Seznam kulturních památek v Pisárkách (Brno-střed)

Památkově chráněno od 16. ledna 1989.

Památkově chráněno od 16. ledna 1989.

• Vinařská 356/36, vila Láskových. Průčelí rodinné vily.
• Vinařská 240/38, vila Neumarkových. Průčelí rodinné vily.
  

Památkově chráněno od 11. března 1988.

Památkově chráněno od 10. listopadu 1988.

Památkově chráněno od 21. dubna 1999.

• Lipová 232/18, školní budova. 49°11′40,91″ s. š., 16°34′42,92″ v. d.
• Lipová 231/16, internát, Domov Elišky Machové. 49°11′41,08″ s. š., 16°34′45,28″ v. d.
  

Památkově chráněno od 9. února 1989.

• Lipová 233/20, Lipka. Architektonicky i urbanisticky hodnotné průčelí rodinného domu od Zikmunda Kerekese. 49°11′40,63″ s. š., 16°34′40,47″ v. d.
• Lipová 234/22, Bassova vila. Architektonicky i urbanisticky hodnotné průčelí rodinného domu od Zikmunda Kerekese. 49°11′41″ s. š., 16°34′39,16″ v. d.
• (Lipová 235/23 z výčtu zmizel), dvojvila s čo. 25 49°11′38,88″ s. š., 16°34′50,17″ v. d.
• Lipová 236/25, dvojvila s čo. 23. Architektonicky i urbanisticky hodnotné průčelí rodinného domu. Z ochrany vyjmuto 14. 4. 2018. 49°11′39,02″ s. š., 16°34′49,75″ v. d.
• Lipová 248/43, Haasova vila. Architektonicky i urbanisticky hodnotné průčelí vily od Ernsta Wiesnera. 49°11′34,8″ s. š., 16°34′35,96″ v. d.
  

Poznámka: K souboru patří též dům Lipová 549/17 v části Staré Brno – architektonicky i urbanisticky hodnotné průčelí rodinného domu od Eduarda Žáčka.
Památkově chráněno od 11. března 1988.

Památkově chráněno od 28. ledna 1985.

Památkově chráněno od 30. června 1983.

Památkově chráněno od 9. listopadu 1988.

Památkově chráněno od 9. listopadu 1988.

Památkově chráněno od 9. listopadu 1988.
Památková ochrana zrušena 11. října 2019.

Památkově chráněno od 9. listopadu 1988.

Památkově chráněno od 9. listopadu 1988.

Památkově chráněno od 9. listopadu 1988.

Památkově chráněno od 9. listopadu 1988.

Památkově chráněno od 9. listopadu 1988.

