Seznam kulturních památek v Hlubočepích

Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Hlubočepy v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Zlíchov
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Děvín (Q30579210)


 
Kategorie „Děvín (Prague) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40390/1-1416
Pam. katalog
MIS 		Hlubočepy Hlubočepy, Radlice, Smíchov
50°2′50,08″ s. š., 14°24′4,42″ v. d. 		Dívčí Hrady, vrch Děvín. Výšinné opevněné sídliště – hradiště Dívčí hrady, archeologické stopy. Historicky a krajinně významné hradiště a středověké tržiště. Dochovány pozůstatky zříceniny hradu Děvín.
  • Radlice: pp. 456/2, 556, 554, 444/1, 444/2, 445, 446/1, 449/1, 449/2, 451/1, 454, 455, 451/2, 451/3, 452, 453, 450
  • Hlubočepy: pp. 1306 (část), 1308 (část), 1311, 1312, 1309, 1319/2, 1314, 1315, 1316, 1317, 1319/1, 1313
  • Smíchov: pp. 714, 818, 819, 5005/1 (část)

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Kostel svatých Filipa a Jakuba (Q12030719)


 
Kategorie „Church of Saints Philip and James (Zlíchov) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40315/1-1371
Pam. katalog
MIS 		Zlíchov Na Zlíchově
50°2′50,44″ s. š., 14°24′31,81″ v. d. 		Jednoduchý barokní kostel sv. Filipa a Jakuba s věží byl postaven v letech 1713–1714 na základech staršího, raně gotického kostela. Areál kostela postavený ve vyvýšené poloze na vápencové skále býval centrem osady Zlíchov, od bývalé osady oddělen novějším zářezem silnice na západní straně. Podle pověsti zde bývalo staré pohanské pohřebiště.
  • kostel sv. Filipa a Jakuba, parc. 549
  • sloup se sochou Panny Marie Svatohorské, parc. 548, při dolní části cesty vedoucí do kostela podél západní ohradní zdi
  • socha sv. Jana Nepomuckého, parc. 548, kamenná, na severní straně na skále, v ose kostela.
  • ohradní zeď, parc. 550

Prostředí kulturní památky tvoří pomník padlých v Květnové revoluci.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Kaple Panny Marie Bolestné (Q38491929)


 
Kategorie „Kaple Panny Marie Bolestné pod Barrandovem “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40281/1-1349
Pam. katalog
MIS 		Zlíchov Zbraslavská, parc. 617
50°2′18,07″ s. š., 14°24′14,17″ v. d. 		Kaple P. Marie Bolestné vznikla roku 1847 přestavbou skladiště střelného prachu, které bylo roku 1742 postaveno francouzským vojskem v době okupace Prahy při odlámání skály a vybudování komunikace do Chuchle. Po roce 1900 byla emauzskými benediktiny upravena v beuronském stylu. Masivní stavba drobných rozměrů na kruhovém půdorysu s apsidou a s pravoúhlým rizalitem, v němž je umístěn vstup. Fasáda rizalitu vybíhá v segmentový drobný štít, v něm je mozaikový monogram Krista, písmena Alfa a Omega a nápis +AVE MARIA GRATIA PLENA. Stavba je zaklenuta zděnou kupolí bez krytiny. Proti vstupu je okno, segmentově ukončené, pod ním zděný oltář. Po obvodu probíhá jednoduché zděné sedátko. Na stropě a stěnách jsou zbytky ornamentální výmalby s křížem v centru a obíhajícího latinského nápisu – dvou veršů z hymnu Stabat Mater.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Hlubočepy
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Zámeček Slovanka (Q12054829)


