Seznam kulturních památek v Srní (okres Klatovy)

Tento seznam nemovitých kulturních památek v obci Srní v okrese Klatovy vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Srní
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Dům če. 8 (Q38135552)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
46976/4-3297
Pam. katalog
MIS 		Srní Srní če. 8, Srní I
49°5′33,3″ s. š., 13°28′50,68″ v. d. 		Přízemní částečně roubený dům, zčásti pobitý šindelem, s předsazenou lomenicí pod polovalbovou střechou. Lidová architektura horského typu z 19. století.

Poznámka: Původně čp. 46.
Památkově chráněno od 26. března 1964.

Usedlost če. 9 (Q38135572)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
26750/4-3296
Pam. katalog
MIS 		Srní Srní če. 9, Srní I
49°5′32,21″ s. š., 13°28′50,09″ v. d. 		Venkovská usedlost. Přízemní částečně roubený dům šalovaný prkny, s předsazenou lomenicí krytou šindelem, s polovalbovou střechou s polygonální zvoničkou. Špýchar roubený na vysoké kamenné podezdívce. Lidová architektura horského typu z 19. století.
  • obytné stavení
  • sýpka se sklepem. Špýchar se napojuje na severovýchodní roh obdélného obytného stavení.

Poznámka: Původně čp. 47. V mapě uvedeno jako Klostermannova chalupa.
Památkově chráněno od 26. března 1964.

Kostel Nejsvětější Trojice (Q38135557)


 
Kategorie „Church of Holy Trinity (Srní) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
16728/4-3294
Pam. katalog
MIS 		Srní st. 193, Srní I
49°5′11,49″ s. š., 13°28′51,55″ v. d. 		Kostel Nejsvětější Trojice. Jednolodní zčásti šindelem pobitý kostel s obdélnou plochostropou lodí, polygonálním presbytářem a hranolovou věží při jeho severní straně. Stavba z počátku 19. století uplatňující pozdně barokní stavební prvky provinciální sakralní architektury.

Památkově chráněno od 26. března 1964.

Dům če. 24 (Q38135568)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
15027/4-3298
Pam. katalog
MIS 		Srní Srní če. 24, Srní I
49°4′59,68″ s. š., 13°28′56,24″ v. d. 		Venkovský dům. Přízemní stavení s roubenou obytnou částí a zděným chlévem v řadě, s polovalbovou střechou s lomenicí. Příklad lidové architektury horského typu z 19. století. Přízemní roubené stavení obdélného půdorysu, spojené pod polovalbovou střechou, která je kryta plastovou krytinou, se zděnou hospodářskou části. K jižnímu průčelí hospodářské části bylo druhotně přistavěno nižší dřevěné křídlo - kolna, pobité svisle kladenými prkny, kryto sedlovou střechou. Kolna kryje vstup do sklepa, který leží mimo vlastní dům. Sklep je opatřen valenou kamennou klenbou.

Poznámka: Původně čp. 71.
Památkově chráněno od 26. března 1964.

Vchynický plavební kanál (Q1074373)


 
Kategorie „Vchynice-Tetov Canal “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
26816/4-3299
Pam. katalog
MIS 		Srní k. ú. Srní I a II, a Vchynice-Tetov I.
49°2′28,81″ s. š., 13°30′20,33″ v. d. 		Vchynicko-tetovský plavební kanál. Spojuje řeky Vydru a Křemelnou, začíná u hradlového mostu u Rechlí a končí podzemním potrubním skluzem u Sedla. Celková délka 14,4 km, šířka 1–5 m, průměrný spád 2–3 ‰, výškový rozdíl 190 m. Kanál rozdělen na tři zdrže oddělené od sebe skluzy:
  • první zdrž začíná stavidlem u Rechlí a končí u Schätzova lesa (nyní Rokyta)
  • druhá zdrž začíná pod skluzem u Schätzova lesa a končí nad skluzem u vtokového objektu Mosau
  • třetí zdrž začíná pod skluzem u Mosau a končí skluzem do Sekerského potoka