• vila. Objekt kumuluje obslužné, reprezentativní a obytné funkce, je umístěn k okraji centra rozsáhlého pozemku. Základní prostorové kompoziční řešení dvoupodlažního objektu vily využívá pravoúhlého průniku dvojice patrových hranolových hmot, z nichž delší strana domu je položena průčelím po vrstevnici směrem k jihu, kratší vnitřní křídlo pak směřuje kolmo ke svahu na sever; na jihovýchodním nároží, v místech průniku obou křídel je objekt v 1. nadzemním podlaží výrazně akcentován blokovým hmotovým předsazením prostorem loggie s terasou v horní části.
• vstupní objekt (brána, parc. 673, 674?). Hlavní vstupní objekt zahrnoval původně stáje pro koně a byt řidiče. Později zde byla umístěna reprezentativní vrátnice. Hmotově se jedná o modulové provázání tří navazujících čtvercových půdorysů – dvojice okrajových budov bývalého bytu šoféra na západě, bývalé koňské stáje na východě a později doplněné prostřední ploché střešní části s průhledy sloužící coby krytý průjezd. Obě boční budovy stály původně samostatně a lemovaly na okrajích vjezd na pozemek vily. Stáj pro koně ztratila svou funkci ještě ve 30. letech 20. století. Zastřešení bylo upraveno v roce 1962 a poté zásadně přestavěno v průběhu rekonstrukce v 70. a 80. letech 20. století podle návrhu arch. Kamila Fuchse. Stejný návrh řešil také změnu dispozice a umístění vstupu do bývalého domku řidiče.
• domek zahradníka s garážemi tvoří nedílnou součást kompozičního řešení do vnitřní zahradní části vtažené hmoty vily. Je situován příčně vůči sklonu svahu a podélně lemuje ze západní strany poslední úsek přímé komunikace jdoucí od objektu brány. Umístěním na okraj pozemku ohraničuje obdélný prostor před hlavním vstupem vily, jenž svojí hmotou současně prostorově odděluje od vnějšího okolí.
• bazén. Bazén obdélného tvaru kolmo navazuje na severní kamenné schodiště vedoucí z prostoru před loggií vily severním směrem do zahrady. Na terasním parteru při severovýchodní straně objektu vily. Realizován nejspíše po roce 1934. Na západní straně doplňovala bazén dřevěná stavba převlékárny. Vzhledem k nestabilnímu podloží byl v průběhu dalších let bazén několikrát stavebně upravován a obnovován.
• park. Homogenně dochovaný koncept prvorepublikové zahradní architektury prezentující náročný typ zahradní úpravy založené na kombinaci krajinářských a formálních prvků kompozice na nebývale rozsáhlém pozemku. Základní kompoziční schéma zahrady stanovil Ernst Wiesner společně s projektem vily. Na jeho vizi navázal neznámý autor, který koncept dále rozvinul ve vysoce reprezentativní zahradu, na výsledné podobě zahrady má zásadní podíl vrchní zahradník rodiny Stiassni Antonín Fröml, v průběhu 2. poloviny 20. století byla zahrada částečně adaptována podle její nové funkce a v letech 2011 až 2015 proběhla komplexní obnova, jejímž cílem bylo navrátit kompozici zahrady převážně do stavu z 30. let 20. století. Pasáže v dotyku vily jsou řešeny formálně (alej, přímé cesty, záhony založené na geometrickém půdorysu). Zahradní kompozice je mj. obohacena sportovně relaxačními objekty charakteristickými pro 30. léta 20. století.
• tenisový kurt, parc. 672. Realizován kolem roku 1935, v 70. a 80. letech doplněn o kovovou ochrannou konstrukci. Na terasním parteru při jižní straně objektu vily. Zakomponován mimo exponovaná pohledová místa na jižní straně zahradního areálu s přístupem po kamenném schodišti z prostoru před loggii vily.
• torzo skleníku, parc. 676, uvedeno v MonumNetu, v Památkovém katalogu pouze zmíněn bez samostatného popisu.
  

Poznámka: Památkový katalog řadí adresou k ulici Preslova, dle RÚIAN má dům adresu pouze k ulici Hroznová, odkud je také k vile hlavní přístupová cesta.
Památkově chráněno od 30. června 1983.

Památkově chráněno od 10. listopadu 1988.

Památkově chráněno od 16. ledna 1989.

Památkově chráněno od 16. ledna 1989.

Památkově chráněno od 10. listopadu 1988.

Památkově chráněno od 28. ledna 1985.

Památkově chráněno od 17. března 2015.

• Pisárecká 270/9, střelnice. Průčelí hodnotné klasicizující architektury vystavěné v roce 1847.
• Pisárecká 268/7, restaurace. Průčelí hodnotné historizující stavby využívající neorenesančních architektonických forem.
  

Poznámka: MonumNet uváděl též čo. 1. Budova čp. 268 má přístavby s adresami Pisárecká 562/7b a Pisárecká 525/7a, které v Památkovém katalogu nejsou zmíněny.
Památkově chráněno od 9. listopadu 1988.
Památková ochrana zrušena 31. prosince 1987.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Památkově chráněno od 9. listopadu 1988.

Památkově chráněno od 9. listopadu 1988.

Památkově chráněno od 9. listopadu 1988.

Památkově chráněno od 30. června 1983.

Památkově chráněno od 9. listopadu 1988.

Památkově chráněno od 9. listopadu 1988.

Poznámka: Památkový katalog neupřesňuje umístění, souřadnice zaměřuje na definiční bod domu. Movitá kulturní památka.
Památkově chráněno od 10. února 2020.

Poznámka: Památkový katalog neupřesňuje umístění, souřadnice zaměřuje na definiční bod domu. Movitá kulturní památka, v Památkovém katalogu se napřed objevila a pak zmizela.
Památkově chráněno od 12. listopadu 2020.

Poznámka: Movitá kulturní památka.
Památkově chráněno od 28. července 2021.

Památkově chráněno od 9. listopadu 1988.

Památkově chráněno od 9. listopadu 1988.

Památkově chráněno od 9. listopadu 1988.

Památkově chráněno od 9. listopadu 1988.

Památkově chráněno od 9. listopadu 1988.
Památková ochrana zrušena 12. ledna 2018.

Památkově chráněno od 9. listopadu 1988.

Památkově chráněno od 9. listopadu 1988.