 
Kategorie „Slovanka (Hlubočepy) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41504/1-2145
Pam. katalog
MIS 		Hlubočepy Hlubočepská 16/12, 17/6, 19/10
50°2′22,91″ s. š., 14°24′7,62″ v. d. 		Zámeček Slovanka. Původem pozdně barokní usedlost Slovanka je zmiňována roku 1726, byla během 19. století několikrát přestavována. Dnešní novobarokní podoba pochází z úprav provedených po roce 1910.
  • zámeček Slovanka, Hlubočepská 17/6, terasa s architektonickou výzdobou, parc. 488, parcely 489 a 490 bez staveb, parc. 492/1 terasa před zámečkem s architektonickou výzdobou, parc. 492/2 bez staveb. Obytná budova stojí ve svahu nad potokem. Z jižní strany je budova čtyřpatrová čtyřosá, s barokizujícím náročně řešeným průčelím z roku 1910. Pravá část přistavěna roku 1862.
  • zámeček Patricie, Hlubočepská 19/10, terasa s architektonickou výzdobou, parc. 479, předním terasa s parkovištěm na parc. 478, terasa s architektonickou výzdobou na západní straně na parc. 480, pás území nad zámečkem parc. 481. Dům reprezentačního charakteru ve svahu vedle zámečku Slovanka vznik přestavbou barokního objektu ve dvou etapách, 1874 a 1910. Byl půdorysně i výškově rozšířen a opatřen věžovým střešním altánem. Objekt je jednopatrový se suterénem ve svažitém terénu a s terasou v úrovni střechy bočního křídla. Vikýř v hlavním průčelí nesl původně hodinový ciferník. Na západě k domu přiléhá krátké jednopodlažní křidélko s terasou na střeše, přístupnou vnějším dvouramenným schodištěm s balustrádami.
  • bývalé stáje, Hlubočepská 16/12, parc. 475/2, okolní parcely 475/1, 475/3, 475/4, 475/5, 475/6, 475/7, 475/9 (bez staveb). Oproti zámečku situována budova na druhém břehu Dalejského potoka. Přízemní budova s částečně obytným podkrovím, na protáhlém obdélném půdorysu souběžně s osou přilehlé komunikace.
  • parc. 470/2, terasy s architektonickou výzdobou (pás mezi Dalejským potokem a tratí, západně od budov), parc. 470/7 bez staveb, 470/12
  • park: parc. 491/1 (pás včetně parkoviště autobusů), 491/3 (bez staveb), 491/4, 493 (cesta ke Slovance od západu), 494 (park Na Slovance severně od Slovanky)
  • část parc. 1744 (Dalejský potok)

Památkově chráněno od 8. dubna 1991.

Raudnitzův dům (Q4185824)


 
Kategorie „Raudnitzův dům “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40283/1-1351
Pam. katalog
MIS 		Hlubočepy Hlubočepská 2/33
50°2′25,82″ s. š., 14°23′49,51″ v. d. 		Tvrz Raudnitzův dům: obytná budova, ohradní zeď s mříží. Pozdně klasicistní drobné venkovské sídlo z poloviny 19. století. Jednopatrový obytný objekt na půdorysu písmene E, zídka se dvěma brankami a litinovým zábradlím jej odděluje od rozsáhlého parku, jenž býval také obehnán ohradní zdí. Patrová stavba s valbovou střechou je hlavním průčelím natočena k severovýchodu, zatímco k jihu směrem do parku trojicí krátkých obytných křídel. Park ohraničuje na jihu a východě historická cesta. Na pozemcích před hlavním průčelím zámku, kde býval rybník, byly novodobě postaveny bytové domy.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Hansfalkovský dvůr (Q26161517)


 
Kategorie „Hansfalkovský dvůr “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40285/1-1352
Pam. katalog
MIS 		Hlubočepy Hlubočepská 4/35
50°2′28,61″ s. š., 14°23′45,85″ v. d. 		Zemědělský dvůr Hansfalkovský: obytná budova čp. 4, hospodářská budova I, hospodářská budova II, brána. Hansfalkovský dvůr vznikl na místě někdejší tvrze ze 16. století. Dnešní podoba pochází převážně z úprav kolem poloviny 19. století.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Továrna Hydroxygen (Q37274855)


 
Kategorie „Hydroxygen factory “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
13258/1-2120
Pam. katalog
MIS 		Hlubočepy Hlubočepská 418/70, parc. 1236
50°2′27,73″ s. š., 14°23′12,25″ v. d. 		Jiná stavba pro kovovýrobu - továrna Hydroxygen. Funkcionalistická budova továrny Hydroxygen vznikla roku 1939 podle návrhu architekta F. A. Libry. Dispozice stavby sledovala proces výroby svářecího plynu.

