Seznam kulturních památek v Postoloprtech

Tento seznam nemovitých kulturních památek ve městě Postoloprty v okrese Louny vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Postoloprty
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Hřbitovní kaple s areálem hřbitova (Q38050436)


 
Kategorie „Chapel of the Assumption of the Virgin Mary (Postoloprty) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
43632/5-1352
Pam. katalog
MIS 		Postoloprty severozápadní okraj města, pp. 855, 856, 857, 858
50°21′50,21″ s. š., 13°41′41,19″ v. d. 		Hřbitovní kaple. Areál hřbitova se rozprostírá na obdélném půdorysu. Lze do něj vstoupit branou z jihu. Hřbitovní kaple se nachází v severní části, v ose s branou. Je to pseudorenesanční centrální stavba z roku 1888.

Poznámka: V roce 2013 byl rozsah památky rozšířen, ale Památkový katalog neobsahuje informaci o rozsahu rozšíření.
Památkově chráněno od 17. ledna 1964.

Socha svatého Jana Nepomuckého (Q38050434)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
43540/5-1357
Pam. katalog
MIS 		Postoloprty u hřbitova, pp. 854
50°21′45,72″ s. š., 13°41′40,79″ v. d. 		Socha sv. Jana Nepomuckého. Barokní socha vznikla v roce 1718 a tvoří ji hranolový sokl, na němž je osazena figura stojící na volutové podnoži. Mužská postava je oděna v kanovnickém rouchu. V náručí drží krucifix.

Poznámka: O přemístění rozhodnuto 12. 3. 1996. Původní evidenční list uváděl umístění Wolkerova ul., v křoví za čp. 27 (Za mlýnem).
Památkově chráněno od 17. ledna 1964.

Sloup se sochou svatého Václava (Q38050462)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
42618/5-1356
Pam. katalog
MIS 		Postoloprty u hřbitova, pp. 854
50°21′45,24″ s. š., 13°41′41,21″ v. d. 		Sloup se sochou sv. Václava z roku 1701. Na dvoustupňový sokl s nikou navazuje dřík s korintskou hlavicí zdobenou hlavami andělíčků. Stojící postava sv. Václava drží v pravé ruce praporec a levou rukou přidržuje štít.

Památkově chráněno od 17. ledna 1964.

Bývalá radnice (Q30724720)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
43485/5-1363
Pam. katalog
MIS 		Postoloprty 5. května 102, 103, Marxovo náměstí
50°21′37,42″ s. š., 13°41′56,11″ v. d. 		Bývalou radnici tvoří dva objekty, které jsou na sebe v tupém úhlu napojeny a vytvářejí půdorys blízký písmenu L. Oba domy jsou jednopatrové s kombinovanou střechou. Charakter stavbám dává vysoký barokní štít. Areál domu pak na jihu doplňuje ohradní zeď.

Poznámka: Dům čp. 103 byl zapsán do rejstříku k 17. 6. 1965.
Památkově chráněno od 17. ledna 1964.

Sloup se sousoším Piety (Q38050467)


 
Kategorie „Maria column in Postoloprty “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
42840/5-1355
Pam. katalog
MIS 		Postoloprty Mírové náměstí, pp. 6/1
50°21′37,34″ s. š., 13°42′1,9″ v. d. 		Sloup se sousoším Piety. Autorem díla z roku 1701 je J. K. Vetter. Dolní část dvoustupňového soklu je osazena postavami světců (Šebestián, Vít, Václav a Florián v rozích, ležící Máří Magdalena). Mezi nimi se tyčí vysoký sloup se sousoším Piety.

Památkově chráněno od 17. ledna 1964.

Kašna (Q38050443)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
42350/5-1358
Pam. katalog
MIS 		Postoloprty Mírové náměstí, pp. 6/1
50°21′37,4″ s. š., 13°42′2,86″ v. d. 		Barokní kamenná kašna má čtvercovou základnu a profilované stěny. Uprostřed byl dříve nedochovaný pilířek s vývodem vody v horní desce.

Památkově chráněno od 17. ledna 1964.