Památkově chráněno od 9. listopadu 1988.

Poznámka: z toho jen: průčelí. Asymetricky řešené průčelí vybudované v secesním stylu.
Památkově chráněno od 9. listopadu 1988.

Památkově chráněno od 9. listopadu 1988.

Památkově chráněno od 9. listopadu 1988.

• Hlinky 43/108. Symetricky řešené průčelí představuje hodnotnou ukázku empírové architektury.
• Hlinky 510/110. Empírové průčelí.
• Hlinky 509/112. Empírové průčelí.
  

Památkově chráněno od 9. listopadu 1988.

Památkově chráněno od 9. listopadu 1988.

Památkově chráněno od 9. listopadu 1988.

Památkově chráněno od 9. listopadu 1988.

• zámek Bauerova rampa, parc. 92, památkově chráněno od 23. 3. 1964. Klasicistní zámek z 1. poloviny 19. století, jehož interiéry byly kolem roku 1925 upraveny Adolfem Loosem pro Viktora Bauera, majitele cukrovaru rozkládajícího se na území budoucího výstaviště.
• výstavní pavilon A - rotunda čp. 405, A - rotunda, Obchodně průmyslový palác, parc. 27, památkově chráněno od 23. 3. 1964. Generální výstavní pavilon, hlavní urbanistická komponenta areálu výstaviště, vybudovaná dle projektu Jaroslava Valenty v letech 1926–1927.
• výstavní pavilon města Brna, parc. 58, památkově chráněno od 23. 3. 1964. Výstavní pavilon byl zbudován v letech 1927–1928 dle návrhu Bohuslava Fuchse s terakotovým reliéfem Josefa Kubíčka.
• výstavní pavilon Morava, parc. 59, památkově chráněno od 30. 6. 1983. Výstavní pavilon Morava postavený roku 1928 dle návrhu Vlastislava Chrousta tvoří nedílný architektonický celek se sousedícím pavilonem Brno architekta Bohuslava Fuchse.
• původní část křídla s vyhlídkovou věží, parc. 19/1, památkově chráněno od 23. 3. 1964. Pavilon Brněnských výstavních trhů s vyhlídkovou věží. Obchodně živnostenský pavilon, pavilon G. Pavilon navržený jako atriová stavba se třemi kolmo navazujícími křídly protáhlých obdélných půdorysů soustředěnými kolem obdélného dvora s bazénem otevřeného v jihovýchodním směru k hlavní páteřní ose areálu Výstaviště. Na této straně zužovaly široký schodištní vstup na vyvýšenou plochu nádvoří kratší obdélné výběžky z JZ a SV křídel akcentované věžemi, které vytvářely dojem brány střežící vstup do nitra pavilonu a současně spolu s centrální vyhlídkovou věží trojici vertikál kontrastně dynamizujících horizontální hmotu křídel pavilonu. Ze středního SZ křídla s centrálním převýšeným rizalitem železobetonové konstrukce vystupovala působivá architektura 45 m vysoké věže se středním dříkem nesoucím zalamované schodiště završeným deskou, na kterou byla ocelovými táhly zavěšena konstrukce skleněného pláště stavby. Rekonstrukce z 50. let 20. století nahradila výtah těžkým rychlovýtahem a původně dřevěnou konstrukci SV a JZ křídel železobetonovými stavbami a úpravou prošel celý pavilon. V roce 1988 havarijní stavebně-technický stav pavilonu vedl k jeho demolici až na střední část SZ křídla s věží a k úplné rekonstrukci a dostavbě pavilonu došlo až roku 1996 podle návrhu architektonického ateliéru Rudiš+Rudiš.
• vzorový rodinný dům čp. 483, parc. 34, památkově chráněno od 15. 3. 1988. Původně zapsáno samostatně jako 48315/7-7630 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD), nějakou dobu chráněno duplicitně, poté sloučeno pod areál. Raný pokus o typ rodinného bydlení, dávající úsporností, účelností a téměř montážním způsobem výstavby předpoklad hromadné sériové produkce. Součást původní zástavby stálého zemského výstaviště a exponát Výstavy soudobé kultury v Československu. Jeden z mála realizovaných projektů Oldřicha Starého, jednoho z čelných tvůrců, teoretiků a organizátorů českého funkcionalismu.
• pavilon Akademie výtvarných umění, parc. 31, památkově chráněno od 4. 11. 1991. Navržený Josefem Gočárem, realizován v letech 1927-1928 jako dvoupodlažní železobetonový skelet s výplňovým zdivem. Dvoupodlažní kompozice jednoduchých kubických tvarů je v přízemí půlkruhově zakončena.