Památkově chráněno od 25. dubna 1989.

Socha svatého Jana Nepomuckého (Q37274819)


 
Kategorie „Statue of John of Nepomuk in Hlubočepy “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40869/1-1736
Pam. katalog
MIS 		Hlubočepy Pod Žvahovem 7/37 (U Maršíků), v průčelí domu
50°2′31,36″ s. š., 14°23′42,42″ v. d. 		Pískovcová klasicistní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1801 v mírně podživotní velikosti. Volná varianta Brokoffovy předlohy z Karlova mostu. Původně umístěna na válcovém soklu s vápencovou nápisovou deskou s letopočtem 1801 v nice v ohradní zdi domu čp. 7. Dnes je socha umístěna na severní dvorní fasádě domu čp. 7, nika ohradní zdi byla odstraněna.

Památkově chráněno od roku 1974.

Soubor věcí Buštěhradské dráhy (Q55698456)


 
Kategorie „Soubor věcí Buštěhradské dráhy (Hlubočepy) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
102037
Pam. katalog
MIS 		Hlubočepy 50°2′28,94″ s. š., 14°23′26,24″ v. d. Železniční trať - soubor věcí Buštěhradské dráhy. Na území Hlubočep se nacházejí tyto části souboru:
  • 2) Most přes trať, kamenný s půlkruhovým obloukem a zbytky klasicistního architektonického členění (most ulice Nový Zlíchov, při čp. 288, parc. 1771, přírůstkový bod 119456)
  • 1) Viadukt Zlíchov, kamenný, oblouky půlkruhové s klenáky (most přes ul. Nad Zlíchovem, parc. 1771, přírůstkový bod 119448)
  • 3) Strážní domek čp. 57 (někde udáváno s adresu Hlubočepská 57/80), objekt doch. ve hmotě a hl. arch. rysech, zčásti zbaven detailů (parc. 1774, nad hlubočepským zámečkem (Na Zlíchově čp. 18), resp. západně od něj)
  • 4) Opěrná kamenná zeď náspu při čp. 57, s kamen. půlkruhově zaklenutým tunelem pod tratí, kvádrové zdivo, oblouk s klenáky (parc. 1771)
  • 5) Kamenný oblouk ve svahu za čp. 57, půlkruhový kamen. vynášecí oblouk tvořený shodně se stavbou viaduktů z kamen. lícovaných kvádrů s arch. prvky nesenými kamen. krakorci (parc. 1771)
  • 6) Vysoký viadukt - druhý z vysokých viaduktů překlenující údolí Dalejského potoka, 5 plných oblouků s pilíři z kamen. kvádrového líc. zdiva, kolem záklenků oblouků zdivo z řádkovaných kvádříků. Nahoru se zužující pilíře vycházejí ze zaoblených zesílených patek. Viadukt zakončen profil. římsou, u pilířů s trojicemi konsolek, nad nimi pokračují krátké úseky zídek zábradlí. Ostatní části zábradlí tvoří kovové zábradlí s obdél. poli s diagonál. prvky ve středu s drobným kruh. motivem. (Památkový katalog uvádí parc. 1777, MonumNet parc. 1771, V MonumNetu je bez specifikace objektů uvedena ještě parc. 1777, úzká parcela vedle severozápadního vysokého viaduktu poblíž domu K Dalejím 89/2.), přírůstkový bod 22905, severozápadní ze dvou velkých viaduktů.

Památkově chráněno od 15. listopadu 2006.

