Seznam kulturních památek v Košířích

Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Košíře v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Košíře
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Usedlost Šalamounka (Q31432223)


 
Kategorie „Šalamounka “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41112/1-1890
Pam. katalog
MIS 		Košíře U Šalamounky 769/41
50°3′59,54″ s. š., 14°22′57,43″ v. d. 		Předměstská venkovská usedlost Šalamounka. V 15. století byla v těchto místech vinice. Původně klasicistní usedlost pochází z přelomu 18. a 19. století. Patří k původním přípražským viničním usedlostem. Budovy usedlosti na půdorysu L jsou seskupeny okolo obdélného dvora. V 80. letech došlo k asanaci objektu, po které z něj zbylo jen torzo. Z průčelí byla odstraněna veškerá architektonická výzdoba. Hospodářská budova vytváří jižní stranu dvora. Přízemní stavba z opukového zdiva, ve kterém jsou odhaleny původní otvory - vjezdy a okna. Do sedlové střechy novodobě vestavěny vikýře. Dvůr uzavírá ohradní zeď. V roce 2008 došlo k výstavbě prodejny motocyklů a necitlivých bytových domů. Byla odstraněna asi polovina původní ohradní zdi a historický drobný objekt v severozápadním rohu usedlosti.
  • obytná budova čp. 769
  • hospodářská budova
  • ohradní zeď s branou

Prostředí kulturní památky tvoří západní bytový dům, východní bytový dům, prodejna, přístavba hospodářské budovy, přístavba obytné budovy.
Památkově chráněno od roku 1976.

U tenisu 5 a 3 (Q31432254)


 
Kategorie „Dvojvila v Košířích “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41509/1-2149
Pam. katalog
MIS 		Košíře U tenisu 476/5, 477/3
50°4′2,88″ s. š., 14°21′34,62″ v. d. 		Funkcionalistická dvojvila byla navržena roku 1929 architektem Ludvíkem Hilgertem, je považována za jeho nejlepší práci. Jednopatrová symetricky komponovaná dvojvila se zahradou (která je bez památkové ochrany) na mírně se svažujícím terénu.

Památkově chráněno od 20. května 1991.

Vodovod města Košíř (Q37423293)


 
Kategorie „Vodovod města Košíř “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
50914/1-2388
Pam. katalog
MIS 		Košíře Košíře a Zličín: U tenisu, Hrozenkovská, Halenkovská
50°4′3,13″ s. š., 14°21′30,97″ v. d. 		Vodovod města Košíř vznikl roku 1905. Projekt připravila a realizovala pražská firma Karel Kress.
  • jímací (sběrná) studna (jímací objekt) spolu s drenážní štolou a třemi ventilačními šachtami, k. ú. Zličín pp. 324, 674/1, 674/3, 668/31. Komplex vodovodu je tvořen štolou s drenážním účinkem, podzemní voda je svedena do sběrné studny, odkud je distribuována do vodovodní sítě. Na trase jímací štoly jsou osazeny 3 nadzemní ventilační šachty.
    • Drobný objekt studny je vyzděn ze spárováných lícovaných cihel s ozdobnými profilovanými římsami a s dochovanými původními ocelovými dveřmi s kovanými ozdobnými prvky osazenými v kamenném ostění. Kruhová jímací studna má průměr 3,0 m, prostor je zaklenut kupolí, v exteriéru zeminou. ** Drenážní štola v délce 375,0 m je vedena v hloubce cca 4,2–5,0 m pod povrchem severního svahu Drahelského vrchu. Je poloelipsovitého průřezu (š 1,0 m, v 1,5 m).
    • Ventilační šachty na čtvercovém půdorysu o výšce 2,0 m jsou rovněž vyzděny z lícovaných cihel. V roce 1999 byly kryty kamennými hlavicemi. V současné době jsou ukončeny stříškou s lepenkovou krytinou.
  • vodojem v Košířích, pp. 1890, 1891, prohlášen za kulturní památku rozhodnutím z 9. 12. 2010. Vodojem tvoří vlastní dvoukomorový vodojem se vstupním objektem a druhým zadním vstupem. Na přední straně předstupuje terasa se schodištěm. Hlavní průčelí je pojato neorenesančně. Fasáda je tvořena režným cihelným zdivem s uplatněnými kamennými architektonickými prvky.