• pavilon Uměleckoprůmyslové školy v Praze, parc. 31 (?), památkově chráněno od 4. 11. 1991. Pavilon Uměleckoprůmyslové školy v Praze navržený arch. Pavlem Janákem byl realizován v letech 1927-1928 jako dvoupatrová budova s jednoduchou konstrukcí, jež přispěla k soudobým snahám o vytvoření úsporného obytného domu středních vrstev. Vybudován jako vzorový obchodní a rodinný dům knihkupce, s předloženou prodejnou knihkupce a střešní terasou s cihlovou a pilířovou konstrukcí kombinovanou s betonovými nosnými částmi a lehkými výplňovými příčkami. Původně viditelné režné zdivo je dnes omítnuto.
• bývalé kino s kavárnou, parc. 29/1, 29/2, památkově chráněno od 4. 11. 1991. Navržené Emilem Králíkem v roce 1928 jako společenské a kulturní centrum. Obdélníková patrová budova s centrálně položeným promítacím sálem na pilířové konstrukci je doplněna vstupní halou a přiléhající kavárnou na patro. Střecha rovná. V 50. letech 20. století proběhly stavební úpravy (uzavření teras a otevřeného schodiště), které však nijak nenarušily proporce stavby a promyšlenost konceptu.
• obytný nájemní nájemný dům Svazu československého díla čp. 164, parc. 53, památkově chráněno od 4. 11. 1991. Kvalitní příklad architektonického promýšlení sociální problematiky malobytového obytného domu od pražského levicového architekta Josefa Havlíčka z roku 1928. Třípatrový dům s předsazeným rizalitem schodiště a obytnou terasou. Realizovaná stavba představuje část středového bloku s jedno-, dvou- a tří pokojovými byty deklarovanými jako levné a ekonomické. Konstrukčně je objekt kombinací železobetonového skeletu a výplňového zdiva z tvárnic. Celková konstrukce ale nebyla kvalitně provedena (dům byl chápán jako dočasný exponát) a musela být později kompletně vystužena ocelovou konstrukcí. Nápaditým zde bylo vybavení střešní terasy zeleným loubím, sprchami a pískovou a sluneční lázní pro odpočinek. Celkové vybavení bylo doplněno prádelnou, žehlírnou a sušárnou v suterénu.
• pavilon H, parc. 23, památkově chráněno od 4. 11. 1991. Výstavní pavilon H, realizovaný v roce 1956 dle návrhu Evžena Šteflíčka na místě původního pavilonu Národního školství, patří k raným stavbám poválečné vlny výstavby BVV. Pavilon byl navržen jako jednoduchá stavba tvořena jedinou lodí se schodišťovými halami ve východní a západní části. Klenbová střecha s ocelovými táhly vytváří v čelech pavilonu prosklené lunety. Základem konstrukce je typový železobetonový montovaný skelet s kombinaci s prefabrikovanými obloukovými deskami tvořícími střechu. Mimo zavětrovací stěny na okraji pavilonu je celý obvod pavilonu prosklen.
• administrativní výšková budova Brněnských veletrhů a výstav, parc. 54, památkově chráněno od 4. 11. 1991. Administrativní budova od Miroslava Spurného a Antonína Ševčíka vznikla v letech 1959–1961 na místě garáží jako pokračování Králíkova obloukového vstupního objektu v poválečné vlně výstavby BVV. V letech 1993–1994 byla budova rekonstruována podle projektu M. Spurného. Nově bylo u jižního průčelí přistavěno požární schodiště, původní ocelová konstrukce prosklené fasády byla zaměněna za hliníkovou, proběhla výměna vstupních dveří a výtahů, byl změněn způsob vytápění, řada změn proběhla v interiéru budovy. Desetipatrová výšková budova (původní záměr byl 15 podlaží) s krytou střešní terasou. V přízemí hala s ochozem a vysutým schodištěm, v I.–III. patře sály, ve IV.–X. patře kancelářský trojtrakt. Nízké křídlo se napojuje na původní vstupní budovu výstaviště a tvoří s ní ucelený obloukový závěr nástupního prostoru, jemuž dominuje výšková budova. Konstrukci tvoří železobetonový skelet.
