Reissigova vila

V roce 1901–1902 vyrostl dům podle projektu Leopolda Bauera, jenž vytvořil nejdříve dvě studie[3], a právě tyto projekty se staly počátkem nového typu architektovy tvorby.[4] Nápadné novum oproti soudobé běžné architektuře představovala neexistence tradiční fasády i přesto, že zachováno zůstalo tradiční členění soklu, zdi a atiky. Dům typu "anglické vily"[5] měl nabídnout veškeré pohodlí v souladu s přírodou, vynikal úrovní technického a hygienického zařízení[6] a nenechával se omezit symetrií.

Dům byl vybaven ústředním topením, plynovým a elektrickým osvětlením a moderními koupelnami.

Srdcem rodinného domu byla ústřední patrová hala s krbem a v patře ložnice. Schodiště vedlo na ochoz. Odsud byly přístupné ostatní prostory. Bauer zaklínil prostory vzájemně do sebe, takže vznikl větrníkový útvar připomínající křížové dispozice Franka Lloyda Wrighta.[7]

Kromě haly největší plochu zaujímá knihovna pročleněná jakýmsi pódiem, o něco menší je jídelna s výklenkovou alkovnou.

Vertikálně je vila rozčleněna na sféru provozní, společenskou a privátní.[8] Obytné místnosti jsou vybaveny nejen velkými okny na jednu světovou stranu, ale rovněž doplněny menšími okénky v dalších stěnách, aby se tak zvýšila světelnost interiéru.

Po druhé světové válce byl majitel vystěhován a v roce 1947 byla na vilu uvalena národní správa.[9] Po několika letech se stala majetkem státu a začala sloužit jako sídlo Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.[10] Změny, které byly provedeny, nejsou tak výrazné. Přízemní veranda byla proměněna na kancelář a byl zbořen zahradní domek.