtí.

Památkově chráněno od 31. července 1996.

Kaple Panny Marie Bolestné (Q37424035)


 
Kategorie „Chapel of Our Lady of Sorrows (Kojšovice) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
29905/4-909
Pam. katalog
MIS 		Kojšovice náves, st. 84
50°4′56,53″ s. š., 13°0′24,47″ v. d. 		Návesní kaple Panny Marie Bolestné z počátku 19. století. Drobná stavba nepravidelného oktogonálního půdorysu, krytá jehlancovou střechou se sloupkovou zvoničkou.

Památkově chráněno od 5. února 1964.

Komárov
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Smírčí kříž (Q37425365)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
11389/4-5082
Pam. katalog
MIS 		Komárov pp. 940
50°1′28,62″ s. š., 13°3′18,13″ v. d. 		Monolitický žulový smírčí kříž s vytesaným znamením kolčího štítu s čepelí nože či meče a letopočtem 1970. Vztahuje se k místní události ze 16. století. Původně se nacházel poblíž Dolního Luhova, po přenesení na nynější místo doplněn letopočet 1970.

Památkově chráněno od 27. září 1996.

Rychta (Q33249894)


 
Kategorie „Komárov 12 (Toužim) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
104721
Pam. katalog
MIS 		Komárov Komárov 12
50°2′29,06″ s. š., 13°3′55″ v. d. 		Rychta. Areál pozdně gotického původu tvoří obytné stavení rychtáře a krčmy, patrová sýpka, chlév a stodola. Jádro stavení z doby po roce 1485 (unikátní trámový strop sklepa s kamenným záklopem). Objekt chléva zbořen v 70. letech 20. století.

Památkově chráněno od 30. března 2012.

Kaple svatého Floriána (Q37425381)


 
Kategorie „Chapel of Saint Florian (Komárov) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
14247/4-915
Pam. katalog
MIS 		Komárov náves, st. 90
50°2′27,94″ s. š., 13°3′52,91″ v. d. 		Empírová kaple sv. Floriána byla postavena ve 2. polovině 19. století. Drobná stavba obdélného půdorysu s trojbokým závěrem a zvlněným štítem v průčelí.

Památkově chráněno od 5. února 1964.

Kostel svatého Vavřince (Q28031261)


 
Kategorie „Saint Lawrence church (Komárov) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
16208/4-914
Pam. katalog
MIS 		Komárov východní část obce, st. 35, pp. 47
50°2′27,1″ s. š., 13°4′3,87″ v. d. 		Areál kostela sv. Vavřince je složen z kostela, přilehlého hřbitova a ohradní zdi s branou. Původní kostel byl postaven v polovině 14. století v gotickém slohu. V roce 1750 byl radikálně přestavěn v pozdně barokním slohu.

Poznámka: Bez mobiliáře.
Památkově chráněno od 5. února 1964.

Usedlost če. 2 (Q33249901)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
34308/4-917
Pam. katalog
MIS 		Komárov Komárov če. 2
50°2′29,54″ s. š., 13°3′57,04″ v. d. 		Venkovská usedlost z přelomu 18. a 19. století skládající se z obytného stavení, chlévů a ohradní zdi. Dům je částečně zděný a částečně hrázděný, krytý sedlovou střechou.

Poznámka: Původně čp. 14
Památkově chráněno od 5. února 1964.

Kosmová
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
 Kaplička (Q37426531)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
52766/4-1657
Pam. katalog
MIS 		Kosmová 50°2′6,91″ s. š., 12°58′28,01″ v. d. Empírová návesní kaple vznikla v 1. polovině 19. století nejspíše renovací starší kaple. Drobná stavba obdélného půdorysu s půlkruhovým závěrem, štítovým průčelím s portikem a šestibokou zvoničkou s cibulovou stříškou.

Poznámka: Nově chráněno pod číslem 10815/4-5027 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD).
Památkově chráněno od 17. ledna 1964.
Památková ochrana zrušena 15. prosince 1981.

Kaplička (Q37426531)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
10815/4-5027
Pam. katalog
MIS 		Kosmová 50°2′6,91″ s. š., 12°58′28,01″ v. d. Empírová návesní kaple vznikla v 1. polovině 19. století nejspíše renovací starší kaple. Drobná stavba obdélného půdorysu s půlkruhovým závěrem, štítovým průčelím s portikem a šestibokou zvoničkou s cibulovou stříškou.