Mírové náměstí čp. 3 (Q38050449)


 
Kategorie „Mírové náměstí 3 (Postoloprty)‎ “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
43361/5-1354
Pam. katalog
MIS 		Postoloprty Mírové náměstí 3
50°21′37,02″ s. š., 13°42′4,19″ v. d. 		Empírová úřednická budova. Nárožní jednopatrový dům pochází z let 1827–1828. Hlavní průčelí je členěno do sedmi os. Prostřední osa s hlavním vstupem je zvýrazněna pilastry v přízemí, sdruženými pilastry v patře a završena trojúhelným štítem s erbem. Dům má valbovou střechu. Kino, knihovna, městské informační středisko.

Památkově chráněno od 17. ledna 1964.

Alšova čp. 43 (Q30724767)


 
Kategorie „Alšova 43 (Postoloprty) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
42805/5-1359
Pam. katalog
MIS 		Postoloprty Alšova 43
50°21′38,41″ s. š., 13°42′10,37″ v. d. 		Městský dům. Dům s bránou je orientován svou štítovou stěnou do ulice. Jednopatrový objekt na hloubkové parcele kryje sedlová střecha. Reprezentativní fasádu dotváří mohutný štít barokních tvarů.

Poznámka: Dříve čo. 5.
Památkově chráněno od 17. ledna 1964.

Mírové náměstí čp. 9 (Q30724728)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
43218/5-1365
Pam. katalog
MIS 		Postoloprty Mírové náměstí 9
50°21′37,51″ s. š., 13°42′9,25″ v. d. 		Městský dům. Podoba nárožního domu, jehož jádro je z 16. století, vychází z úprav v 18. století. Jednopatrová stavba na lichoběžníkovém půdorysu je zastřešena kombinovanou střechou. Fasády jsou členěny lizénovými rámy. Portál na podélné fasádě je zdobně akcentován.

Poznámka: Původně čo. 22.
Památkově chráněno od 17. ledna 1964.

Alšova čp. 40 (Q30724740)


 
Kategorie „Alšova 40 (Postoloprty) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
43064/5-1360
Pam. katalog
MIS 		Postoloprty Alšova 40
50°21′37,3″ s. š., 13°42′12,02″ v. d. 		Městský dům. Řadový dům z roku 1714 tvoří dvě hmoty, z nichž je jedna přízemní a druhá jednopatrová. Z objektu zbylo torzo, uliční obvodové zdivo. V průčelí se dochovala nika ve které bývala umístěna socha sv. Jana Nepomuckého.

Poznámka: Dříve čo. 6. V únoru 1995 ministerstvo kultury odmítlo zrušit památkový status.
Památkově chráněno od 17. ledna 1964.

Bývalý panský pivovar (Q30724752)