Pražský Semmering – jihovýchodní viadukt (Q4110469)


 
Kategorie „South-east viaduct of the Prague Semmering “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40287/1-1353
Pam. katalog
MIS 		Hlubočepy parc. 1771/1, v km 3,715 def. úsek Praha-Smíchov - Praha-Žvahov
50°2′18,24″ s. š., 14°23′46,29″ v. d. 		Železniční most - viadukt Buštěhradské dráhy - Pražský Semering. Viadukt Buštěhradské dráhy byl postaven v letech 1871–1872. Vysoký vznosný kamenný viadukt nad Hlubočepským potokem a silnicí. Má po stranách 3 a 4 vysoké kamenné oblouky s vnitřní cihelnou vyzdívkou. Ve středu nad silnicí má přímo uzavřené pole s železným příhradovým nosníkem. Výška je 21 m. Stavba vykazuje slohové prvky pozdního klasicismu. Typem a řešením připomíná velmi těsně stavby výškových horských viaduktů semmeringské dráhy v Dolních Rakousích z let 1850–1854.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

 Kaplička (Q37274837)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
54071/1-1350
Pam. katalog
MIS 		Hlubočepy Hlubočepská čo. 39, parc. 158
50°2′29,53″ s. š., 14°23′41,12″ v. d. 		kaplička

Poznámka: V Památkovém katalogu není záznam obsažen.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Památková ochrana zrušena 31. prosince 1964.

 Socha svatého Prokopa (Q37274807)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
53782/1-1354
Pam. katalog
MIS 		Hlubočepy na cestě k Dívčím hradům
socha sv. Prokopa

Poznámka: V Památkovém katalogu není záznam obsažen.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Památková ochrana zrušena 31. prosince 1964.

Klukovice
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Dům čp. 302 (Q38488712)


 
Kategorie „Klukovice 302 “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40290/1-1356
Pam. katalog
MIS 		Klukovice Bublavská 302
50°2′13,08″ s. š., 14°21′41,48″ v. d. 		Venkovský dům: obytná budova. Původně v těchto místech stával středověký dvorec, později renesančně a barokně upraven. Současný vzhled pochází z roku 1879. V jádru se nachází starší konstrukce.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Horův mlýn (Q38488697)


 
Kategorie „Horův mlýn (Klukovice) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44394/1-1355
Pam. katalog
MIS 		Klukovice V Klukovicích 301
50°2′15,52″ s. š., 14°21′39,18″ v. d. 		Horův vodní mlýn: budova mlýna čp. 301, špýchar, brána, stodola. Původně renesanční mlýn, založený již roku 1588, byl později v 17. století barokně upraven. Další úpravy byly provedeny i v 19. století. Renesanční původ dokazují mj. fragmenty sgrafitové výzdoby. Patrová zděná stavba obdélného půdorysu.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Barrandov

Barrandov je od roku 1993 městskou památkovou zónou.[1]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Hlavní budova filmových ateliérů (Q38486354)


 
Kategorie „Main building of Barrandov Studios “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
10097/1-2191
Pam. katalog
MIS 		Barrandov Kříženeckého náměstí 322/5
50°1′50,23″ s. š., 14°23′28,55″ v. d. 		Filmové ateliéry, hlavní budova filmového studia, parc. 883/5, 883/8. Objekty hlavní budovy s původní provozní součástí měnírny. Funkcionalistická hlavní budova filmových ateliérů vznikla v letech 1931–1933 podle návrhu Maxe Urbana. Ústřední budova je zakončením a pohledovým vyvrcholením hlavní osy vilové čtvrti. Hlavní budova je rozměrný objekt na členitém půdorysu, situovaný na západní straně Kříženeckého náměstí v ose ulice Lumiérů. Stavba je provozně uspořádána okolo dvou ateliérů velikosti cca 20x32 m s mírným sedlovým zastřešením a sestává ze srostlice několika překrývajících se hranolů. V severozápadní části stojí samostatný objekt měnírny. Hlavnímu východnímu čtyřpodlažnímu trojkřídlému průčelí dominuje v ose plochý úzký rizalit, vyrůstající do věžového nástavce (obsahuje schodiště, sloužil jako vodárenská věž). Nad plochou střechou hlavního křídla vystupují po stranách ústřední věže hladké atikové štíty vlastních ateliérů. Měnírna, původně záložní zdroj elektřiny, je drobná funkcionalistická stavba s velkoplošnými prosklenými stěnami a vnitřní halovou dispozicí.

Památkově chráněno od 30. dubna 1993.