Památkově chráněno od 21. března 2001.

Socha svatého Václava (Q37423308)


 
Kategorie „Socha svatého Václava v Košířích “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40317/1-1373
Pam. katalog
MIS 		Košíře Musílkova, Tůmova, pp. 2062/1
50°4′6,48″ s. š., 14°22′14,51″ v. d. 		Socha sv. Václava z žehrovického pískovce byla vytvořena sochařem Františkem Hnátkou na počátku 20. století. Na okraji malého parčíku, na hranolovém podstavci s obroušenými hranami a završeným profilovanou hlavicí. V „nedávné době“ byla socha přemístěna o cca 12 m směrem na východ a opatřena plotem, který není součástí kulturní památky.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Usedlost Kotlářka (Q16956840)


 
Kategorie „Kotlářka (Košíře) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40319/1-1374
Pam. katalog
MIS 		Košíře Kotlářka 115
50°4′18,31″ s. š., 14°21′24,64″ v. d. 		Předměstská venkovská usedlost Kotlářka. Usedlost má jméno podle povolání svého majitele v 17. století. Usedlost vznikla nejspíš koncem 18. století ze starších objektů, k nimž náležely okolní vinice. Po požáru roku 1840 byla přestavěna ve stylu anglické gotiky a poté ještě novodobě upravena. Na úpravách areálu se koncem 19. století podílel také jeho tehdejší majitel významný místní stavitel Josef Bečka. Areál je obehnán masivní zdí, místy s opěráky.
  • východní obytná budova (čp. 115)
  • západní obytná budova
  • stáje a chlévy (severně při čp. 115)
  • vinné sklepy s terasou
  • sýpka
  • vepřín
  • západní stodola
  • severní stodola
  • ohradní zdi
  • brány (jižní, severní, západní)
  • viniční domek

Poznámka: V roce 1964 byl do státního rejstříku zapsán jen viniční domek, v roce 1976 pak celá usedlost.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Usedlost Cibulka (Q11730804)


 
Kategorie „Cibulka “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40321/1-1375
Pam. katalog
MIS 		Košíře U Cibulky 118
50°4′1,64″ s. š., 14°21′31,36″ v. d. 		Předměstská venkovská usedlost Cibulka. Původně hospodářský dvůr uprostřed vinic, doložený již ve 14. století, byl nejprve barokně a později klasicistně přestavěn. Usedlost s romantickým parkem vznikala v letech 1817–1826 pro biskupa Leopolda Thuna ze staršího hospodářského areálu. V okolním parku je dochováno mnoho původních zahradních staveb a sochařské výzdoby od Václava Nedomy. Areál byl upraven a doplněn v romantickém stylu celou řadou drobných architektur a soch rozmístěných v rozlehlém anglickém parku. V centru za zdí a branou stojí dnes dvoukřídlá obytná budova a hospodářské budovy. V hodnotném krajinářském parku je celá řada drobných pavilonů, romantických objektů, památníků a soch.
  • obytná budova, čp. 118 (dvoukřídlá)
  • hospodářská budova 1–4
  • kašna (na fasádě hospodářské budovy 1)
  • sklep s terasou (mezi hospodářskými budovami)
  • psí boudy (západní a východní, při hospodářské budově 3
  • opěrné zdi v jižní části dvora
  • hlavní brána
  • severovýchodní zahrada (giardino segreto)
    • ohradní a opěrná zeď
    • pavilony (severní a jižní)
    • toskánský sloup (ve východní části)
    • terasa se sochami 4 Číňanů (přemístěno do GHMP)
    • soustava zídek a schodišť (dnes torza)
    • oktogonální bazének (v západní části)
    • votivní stéla s reliéfem (Prachnerova) přemístěna na malostranský hřbitov (po opravě asi v roce 2006), sokl ponechán
  • západní zahrada (pravidelná)
    • ohradní zdi
    • sklep při hospodářské budově
    • zahradní domek
    • původně již neexistující skleník
  • park (anglický sentimentální)
    • čínský pavilon
    • rozhledna (rytířský hrad, včetně umělých zřícenin)
    • jeskyně se sochou Chrona (Škrtič, Saturn, Loakont)
    • novogotická hájovna
    • socha Diany se psy, původně kryta dřevěným kruhovým sloupovým pavilonem (monopteros), který zanikl roku 1959
    • poustevna
    • socha Dia (Jupitera)
    • socha sv. Jana Nepomuckého s dvojicí klekátek po stranách
    • studánka (v jižní části)
    • tunel potoka (v náspu železnice)
    • severní vodní nádrž
    • jižní vodní nádrž s mostkem