 
Kategorie „Brewery (Postoloprty) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
42907/5-1364
Pam. katalog
MIS 		Postoloprty Wolkerova 659, 647, 10
50°21′36,54″ s. š., 13°42′10,43″ v. d. 		Bývalý panský pivovar. Areál pivovaru byl postaven v 18. století. Nejstarší částí jsou budovy sladoven. Soubor objektů je cenný nejen pro svůj architektonický výraz, ale také pro dochovanou technologii pivovarského provozu.
  • sladovna, Wolkerova čp. 659. Jednopatrový objekt obklopuje za tří stran obdélný dvůr, od západu uzavřený budovami varny a spilky. Stavba pochází z 18. století. Nad vjezdem je umístěn pískovcový znak Schwarzenbergů. Severní a západní křídlo nemá střechy, zanikly při požáru. 50°21′35,57″ s. š., 13°42′12,89″ v. d.
  • varna. Třípatrová varna stojí na půdorysu tvaru L. Z jihu je vymezena spilkou, od severu hvozdem. Východně, pod novogotickým štítem, na ní navazují obvodové zdi vyhořelého severního křídla sladoven. Její fasády rámují lizény, okna má zaklenuta nízkými segmenty. 50°21′36,53″ s. š., 13°42′11,05″ v. d.
  • hvozd. Věž hvozdu je anglického typu na čtvercovém půdorysu. Vedlejší varnu převyšuje o patro. Má plochou střechu zakončenou v duchu tudorské gotiky. Střešní atiky a protáhlý zubořez se střílnovitými větracími otvory pod nimi flankují iluzivní věžičky. 50°21′36,86″ s. š., 13°42′10,95″ v. d.
  • komín. Komín stojí na čtyřbokém podstavci. Je osmiboký, z režného zdiva. Použité jsou plné cihly dvou barev, výrazně červené na armování nároží, tmavší na plochy mezi nimi. V nejvyšší části je komín členěn římsami a slepými otvory. 50°21′36,84″ s. š., 13°42′12,01″ v. d.
  • spilka. Spilka je dvoupatrová stavba navazující na jižní křídlo sladovny. Na štítovém novogotickém průčelí se nachází datace 1863. Sokl má pásovou bosáž, patro menší okna. Druhé patro je vylehčeno arkádou se sedlovými záklenky, vyplněnou dřevěnými žaluziemi. 50°21′35,48″ s. š., 13°42′10,8″ v. d.
  • provozní budova. Přízemní objekt z kamenného zdiva se zbytky omítek je plochostřechý. Severní průčelí se do ulice otvírá třemi zamřížovanými okny, původně opatřenými šambránou. Nad jemnou korunní římsou je vyzděna cihelná atika. 50°21′37,38″ s. š., 13°42′10,88″ v. d.
  • provozní budova s dvorem, Wolkerova čp. 647. Obdélná stavba se zvýšeným přízemím má jižní štítové průčelí opatřené datací 1867. Budovu kryje sedlová střecha. Omítané fasády dekorují lizény a zubořezové vlysy. V bočním průčelí je pět lizénami vymezených polí, každé obsahuje dvě k sobě sdružená okna. 50°21′36,5″ s. š., 13°42′9,51″ v. d.
  • brána I. Brána je situována na severní okraj areálu, směrem do ulice Alšova. Navazuje na přízemní plochostropou provozní budovu. V ohradní kamenné zdi vjezd vymezují jen mělce předstoupené pilíře. Křídla brány jsou novodobá, osazená na nových kovových sloupcích. 50°21′37,62″ s. š., 13°42′10,39″ v. d.
  • brána II. Jihozápadní brána je sevřena mezi provozní budovu s dvorem a spilku. Jde o dva polopilíře přisazené každý k jedné z budov. Jsou vyzděné, s římsovou hlavicí. Jeden je omítnutý, druhý má odhalené kamenné zdivo. Vjezd uzavírají novodobá kovová křídla. 50°21′35,76″ s. š., 13°42′10,04″ v. d.
  • ležácké sklepy s ledárnou, Wolkerova čp. 10. Blok sklepů s ledárnou se nachází západně od areálu pivovaru, je oddělen Wolkerovou ulicí. Skládá se ze dvou podélných bazilikálně komponovaných budov. Fasádu člení lizény a obloučkové vlysy. Místnosti má klenuty buď valeně nebo do meziklenebních pasů. 50°21′35,92″ s. š., 13°42′7,4″ v. d.

Památkově chráněno od 17. ledna 1964.

Zámek Postoloprty (Q28150018)


 
Kategorie „Postoloprty Castle “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
42373/5-1353
Pam. katalog
MIS 		Postoloprty Mírové náměstí 1, Wolkerova 12
50°21′32,64″ s. š., 13°42′4,96″ v. d. 		Podoba zámeckého areálu pochází z 18. století, kdy byl zámek přestavěn podle návrhu P. I. Bayera. Mezi křídly zámku je oplocený dvůr. Plotem jsou rovněž vymezené prostory vnějšího nádvoří (před zámeckou budovou) a zámecké zahrady.

Poznámka: Dům čp. 12 byl původně chráněn samostatně pod č. 5-1362. V Památkovém katalogu je tento záznam přiřazen k zámku, ale v popisu zámku není dům zmíněn.
Památkově chráněno od 17. ledna 1964.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Q12030354)


 
Kategorie „Church of the Assumption (Postoloprty) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
42395/5-1351
Pam. katalog
MIS 		Postoloprty Mírové náměstí, pp. 1
50°21′35,09″ s. š., 13°42′1,55″ v. d. 		Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Neorientovaný jednolodní kostel byl postavený v letech 1746–1753 v barokním stylu podle plánů architekta A. Altomonta. V architektonizovaném hlavním průčelí jsou dvě niky se sochami sv. Petra a Pavla.

Památkově chráněno od 17. ledna 1964.

Zájezdní hostinec (Q38050456)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
42688/5-1366
Pam. katalog
MIS 		Postoloprty Mírové náměstí 125, Husova
50°21′35,3″ s. š., 13°41′59,95″ v. d. 		Původní zájezdní hostinec byl postaven pravděpodobně na přelomu 18. a 19. století. Patrový dům stojí na půdorysu blízkém tvaru písmene U. Ve druhé polovině 20. století prošel objekt necitlivými úpravami.