Těleso kanálu zahrnuje opěrné zídky vyzděné z kamenného režného zdiva (místní žuly), upravené břehy, těleso komunikace tvořené zpravidla zpevněnou cestou na násypu a zpevňující zídky. Dno samotného kanálu místy vysekáno ve skále, vyložené kulatinou, či plochými kameny. V místech křížení kanálu s komunikacemi zbudovány kamenné klenuté mostky, dnes deset z původních jedenácti. Mostky rozdílné šíře, vždy jednoobloukové, se segmentovými klenbami, vyzděné z lomového kamene (místní žuly). V koruně mostky dlážděny plochými kameny, spáry zatravněny. Další mostky cca 11, novější převážně z betonových panelů, na komunikaci k Lesní kapli vedle kamenného klenutého mostku dřevěný most na patkách vyzděných z lomového kamene. Součásti souboru:

  • plavební kanál s mostky
  • hradlový most. Unikátní 72 metrů dlouhý dřevěný most se žulovými pilíři na řece Vydře, která zachycoval plavené dříví a usměrňoval ho do plavebního kanálu. Do roku 1959 byl jedinou spojnicí silnice Rokyta–Modrava. Po zchátrání a zřícení roku 2000 rekonstruován dle plánů z roku 1920, navíc nově postaven rybí přechod.
  • vtokový objekt Mosau, jímací objekt pro elektrárnu Vydra. Postaven patrně v roce 1942. Cca 750 m severně od osady Mechov. Přízemní stavba na nepravidelném půdorysu (L, do kterého je vsazena polovina kruhové výseče), zčásti přímo nad korytem plavebního kanálu. Tato část je zakryta polovalbovou střechou s hřebenem nad osou kanálu, na ni navazuje sedlová střecha vybíhající jihzápadním směrem, jihozápadní štít opatřen lomenicí. Zbývající část na půdorysu kruhové úseče je zakryta pultovou střechou, která je včetně pultového vikýře upravena tak, že sleduje její půdorys.
  • soubor 8 plavebních nádrží (do ochrany zahrnuto od 13. 3. 2013). Systém sloužil od roku 1801 až do 50. let 20. století, v 60. letech byly sypané hráze prokopány, od té doby jsou nádrže nevyužívané a bez vody. Správa národního parku uvažuje o obnovení některých z nich v rámci protipožárních opatření.
    • Rokytská nádrž (Weit-fällerská), k. ú. Javoří Pila, pp. 1001/2 (část), 1004 (část), 1006/2, 1010/9 (část), 1438/2 (část), Rokytecká slať, potok Rokytka. Nádrž má složitější lichoběžníkový tvar. Je bez vody, zamokřené dno je porostlé travním porostem.
    • Javoří nádrž, k. ú. Javoří Pila, pp. 458 (část), 1010/5 (část), 1434/1 (část), mezi vrchem Javoří a Smrkovým vrchem, Javoří potok, 1250 m západně od Javoří Pily. Je bez vody, zamokřené dno je porostlé travním porostem.
    • Roklanská nádrž, k. ú. Filipova Huť, pp. 1331, 1330/2 (část). Jižně od Medvědí hory a západně od Novohuťských močálů. Roklanský potok. Zamokřené dno porostlé nízkou vegetací.
    • Luzenská nádrž, k. ú. Filipova Huť, pp. 1292 (část), 1303/2 (část), 1447 (část). Luzenské údolí, severozápadně od vrchu Velká Mokrůvka. Luzný potok. Nádrž bez vody, dno porostlé vysokými travinami. Největší ze skupiny nádrží.
    • Ptačí nádrž, k. ú. Filipova Huť, pp. 1273, 1276/5 (část), 1410/1 (část). Na území Filipohuťského lesa u Ptačí slatě, severně od vrchu Malá Mokrůvka. Bez vody, se silně zamokřeným dnem porostlým vysokými travinami. Ptačí potok.
    • Černohorská nádrž, k. ú. Filipova Huť, pp. 1271, 1410/1 (část). Na území Filipohuťského lesa, v severní části místa zvaného Bahniště. Černohorský potok.
    • Novohuťská nádrž, k. ú. Filipova Huť, pp. 1337/1 (část). Na Novohuťském potoce v Modravském polesí, pod severozápadním svahem Studené hory, severovýchodně od Novohuťských močálů.
    • Studená nádrž (Studenohorská, Podkovářská), k. ú. Filipova Huť, pp. 1011, 1015/7 (část). Pod severním svahem Studené hory, jižne od Cikánské slatě, na Studeném potoce.