• pavilon Z, parc. 1, památkově chráněno od 4. 11. 1991. Monumentální pavilon Z zbudovaný v letech 1958–1959 dle projektu Ferdinanda Lederera a dalších tvůrců. Halový pavilon kruhového půdorysu se dvěma patry vnitřních ochozů, železobetonový, krytý montovanou kopulí z ocelových trubek po obvodu zasklenou. Kruhový půdorys má průměr přes 120 m. Do válcové podnože, vysoké téměř 18 m, jsou vestavěny tři prstencová podlaží a mezigalerie, stupňovitě ustupující k obvodu. Centrální kruhový prostor je zastřešen kopulí ve tvaru vrchlíku koule s lucernou. Výška kopule je přes 46 m. Krytinu tvoří hliníkový plech, který je ve spodní části nahrazen pruhem původně proskleného, nyní plastovým akrylátem pokrytého pláště.
• pavilon C, parc. 71, památkově chráněno od 4. 11. 1991. Pozoruhodná architektura pavilonu C z let 1958-1959 od Miloše Matiovského a dalších tvůrců je tvořena litým železobetonovým skeletem zlínského typu s kazetovými stropy a kulatými sloupy a až byzantsky působící kopulí. Třípodlažní železobetonový pavilon typu halového obchodního domu s ochozy, s vnitřními schodišti a s trubkovou montovanou kopulí s klenbou ve tvaru české placky s lunetami. Dvě venkovní schodiště jsou umístěna v severním a jižním přístavku a po bocích centrálního atria. Obvodový plášť je mimo zavětrovací schodišťové stěny celoprosklený stějně jako lunety střešní klenby. Zajímavým prvkem jsou vnitřní schodiště se stupnicemi neseným jediným zalomeným trubkovým nosníkem a kopule navržená prof. Ledererem jako prutová kulová báň.
• nástupiště elektrické pouliční dráhy, parc. 44/3, 203/1, památkově chráněno od 4. 11. 1991. Nástupiště elektrické pouliční dráhy navržené Bohumilem Fuchsem bylo realizováno roku 1928. Autor využil terénních rozdílů mezi ulicí Hlinky a úrovni výstaviště. Podchod, terasa a schodiště jsou lemovány zasklenou předprsní se zábradlím s povrchem pemrlovaného betonu. V úrovni spojovacího podchodu jsou umístěny podklady člunkového tvaru, které oddělují přicházející a odcházející návštěvníky.
• objekt hlavního vstupu Výstavy soudobé kultury, parc. 41, památkově chráněno od 4. 11. 1991. Vstupní budova do areálu BVV zbudovaná roku 1928 dle návrhu významného meziválečného architektonického tvůrce Emila Králíka v souvislosti s otevřením Výstavy soudobé kultury. Půdorysný kruhový tvar ve dvou podlažích. Parter je vybaven pokladnami. Severní přízemní křídlo je komponováno jako přístřešek na sloupech; původně s objektem pro obsluhu (strženým při stavbě Domu techniky v roce 1988). Objekt navazuje na výškovou budovu.
• Výstaviště-sady, parc. 24/1, 86/17, 86/18, 94/1, 94/2, 94/3, 94/4, 94/7, část 24/1, památkově chráněno od 23. 3. 1964. Pozůstatek parku tvořícího součást zámku Bauerova rampa. Původní architektonické vybavení parku dokládá dochovaný bazén barokní kašny.
• kašna, parc. 94/7
• socha Herkula, parc. 94/4, památkově chráněno od 23. 3. 1964. Barokní plastika sekundárně umístěná v areálu.
• sousoší Nový Věk, parc. 42/1, památkově chráněno od 23. 3. 1964. Monumentální sousoší V. Makovského z roku 1958 v nástupním prostoru do výstaviště.
• nádvoří pavilonu G, parc. 19/2 (?)
• bazén, parc. 21 (?)
• parc. 26/5, 26/6 (?)
• pavilon F na parc. č. 81, památkově chráněno od 4. 11. 1991, v roce 2003 památková ochrana zrušena. Navržen arch. Evženem Šteflíčkem a realizován v roce 1956. Halová stavba, uvnitř s vestavěnou galerií a loggiemi. Zrušení bylo navrženo z důvodu obtížné využitelnosti a zamýšleného odstranění z důvodu statické nespolehlivosti této dožívající dočasné stavby, při zachování podobného pavilonu H.
  

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Poznámka: Pod tímto rejstříkem bylo chráněno duplicitně, kromě ochrany v rámci souboru výstaviště 47820/7-38 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD). Poté záznam pod samostatným rejstříkovým číslem zmizel.
Památkově chráněno od 15. března 1988.