Památkově chráněno od 17. ledna 1964.

Fara (Q30724777)


 
Kategorie „Rectory (Postoloprty) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
43666/5-1367
Pam. katalog
MIS 		Postoloprty Husova 124
50°21′34,34″ s. š., 13°42′0,61″ v. d. 		Farní areál při kostele Nanebevzetí Panny Marie tvoří solitérně stojící stavby fary, stodoly, kůlny a zahradního domku. Areál je ohraničen ohradní zdí prolomenou na několika místech branami.

Památkově chráněno od 17. ledna 1964.

Zemědělský dvůr čp. 109 (Q30724704)


 
Kategorie „5. května 109 (Postoloprty) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
42463/5-1370
Pam. katalog
MIS 		Postoloprty 5. května 109
50°21′33,26″ s. š., 13°41′52,18″ v. d. 		Zemědělský dvůr. Rozlehlý areál hospodářského dvora leží na okraji historického centra Postoloprt. Je tvořen řadou hospodářských budov. Mezi průčelní budovy je zasazena brána s mohutným segmentovým frontonem s kartuší se dvěma erby, pod ním na klenáku letopočet 1770.

Památkově chráněno od 17. ledna 1964.

Inundační most (Q38050430)


 
Kategorie „Inundation bridge in Postoloprty “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
42668/5-1350
Pam. katalog
MIS 		Postoloprty přes Ohři, jižně od náměstí
50°21′27,6″ s. š., 13°42′5,07″ v. d. 		Inundační kamenný most vybudovaný z opukového kamene v polovině 19. století. Most je rozdělen na čtyři části. Část překonávající řeku je vybudována v secesním slohu v letech 1907–1908. Ve směru od Postoloprt má most 8 – 2 – 4 – 8 pilířů.
  • K. ú. Postoloprty pp. 86/1, 1550/1, k. ú. Skupice u Postoloprt pp. 1204.
  • část I: První část mostu od Postoloprt tvoří deset segmentů sklenutých na osm pilířů. Je vystavěna z lomového kamene, valené klenby včetně armování a pilíře naopak z opracovaných kvádrů. Z boků zaoblené pilíře ukončuje svrchu římsa a na ní kulová výseč. Tato část mostu pochází z poloviny 19. století. 50°21′27,89″ s. š., 13°42′4,49″ v. d.
  • část II: od Postoloprt druhá část souboru překonává řeku Ohři. Jde o jeden z prvních mostů z prostého betonu v Čechách, pochází z let 1908–1909. Dva lehce kónické pilíře z kvádrů stojí při březích ve vodním toku. Tři klenební pole překonávají betonové segmenty. 50°21′22,52″ s. š., 13°42′14,56″ v. d.
  • část III: Čtyři pilíře vynášejí pět oblouků od Postoloprt třetího mostu inundačního souboru. Konstrukčně je shodný s prvním, kámen je však opatřen betonovým torkretem. Mostní parapety jsou vyzděné, zakončené zaoblením. 50°21′17,64″ s. š., 13°42′23,59″ v. d.
  • část IV: Osm pilířů vynáší devět oblouků od Postoloprt čtvrtého mostu inundačního souboru. Konstrukčně je shodný s prvním, kámen je však opatřen betonovým torkretem. Mostní parapety jsou vyzděné, zakončené čtvercovými betonovými deskami. 50°21′13,28″ s. š., 13°42′31,82″ v. d.

Památkově chráněno od 17. ledna 1964.

Blatné hradiště Drahúš (Q22829738)