Prostředí kulturní památky tvoří altán v parku při jižní vodní nádrži (novodobý) a dětské hřiště.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Usedlost Šmukýřka (Q23656921)


 
Kategorie „Šmukýřka “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40382/1-1411
Pam. katalog
MIS 		Košíře Na Šmukýřce 724
50°3′51,21″ s. š., 14°22′16,68″ v. d. 		Předměstská venkovská usedlost Šmukýřka. Usedlost se rozkládá v místě původní středověké vinice. V dnešním rozsahu vznikla patrně koncem 18. století ze starších objektů. Ve 20. letech 19. století byla klasicistně upravena. Na počátku 20. století sem jezdil Mikoláš Aleš. Usedlost v sobě spojuje letní sídlo spolu se zemědělským zázemím. Budovy usedlosti jsou seskupeny okolo obdélného dvora se dvěma bránami na podélné ose. Obytná budova je patrová s půdním polopatrem s valbovou střechou, v jádru z konce 18. století. Po obou stranách se na hlavní budovu pojí hospodářské budovy. Západní, přízemní, na půdorysu L stojí vedle brány. Východní v zadní části dvora je obdobná, v přední části se segmentově ukončeným vjezdem. Naproti hlavní budově stojí velká stodola.
  • obytná budova (čp. 724)
  • západní a východní hospodářská budova
  • západní a východní brána
  • stodola
  • západní a východní opěrná zeď s portálky (při stodole)
  • salla terrena (na východní fasádě stodoly)
  • zahradní domek (parc. 1535)
  • kaple sv. Prokopa, v zahradě východně od usedlosti na ose brány, drobná kaplička na šestiúhelném půdorysu s jehlancovou šindelovou střechou přecházející do věžičky.
  • zahrada, na východ od usedlosti
  • ohradní zeď, vysoká, kolem zahrady
  • východní branka zahrady

Prostředí kulturní památky tvoří garáže severní části zahrady.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Usedlost Bulovka (Q11449045)


 
Kategorie „Bulovka (Košíře) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40376/1-1407
Pam. katalog
MIS 		Košíře Jinonická 204
50°3′40,65″ s. š., 14°22′41,93″ v. d. 		Předměstská venkovská usedlost Bulovka. Postupně stavěná usedlost vznikla pravděpodobně ze staršího viničního lisu. Dnešní rozsah objektů byl vystavěn koncem 18. století. Budovy usedlosti jsou seskupeny okolo téměř čtvercového dvora. Do usedlosti se vstupuje bránou s průjezdem v severní části východní strany usedlosti. Na dvorní fasádě je brána zvýrazněna trojúhelným štítem. Brána i průjezd jsou segmentově zaklenuty, v průjezdu s pasy, na zemi s dochovanou kamennou dlažbou. Vrata v bráně jsou svlaková s brankou pro pěší patrně až z přelomu 19. a 20. století. Severní straně dvora vévodí patrová obytná budova s mansardovou střechou. Po západní straně navazuje brána ukončená římsou a stříškou se dvěma segmentovými průjezdy a výklenkem po straně. Západní stranu dvora uzavírají dvě odlišné hospodářské budovy: přízemní budova patrně chlévu (prasečince) s úzkými podélnými okénky a dřevěnými vikýři na půdu. Na ni navazuje patrová stavba sýpky z opukového zdiva s podélnými okénky s kamenným profilovaným ostěním chráněných kovanou mříží. Stodola uzavírá dvůr na jižní straně. Na východní straně je další nízká stodola (vozová kolna) se dvěma segmentovými vjezdy a třemi otevřeným přístřešky. V severní části je brána. Za usedlostí se rozprostírá rozsáhlá zahrada a sad.
  • obytná budova, čp. 204
  • východní obytná budova (při čp. 204)
  • vozová kolna
  • stodola
  • jižní brána dvora
  • jižní stáje
  • sýpka
  • severní stáje
  • severní brána dvora
  • zahrada
    • jižní brána
    • fragmenty ohradní zdi s branami
    • salla terrena
    • skleník, na úbočí svahu severně od usedlosti, zbytky původních skleníků - dochované jsou štítové zdi a torzo příčky s původním kamenným ostěním.
    • zahradní domek, vedle skleníků
    • opěrná zeď (při skleníku)
    • gloriet (čínský pavilon), na ostrohu nad košířským údolím, drobný neogotický gloriet, šestihranný půdorys, stěny jsou prolomeny lomenými oblouky, završuje ho jehlancová stříška.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Husův pomník (Q37423320)


