Severočínský horský systém

Severočínský horský systém nebo též Centrální orogén Severočínského kratónu je pásmo starých pohoří na pomezí Vnitřního Mongolska a severočínských provincií, které odděluje západní a východní blok severočínského kratónu. Vzniklo pravděpodobně srážkou těchto bloků ve starohorách.

Severočínské hory
Velká čínská zeď v horách severní Číny měla chránit čínské císařství před nájezdy Mongolů.

Nejvyšší bod3058 m n. m. (Wutaishan)

Nadřazená jednotkaSeverní Čína
Sousední
jednotky
Qilian Shan, Gobi, Velký Chingan, Velká čínská nížina, Qin Ling
Podřazené
jednotky
Huangtu Gaoyuan, Lüliang Shan, Taihang Shan, Daqing Shan, Helan Shan, Lang Shan, Yin Shan, Damaqun Shan, Qilaotu Shan, Song Ling

SvětadílAsie
StátČína Čína
PovodíŽlutá řeka
Souřadnice38°30′ s. š., 112° v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Severočínská horská pásma mají převážně severovýchodně-jihozápadní nebo východo-západní směr. Navazují na Velký Chingan v Mandžusku, ze severu lemují čínské hlavní město Peking a pokračují ke Sprašové plošině (Huangtu Gaoyuan) na jih od Velkého ohybu Žluté řeky. Na jihu na ně navazuje pohoří Čchin-ling, na západě Čchi-lien-šan. Významným severojižním pásmem, které na západě ohraničuje Severočínskou nížinu, je Tchaj-chang; za ním dále na západ se pak souběžně táhne pohoří Lü-liang. Vrcholy běžně překračují 2000 m n. m. ale jen zřídka se blíží nebo dokonce překračují 3000 m.

Podnebí je drsné, kontinentální, s horkými léty a mrazivými zimami. Severní svahy jsou suché, obrácené k mongolským stepím a pouštím. Celá oblast leží v povodí Žluté řeky (Huang He), jen některé části jsou bez odtoku do moře.

Severočínské hory po tisíciletí tvořily přirozenou hradbu mezi čínskou civilizací a územím „barbarů ze severu“; ochranu před nájezdy severních kmenů měla ještě posílit stavba Velké čínské zdi, jejíž zbytky se v horách dochovaly dodnes.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.