 
Kategorie „Drahúš “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
42573/5-1369
Pam. katalog
MIS 		Postoloprty 50°21′9,68″ s. š., 13°41′31,68″ v. d. Blatné opevněné sídliště - hradiště Drahuš, archeologické stopy. Slovanské hradiště z 9. století bylo podle Kosmovy kroniky založeno přemyslovským knížetem Neklanem po vyvrácení luckého panství. Ve 12. století zde byl pravděpodobně postaven benediktinský klášter Porta apostolorum (zničený za husitských válek). Raně středověké hradiště se nachází na jazykovité říční terase levého břehu Ohře u jihozápadního okraje Postoloprt, která okolní záplavovou oblast Ohře převyšuje o pouhé 2 až 4 m. Blatné hradiště dvoudílné dispozice ztotožňováno s hradištěm Drahúš. Terasa je na severozápadě lemovaná starým korytem řeky; protáhlý výběžek dosahuje svým hrotem na jihu až k samému dnešnímu břehu Ohře. Téměř celý obvod terasy s delší osou v severojižním směru je obehnán valem o celkové délce 1100 metrů. Vnitřní prostor je v místech, kde začíná jazykovitý výběžek terasy, přepažen obloukovitým valem dělícím hradiště na dvě části - na výše položené vnitřní hradiště na jihu a na o málo rozlehlejší předhradí na severu. Z celého opevnění se nejlépe zachovala příčná, severní část obvodového valu. Val má mírně obloukovitý průběh, je 300 metrů dlouhý, 2,5 m vysoký, v koruně 5 m a u paty až 11,5 m široký. Vnitřní příčný val dosahuje pak délky 140 m, je asi metr vysoký a 6 až 7 m široký.
  • Pp. 536/1, 562/1–2, 563, 571–574, 1585, 1586/1, 1586/4–6, 1604/1–3, 1605/1–4, 1622, 1623/1–8, 1624/1–9, 1625/4.

Památkově chráněno od 17. ledna 1964.

Rvenice
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Zemědělský dvůr čp. 1 (Q38093151)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
42446/5-1401
Pam. katalog
MIS 		Rvenice Rvenice 1
50°22′18,45″ s. š., 13°40′49,81″ v. d. 		Zemědělský dvůr s omezením: bez brány. Rozlehlý statek uzavřené dispozice pochází z 2. poloviny 18. století.
  • hlavní obytná budova,
  • sýpka,
  • sušárna,
  • další hospodářská budova,
  • chlévy
  • stodoly.
  • brána I, ve vstupní ose dvora: Vysoká zděná a omítaná brána situovaná mezi dvěma podélně orientovanými domy pocházela z 2. poloviny 18. století. Vjezd byl zaklenut stlačeným obloukem. Štítový nástavec zakončovala půlkruhem proložená římsa krytá taškami. Nástavec byl opatřen kamenným erbem. Velký zdobený barokní nástavec brány v ohradní zdi ve vstupní ose dvora žel již zanikl.
  • brána II: zajišťovala severní vjezd mezi hospodářskou budovou a stodolou. Byla o něco nižší a prostší, bez výzdoby. Zaklenuta byla rovněž stlačeným obloukem a zakončena římsou proloženou segmentem. Zanikla zřejmě spolu s hlavní bránou v roce 1966.

Památkově chráněno od 17. ledna 1964.

Silniční most (Q38093145)


 
Kategorie „Stone bridge in Rvenice “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
43671/5-1402
Pam. katalog
MIS 		Rvenice přes Chomutovku, na východní straně obce, pp. 385/8
50°22′12,15″ s. š., 13°40′52,6″ v. d. 		Mostní konstrukce je z přitesávaného lomového kamene. Má dva segmentové oblouky sklenuté na střední pilíř s půlkruhovým zaoblením po stranách. V roce 1989 byl kvůli silniční dopravě zesílen betonem.

Památkově chráněno od 17. ledna 1964.

Seménkovice
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Dům čp. 1 (Q30857348)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
42568/5-1398
Pam. katalog
MIS 		Seménkovice Seménkovice 1
50°22′9,02″ s. š., 13°40′0,01″ v. d. 		Venkovský dům. Patrová obdélná stavba s valbovou střechou. Fasádu měla původně členěnou plochou kordonovou římsou a pilastry na lizénových rámech, dochovaly se jen fragmenty, při obnově jemnost lizénového rámování zanikla. V patře jsou šestitabulová okna v líci.

Památkově chráněno od 17. ledna 1964.

Socha svatého Josefa (Q38095008)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
43077/5-1399
Pam. katalog
MIS 		Seménkovice náves, pp. 478/1
50°22′10,2″ s. š., 13°39′59,24″ v. d. 		Socha svatého Josefa s malým Ježíšem v náručí, nad hlavou má paprsčitou svatozář ve tvaru slunce. Podstavec s volutovými konzolami je tvaroslovím shodný se sokly drobných objektů z obce Raná. Fundament a spodek reliéfu dnes zanořený do terénu.

Památkově chráněno od 17. ledna 1964.

