Antýgl

Antýgl (německy Antigelhof) je usedlost na Šumavě, v údolí řeky Vydry, nedaleko ústí Hamerského potoka. Nachází se asi 4 km jihovýchodně od Srní – v jeho místní části Vchynice-Tetov I. Bývalý královácký dvorec tvoří skupina roubených i zděných stavení se šindelovými střechami. Tato rázovitá horská usedlost s charakteristickou zvoničkou pocházející z 18. století je ukázkou jednoho z typických šumavských samotových celků v jakých dříve Králováci bydleli. Antýgl je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek ČR.[1]

Dvorec Antýgl
Královácký dvorec Antýgl
Účel stavby

součást autokempu s občerstvením

Základní informace
Slohroubený dům
Výstavba16. století
Přestavba1964
Současný majitelObec Srní
Poloha
AdresaVchynice-Tetov I č. p. 97, 98, Srní, Česko Česko
Souřadnice49°3′27,95″ s. š., 13°30′40,83″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky33911/4-3142 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Antýgl se prvně připomíná roku 1500, kdy patřil ke Královácké rychtě ve Stodůlkách. Své jméno osada dostala z dob založení sklárny, kdy tu stávala pec na tavení o jedné pánvi, německy „ein Tiegel“, a proto český převzatý název Antýgl.[2] V roce 1523 zde založil vůbec první sklářskou huť na území Stodůlecké rychty[3] sklář Hans Fuchs ze Svojše, který statek Dolní Antýgl získal 21. srpna 1523 od jistého Jandeleho ze Lčovic u Vimperka. Kolem roku 1600 se huť dostala koupí do vlastnictví Georga Zmuta (= Schmieda). V 18. století se v huti vyrábělo duté sklo a pateříky. V roce 1785 je doloženo, že sklářskou huť vlastnila rodina Eisnerů.[4] V roce 1818 byla tavicí pec vyhašena a celý lesní majetek připadl městu Kašperské Hory. Po zániku sklárny selský statek s kovárnou na výrobu hřebíků získala rodina Pauknerů. Pauknerovi pak začali někdy po roce 1859 na Antýglu provozovat ubytovací hostinec. V držení Pauknerů zůstal Antýgl až do odsunu v roce 1946.[5] V roce 1965 koupil zchátralé budovy Antýglu podnik Svazarm Sušice a opravil je do původního stylu a zřídil zde autokemp.[3]

Odkazy

Reference
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-11-04]. Identifikátor záznamu 33911/4-3142 : dvorec Antýgl. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. STEINER, Josef. Šumava — Královský Hvozd, území svobodných králováckých rychet. Klatovy: Echo, 2001.
  3. ŠMÍDA, Zdeněk. Modravské pláně a Modravsko: Antýgl/Antigel [online]. Zdeněk Šmída, 2016-17. Dostupné online.
  4. BLAU, Josef. Die Glasmacher im Böhmer- und Bayerwald in Volkskunde und Kulturgeschichte.. Repr. [der Ausg.] Kallmünz 1954. vyd. Grafenau: Morsak ISBN 3-87553-206-6, ISBN 978-3-87553-206-7. OCLC 643969567 S. 35.
  5. KRICKL, Max. Z dějů Horské Kvildy [online]. Kohoutí Kříž : šumavské ozvěny. Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, 2001-2017. Dostupné online.

Literatura
  • HOLÝ, Vladimír. Královský hvozd na Šumavě před třicetiletou válkou. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2007. ISBN 978-80-86125-03-9.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.