Památkově chráněno od 26. března 1964.

Údolí
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
  Kramlův mlýn (Q38492118)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
14260/4-4152
Pam. katalog
MIS 		Údolí Srní 34, st. 231, Srní I
49°5′45,17″ s. š., 13°29′31,41″ v. d. 		Vodní mlýn Mostecký (Kramlův). Mostecký (Kramlův) vodní mlýn na bezejmenném levém přítoku Vydry. Areál mlýna budovaný od 1. třetiny 19. století. Součástí areálu byla zděná klasicistní budova mlýna s obytnou částí, mlýnicí a kolem na svrchní vodu, protilehlý hospodářský objekt a sklípek umístěný ve svahu nad mlýnem. Areál byl situován v původním přírodním prostředí, zachovaný v exteriéru včetně technického zařízení.
  • mlýnice s obytnou částí
  • hospodářský objekt
  • vodní systém
  • sklep ve svahu

Poznámka: V listopadu 1999 areál byl kompletně srovnán se zemí. REI 2006: věc zcela zanikla, návrh na zrušení prohlášení 2008, oznámení o zániku 2012.
Památkově chráněno od 18. března 1983.
Památková ochrana zrušena 30. listopadu 1999.

Rokyta
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Dvorec Antýgl (Q38490555)


 
Kategorie „Dvorec Antýgl “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
33911/4-3142
Pam. katalog
MIS 		Rokyta Vchynice-Tetov I čp. 97, 98
49°3′27,95″ s. š., 13°30′40,83″ v. d. 		Dvorec Antýgl. Nedaleko ústí Hamerského potoka do řeky Vydry se nachází bývalý královácký dvorec Antýgl, který je tvořen skupinou zděných a roubených stavení. Uprostřed dvorce stojí kaplička s pamětním křížem před vchodem. Antýgl poprvé připomínaný k roku 1500, v letech 1523–1818 zde pracovala sklárna. V pozdějších dobách sloužil areál jako zájezdní hostinec. Nyní součást autokempu s občerstvením.
  • dům čp. 98. Přízemní obdélná stavba, východní část zděná – hospodářská, západní dřevěná pod jednou polovalbovou střechou krytou šindelem. Na hřebeni šestiboká zvonička zakončená cibulí.
  • dům čp. 97. Přízemní obdélná (o 3 a 5 osách) dřevěná stavba na kamenné podezdívce vyrovnávající terén, pod polovalbovou střechou, krytou šindelem.
  • kaple. Zděná stavba čtvercového půdorysu s půlkruhovým závěrem pod sedlovou stříškou krytou šindelem, ve štítu datace 1869.
  • kříž. Drobný kovový kříž na kamenném podstavci situovaný před kapličkou. Na čtvercovém soklu dřík složitě profilovaný po stranách, v bocích konkávně prohnutý, s hlavicí fabionovitě vykrojenou. Na čelní straně vystupuje vytesaný kalich, na boku srdce. Na hlavici litý křížek s korpusem.
  • stodola. Bývalá pilířová stodola s dochovanou nájezdovou kamennou rampou. Přední část objektu upravena na recepci autokempu. Obdélná dřevěná stavba na zděných pilířích pod sedlovou střechou, krytou šindelem.

Poznámka: Původně čp. 70 a 71.
Památkově chráněno od 25. března 1964.

Dům če. 3 (Q38490571)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
24293/4-3144
Pam. katalog
MIS 		Rokyta Vchynice-Tetov I če. 3
49°3′9,13″ s. š., 13°30′14,77″ v. d. 		Venkovský dům. Roubená chalupa na kamenné podezdívce, pobitá šindelem, s původní dispozicí, s typickým vikýřem s rampou na dovoz sena. Lidová architektura horského typu z 18. století.

Poznámka: Původně čp. 9.
Památkově chráněno od 25. března 1964.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.