Vrbka
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Kaple (Q38192662)


 
Kategorie „Chapel in Vrbka (Postoloprty) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
43042/5-1371
Pam. katalog
MIS 		Vrbka pp. 34, 67
50°22′54,94″ s. š., 13°41′49,66″ v. d.
  • Kaple z počátku 19. století. Čtvercová zděná stavba, s nikami vedle vchodu, v nich kamenné sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého. Ze středu jehlancová střechy vyrůstá zděný čtvercový nástavec zvonice se zvonkem a jehlancovou střechou s křížkem. Uvnitř kaple v nice kamenná socha sv. Šebestiána a raně barokní Madona.
  • Kamenný kříž na vysokém hranolovém soklu stával přímo před hlavním průčelím zděné kaple. Dnes je však nezvěstný.

Památkově chráněno od 17. ledna 1964.

Březno
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Hradiště Na Šachtách (Q27020527)


 
Kategorie „Březno (hill fort) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
43765/5-1150
Pam. katalog
MIS 		Březno 50°21′20,78″ s. š., 13°43′17,56″ v. d. Hradiště Na Šachtách. Pravěké hradiště z doby bronzové je známé od roku 1976, díky povrchovým sběrům. Opevněno bylo v době únětické kultury a v pozdní době halštatské, ale archeologické nálezy dokládají i starší osídlení v době kamenné. Ostrožna sídliště o rozloze přibližně 4 ha se nachází v meandru řeky Ohře, proti ústí Chomutovky, mezi Březnem a Postoloprty. Ostrožna je orientována S-J, s převýšením na S, V, a Z straně o 15–20 m nad inundaci Ohře. U severního konce ostrožny je ve směru V-Z patrný terénní relikt, pravděpodobně zbytek valu, který vymezoval prostor sídliště o rozloze 1,5 ha. Místo bylo poškozeno stavbou železniční trati z Postoloprt do Loun a v letech 1987–1988 během stavby silnice.
  • Pp. 408/2–3, 415, 444/1–29, 1734 bez staveb.

Památkově chráněno od 17. ledna 1964.

Kamenný krucifix (Q36868001)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
50969/5-5900
Pam. katalog
MIS 		Březno náves, pp. 1677/1
50°21′24,28″ s. š., 13°43′57,5″ v. d. 		Kamenný krucifix. Barokní pískovcová skulptura z roku 1743 jako dominanta uprostřed návsi. Na dvoustupňovém, trojbokém soklu s lehce konkávně prohnutými plochami je umístěn krucifix. Stupně podstavce odděleny římsami, na soklu plastická výzdoba, stopy barevných nátěrů.

Památkově chráněno od 28. května 2001.

Malnice
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Sušárna u čp. 10 (Q37817503)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
43477/5-1406
Pam. katalog
MIS 		Malnice Malnice 10, st. 27
50°20′4,58″ s. š., 13°42′53,19″ v. d. 		Hospodářský objekt sušárny je postaven jako druhý díl za obytným stavením. Protože je patrový, částečně ho převyšuje. Má pavlač přístupnou po vnějším dřevěném schodišti, krytou přesazením střechy. V přízemí je valená klenba se dvěma lunetami.

Památkově chráněno od 17. ledna 1964.

Skupice
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Usedlost čp. 19 (Q30857426)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
42372/5-1405
Pam. katalog
MIS 		Skupice Skupice 19
50°20′20,04″ s. š., 13°41′39,99″ v. d. 		Usedlost uzavřené obdélné dispozice se do ulice obrací kolmo obytným a hospodářským stavením se zdobeným barokním štítem vpravo a podélně druhým obytným stavením s polovalbou vlevo. Obě mají vstup ze dvora. Dále k areálu patří stáj se sušárnou chmele a stodola.

Památkově chráněno od 17. ledna 1964.

Kostel svatého Jana Křtitele (Q24255174)


 
Kategorie „Church of Saint John the Baptist (Skupice) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
43669/5-1403
Pam. katalog
MIS 		Skupice severovýchodně od vsi, st. 34, 35, 36, pp. 82
50°20′42,62″ s. š., 13°42′10,75″ v. d. 		Kostel svatého Jana Křtitele se hřbitovem obehnaný ohradní zdí s bránou a samostatnou zvonicí se nachází na vyvýšenině severovýchodně od obce. Je původně gotický, ze 13. století, dnes má valbovou střechu a sanktusník.
  • Zvonice datována do roku 1633, přístavek márnice z roku 1903.

Památkově chráněno od 17. ledna 1964.