Barrandovské terasy (Q4863240)


 
Kategorie „Barrandovské terasy “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44392/1-2113
Pam. katalog
MIS 		Barrandov K Barrandovu, Barrandovská 165/1, Zbraslavská
50°2′15,61″ s. š., 14°24′9,36″ v. d. 		Restaurace Barrandovské terasy, včetně bazénu a skokanské věže.
  • restaurace, parc. 618, Barrandovská 165/1. Funkcionalistická vyhlídková restaurace tvaru L stojící na vrcholu skály. Dominantu stavby tvoří vyhlídková věž převýšená o tři podlaží, původně završená světelným otáčivým majákem a vlajkou. Na její severní straně je umístěno schodiště kryté se zaobleným arkýřem, pod střechou pak krytá vyhlídková terasa. Barrandovské terasy s restaurací navrhl roku 1929 architekt Max Urban.
  • Barrandovské terasy s barem Trilobit, parc. 622/1, 624, 625/1, 625/2, 625/3 (bez staveb), 626 (bar – arch. Vladimír Grégr, 1937, zahradní úprava teras – arch. Josef Vaněk, 1942)
  • bazén a skokanská věž u Zbraslavské ul., parc. 631, pozůstatek tribuny, parc. 630. Plavecký bazén o rozměrech 50 x 18 metrů, s hloubkou od jednoho do čtyř a půl metru, doplněný skokanským můstkem z monolitického betonu a tribunami zasazenými do skalnatého masivu. Koupaliště vznikalo v letech 1929–1930 podle plánu Václava Kolátora. Další stavby (šatny, kavárna, klubovna, pergola) se nedochovaly.

Památkově chráněno od roku 1988.

Barrandovská 60 (Q38486330)


 
Kategorie „Barrandovská 60 “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
10107/1-2181
Pam. katalog
MIS 		Barrandov Barrandovská 335/60, Skalní 335/2
50°1′59,63″ s. š., 14°23′51,06″ v. d. 		Funkcionalistická vila z let 1933–1934 navržená architekty Hermannem Abelesem a Leo Mayerem, se všemi atributy tzv. internacionálního stylu (ploché střechy, terasy, rampové schodiště, pásová okna) s řadou původních detailů. Třípodlažní (do ulice dvoupodlažní) objekt vily s plochou střechou, situované v dominantní poloze při křížení ulic Barrandovská a Skalní, uliční fasádou obrácené do prostranství při ústí ulice Lumierů. Základní kubický tvar vily na obdélném půdorysu je objemově rozehraný ustoupeným nárožím v severozápadní části, markýzou hlavního vstupu a prvky balkonů a teras.

Památkově chráněno od 25. listopadu 1992.

Barrandovská 46 (Q38486369)


 
Kategorie „Barrandovská 46 “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
10103/1-2177
Pam. katalog
MIS 		Barrandov Barrandovská 180/46
50°1′54,67″ s. š., 14°23′44,67″ v. d. 		Rodinný dům Miloše Havla byl postavený podle projektu Vladimíra Grégra v letech 1930–1931. Vila má řadu kvalitních prvků typických pro tzv. emocionální funkcionalismus – zaoblený rizalit s pásovými okny, trubkové zábradlí, okrouhlá okna. Objekt je dvoupodlažní, s částečně zapuštěným suterénem (při jižní a severní fasádě anglické dvorky, suterén neprobíhá pod celým půdorysem objektu). Vila je umístěna v zahradě, jejíž součástí byl i bazén.

Památkově chráněno od 25. listopadu 1992.

Barrandovská 25 (Q38486382)


 
Kategorie „Barrandovská 25 “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
10104/1-2179
Pam. katalog
MIS 		Barrandov Barrandovská 307/25
50°1′55,51″ s. š., 14°23′49,45″ v. d. 		Puristicky řešená pozdně funkcionalistická jednopatrová (do ulice přízemní) vila podle návrhu Vladimíra Grégra vystavěná v letech 1935–1936. Mírně rustikální pojetí, kombinující dřevěný obklad s hrubou omítkou, je typické pro pozdní dílo architekta Grégra. Protáhlé těleso vily je kompozičně v souladu se svažitým terénem.

Památkově chráněno od 25. listopadu 1992.