 
Kategorie „Husův pomník v Košířích “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40337/1-1384
Pam. katalog
MIS 		Košíře Husovy sady, pp. 1355/1
50°4′13,7″ s. š., 14°23′19,55″ v. d. 		Neobvyklý pomník Mistra Jana Husa je tvořen betonovým reliéfem od sochaře Karla Pokorného a hranolovým žulovým pylonem, který vznikl dle návrhu architekta Aloise Wachsmanna.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Usedlost Turbová (Q12059896)


 
Kategorie „Turbová “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40361/1-1398
Pam. katalog
MIS 		Košíře Jinonická 1066/6, 731/6a, U Vojanky 731/39
50°4′7,1″ s. š., 14°22′37,65″ v. d. 		Předměstská venkovská usedlost Turbová. Usedlost při Jinonické silnici se rozkládá v místě středověké vinice. V roce 1756 ji koupil F. X. Turba a nechal zde zbudovat barokní usedlost zvanou jeho jménem. Na počátku 19. století k ní byla připojena vedlejší vinice a vznikl zde rozsáhlý komplex obytných a hospodářských budov. Na počátku 20. století byla jedna barokní budova stržena a na jejím místě vznikla roku 1902 dnešní novobarokní patrová vila s mansardovou střechou s vikýři a nárožní věžicí díky tehdejšímu majiteli a staviteli Josefu Linhartovi. V areálu se spojuje letní sídlo s komponovanou zahradou s hospodářským zázemím. Vila je v havarijním stavu. Při Jinonické stojí za sebou dvě hospodářské budovy: I. stojí ve svažitém terénu, ve spodní části je patrová. II. je přízemní stavba s vysokou mansardovou střechou. V areálu uprostřed zahrady se nachází obytná budova II - zahradní domek. Zahrada má terasovitou úpravu a byla doplněna sochařskou výzdobou. Byla osazena převážně ovocnými stromy. Usedlost vymezuje masivní ohradní zeď, která je na řadě míst rozpadlá. Ohrožená je i barokní vstupní brána při Jinonické, s půlkruhovým záklenkem a mohutnou segmentově vyklenutou římsou.
  • obytná budova (čp. 1066)
  • zahradní domek (čp. 731)
  • stodola s kůlnami (severní hospodářská budova)
  • kravín a konírna (jižní hospodářská budova)
  • ohradní zeď
  • brána
  • zahrada (včetně architektonických a sochařských prvků)
  • dvě dvojice pilířů s putti (při zahradním domku)
  • terasy, opěrné zdi, schodiště
  • socha Venuše (nenalezena)

Památkově chráněno od 22. prosince 2004.

Kostel svatého Jana Nepomuckého (Q19970476)


 
Kategorie „Church of Saint John of Nepomuk in Košíře “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
101363
Pam. katalog
MIS 		Košíře Nepomucká, Píseckého, pp. 1, 2/1
50°4′7″ s. š., 14°21′29,24″ v. d. 		Funkcionalistický kostel sv. Jana Nepomuckého byl postaven v letech 1940–1942 podle návrhu architekta Jaroslava Čermáka. Rozvržení objemu kostela se vyznačuje osobitou hrou základních tvarů. Halová stavba na obdélném půdoryse s kvadratickou zvonicí při severovýchodním nároží budovy. Součástí stavby kostela je i zimní kaple a farní sál.
  • kostel sv. Jana Nepomuckého
  • oplocení
  • brána

Památkově chráněno od 24. ledna 2005.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.