Mradice
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Zámeček Mradice (Q28860518)


 
Kategorie „Mradice Castle “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
43078/5-1276
Pam. katalog
MIS 		Mradice Mradice 14
50°19′53,14″ s. š., 13°40′26,66″ v. d. 		Zámek s omezením: bez stájí čp. 12, stodoly, sýpky. Z celého areálu se dochovala jen budova zámku a část ohradní zdi. K památce patří zámecká zahrada. Stáje, stodola a sýpka zchátraly a byly zbourány v 80. letech 20. století. Zámek je datován do roku 1802 a má novogotický charakter, na střeše je sanktusník.

Památkově chráněno od 17. ledna 1964.

Kaple Čtrnácti svatých pomocníků (Q37853053)


 
Kategorie „Chapel of Fourteen Holy Helpers (Mradice) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
51012/5-5904
Pam. katalog
MIS 		Mradice st. 6
50°19′51,55″ s. š., 13°40′36,03″ v. d. 		Kaple Čtrnácti svatých pomocníků. Kaple z roku 1841 vznikla na místě staršího sakrálního objektu. V plochém průčelí menší vstup, nad ním římsa zvedlá do frontonu, za ním vše vrcholí čtverhrannou zděnou věžicí se stanovou střechou. Má vítězný oblouk těsně za prvním oknem, závěr zaoblený.

Památkově chráněno od 6. června 2001.

Strkovice
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Zámek Strkovice (Q22675660)


 
Kategorie „Strkovice Castle “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
42915/5-1443
Pam. katalog
MIS 		Strkovice Strkovice 1
50°19′33,57″ s. š., 13°38′59,07″ v. d. 		Klasicistní zámek postavený původně v roce 1634 a roku 1848 přestavěn. Součástí areálu jsou obytné stavby, různé hospodářské objekty, park a ohradní zeď s branou. Stavby solitérní i řadové jsou uspořádány do tvaru blízkém čtverci.

Památkově chráněno od 17. ledna 1964.

Socha svatého Germana (Q38139222)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
42643/5-3558
Pam. katalog
MIS 		Strkovice při kapli, pp. 510/10
50°19′32,49″ s. š., 13°38′58,35″ v. d. 		Socha sv. Germana Pařížského (Germanus Parisiensis) ? (Germanus z Auxerre). Barokní pískovcovou sochu z první poloviny 18. století tvoří jednoduchý sokl, na kterém stojí figura v kontrapostu. Muž v biskupském rouchu, s mitrou na hlavě, má u levé nohy hořící domek.

Památkově chráněno od 17. června 1965.

Socha svatého Jana Nepomuckého (Q38139206)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
43232/5-1442
Pam. katalog
MIS 		Strkovice při kapli, pp. 510/10
50°19′32,5″ s. š., 13°38′58,11″ v. d. 		Barokní pískovcovou sochu z 1. poloviny 18. století tvoří jednoduchý sokl, na kterém stojí figura v kontrapostu. Muž v kanovnickém rouchu má na pravé ruce položený krucifix.

Památkově chráněno od 17. ledna 1964.

Kaple svaté Anny (Q38139214)


 
Kategorie „Chapel of Saint Anne (Strkovice) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
43457/5-1441
Pam. katalog
MIS 		Strkovice náves, st. 2
50°19′32,29″ s. š., 13°38′58,13″ v. d. 		Jednoprostorová zděná kaple z první poloviny 18. století je postavena na skoro čtvercovém půdorysu, zastřešena jehlancovou střechou zakončenou lucernou. Fasády zdobí pilastry při zkosených nárožích a boční kasulová okna.

Památkově chráněno od 17. ledna 1964.

Hradiště
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Kostel svatých Šimona a Judy (Q24428677)


 
Kategorie „Church of Saints Simon and Jude (Hradiště) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
42946/5-1440
Pam. katalog
MIS 		Hradiště uprostřed obce, st. 1
50°19′58,44″ s. š., 13°38′13,73″ v. d. 		Kostel svatých Šimona a Judy Tadeáše. Orientovaný jednolodní kostel, původně gotický, přestavěn barokně. Hranolová věž vtažená do půdorysu. Loď plochostropá, kněžiště sklenuto křížovou žebrovou klenbou, závěr paprsčitě na kružbových a figurálních konzolách, sakristie sklenuta plackou.

Památkově chráněno od 17. ledna 1964.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.