Barrandovská 22 (Q38486393)


 
Kategorie „Barrandovská 22 “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
10105/1-2178
Pam. katalog
MIS 		Barrandov Barrandovská 268/22
50°2′5,14″ s. š., 14°23′58,48″ v. d. 		Rodinný dům z roku 1937 byl postaven dle projektu architekta Ladislava Syrového (zvažuje se spoluúčast architektů J. Fragnera či J. Gillara). Elegantní vila je ukázkou tzv. emocionálního funkcionalismu. Dvoupatrová vila s plochou střechou na čtvercovém půdorysu je situována v horní části svažité parcely. Nedílnou součástí vily je terasovitě řešená kompozice zahrady s kamennými zídkami a terasami propojenými schodišti. V dolní části parcely, při ulici Barrandovská je vedle branky hlavního vstupu umístěna i zděná garáž.

Památkově chráněno od 25. listopadu 1992.

Barrandovská 11 (Q38486407)


 
Kategorie „Barrandovská 11 “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
100457
Pam. katalog
MIS 		Barrandov Barrandovská 161/11
50°2′8,54″ s. š., 14°24′4,28″ v. d. 		Funkcionalistický rodinný dům navrhl roku 1930 Otakar Štěpánek. Vila se vyznačuje pozoruhodnou kompozicí jednotlivých hmot a různě tvarovaných oken. Solitérní jednopatrová stavba na obdélném půdoryse situovaná v zahradě ve svažujícím se terénu, na levé straně s nižší přízemní částí.

Památkově chráněno od 13. srpna 2003.

Skalní 17 (Q38486418)


 
Kategorie „Skalní 17 (Prague) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
10102/1-2176
Pam. katalog
MIS 		Barrandov Skalní 172/17
50°2′7,93″ s. š., 14°23′59,05″ v. d. 		Funkcionalistickou vilu s romantizujícími prvky navrhl roku 1931 architekt Rudolf Stockar. Solitérní, zčásti dvoupatrová stavba, situovaná v zahradě, je vystavěná s racionálním využitím stavební parcely ve svažitém terénu. Před objekt vily je v levé části k fasádě přisazen snížený patrový kubus, v přízemí vyhrazený garáži, v patře s prosklenou dřevěnou konstrukcí velkorysé zimní zahrady, která rozšiřuje obytný prostor interiéru. Zahradní parter je řešený v romantickém pojetí s nádhernými výhledy z terasy, stíněné dřevěnou pergolou a doplněn řadou hodnotných pískovcových soch (putti, satyrové, kamenné podstavce s vázami, barokní kamenná lavice), pocházejících údajně z bývalé zahrady letohrádku Portheimka na Smíchově.

Památkově chráněno od 27. listopadu 1992.

Skalní 10 (Q38486343)


 
Kategorie „Skalní 10 (Prague) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
10106/1-2180
Pam. katalog
MIS 		Barrandov Skalní 327/10, Barrandovská 327/28
50°2′1,9″ s. š., 14°23′56,54″ v. d. 		Funkcionalistická vila, postavená v letech 1932–1933 pro Dr. Čelakovského podle návrhu architekta Vladimíra Grégra, se vyznačuje nevšední asymetrickou kompozicí. Podle literatury architekt navrhl stavbu po svém návratu ze Stuttgartu, kde jej ovlivnilo dílo Hanse Scharouna. Dvoupatrový objekt na nepravidelném půdorysu s dynamicky řešenou, konkávně zaoblenou levou částí stavby směrem do zahrady. Střední část domu, vybíhající hluboko do zahrady směrem k Barrandovské ulici, lemující spodní část parcely, je prosvětlená v obou podlažích širokými okny a částečně zapuštěným balkonem na dvou sloupcích (1.patro). Pravá část objektu je snížená, s navazující rozlehlou plochou terasy. Hlavní vstup je orientován do ulice Skalní, odkud je dnes objekt přes vzrostlou vegetaci na oplocení jen stěží viditelný. Objekt je situovaný ve svažitém terénu tak, že směrem do zahrady je dvoupatrový, směrem do ulice Skalní ale pouze přízemní.

Památkově chráněno od 25. listopadu 1992.

Reference
  1. Městská památková zóna Barrandov, č. 2209, MonumNet

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.