Poznámka: V minulosti chráněno pod číslem 52766/4-1657 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD).
Památkově chráněno od 4. srpna 1995.

Usedlost čp. 3 (Q30789629)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
23375/4-918
Pam. katalog
MIS 		Kosmová Kosmová 3
50°2′7,95″ s. š., 12°58′23,27″ v. d. 		Venkovská usedlost z první poloviny 19. století skládající se z obytného domu, chlévů, stodoly a reliktů brány s brankou. Dům je v přízemí částečně roubený a částečně zděný, v patře hrázděný, krytý sedlovou střechou.

Památkově chráněno od 5. února 1964.

Usedlost čp. 4 (Q30789607)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
16581/4-919
Pam. katalog
MIS 		Kosmová Kosmová 4
50°2′7,91″ s. š., 12°58′25,16″ v. d. 		Venkovská usedlost z přelomu 18. a 19. století skládající se z obytného stavení, chlévů, stodoly a brány s brankou. Dům je částečně zděný a částečně hrázděný, krytý sedlovou střechou. Na severní straně k němu přiléhá hospodářský trakt.

Památkově chráněno od 5. února 1964.

Usedlost čp. 23 (Q30789588)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
30985/4-920
Pam. katalog
MIS 		Kosmová Kosmová 23
50°2′4,04″ s. š., 12°58′18,45″ v. d. 		Venkovská usedlost z roku 1818 s úpravami ze 2. poloviny 19. století se skládá z obytného stavení, chlévů a stodoly. Původně uzavřená hospodářská usedlost. Obytné, zděné stavení je situováno hlavním průčelím k cestě. K obytné části přiléhá trakt chlévů. Na zadní straně dvora obdélná stodola, štenýřová s roubenými výplněmi.

Památkově chráněno od 5. února 1964.

Lachovice
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Kaple svaté Anny (Q37452744)


 
Kategorie „Chapel of Saint Anne (Lachovice) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
27836/4-931
Pam. katalog
MIS 		Lachovice st. 30
50°5′3,32″ s. š., 13°2′18,73″ v. d. 		Pseudoklasicistní kaple sv. Anny z roku 1908 byla zřízena nákladem dvorního rady Dr. Schindlera na místě starší kaple. Drobná zděná omítnutá stavba obdélného půdorysu s rovným závěrem, krytá valbovou střechou. Na střeše čtyřboká oplechovaná věžička s jehlancovou stříškou.

Památkově chráněno od 11. února 1964.

Kaple Panny Marie (Q78780930)


 
Kategorie „Chapel of Virgin Mary (Lachovice) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
106587
Pam. katalog
MIS 		Lachovice na křižovatce polních cest cca 2 km východně od Lachovic, st. 41
50°4′58,61″ s. š., 13°3′18,24″ v. d. 		Pozdně barokní kaple Panny Marie postavená někdy mezi lety 1764–1841 při cestě na mariánské poutní místo Skoky. Jedná se o jednoduchou drobnou sakrální stavbu na téměř čtvercovém půdorysu a hodnotnou památku lokálního významu.

Památkově chráněno od 8. prosince 2020.

Prachomety
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Socha svatého Jana Nepomuckého (Q38050903)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
30844/4-1014
Pam. katalog
MIS 		Prachomety pp. 1565/5
50°0′35,95″ s. š., 12°57′4,06″ v. d. 		Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z přelomu 18. a 19. století umístěná na hranolovém soklu, světec je zde zobrazen v obvyklé ikonografii.

Památkově chráněno od 11. února 1964.

Třebouň
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Kaple Panny Marie Bolestné (Q38146104)


 
Kategorie „Chapel of Our Lady of Sorrows (Třebouň) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
27024/4-1104
Pam. katalog
MIS 		Třebouň st. 38
50°1′21,97″ s. š., 13°0′52,18″ v. d. 		Pozdně barokní kapli postavil roku 1762 stavitel G. Vohla. Již roku 1777 však prošla přestavbou. Drobná stavba obdélného půdorysu s obdélným presbytářem se zaoblenými nárožími, krytou šindelovou střechou s polygonální zvoničkou s lucernou a cibulkou.

Památkově chráněno od 12. února 1964.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.