Severní země

Severní země (rusky Северная Земля) je souostroví na hranici Karského moře a moře Laptěvů na sever od poloostrova Tajmyr, od kterého ho odděluje Vilkického průliv (60 až 90 km široký). Jedná se o nejsevernější část Asie - Arktičeskij mys na ostrově Komsomolec 81°13' s.š. Administrativně náleží k Tajmyrskému autonomnímu okruhu Krasnojarského kraje v Rusku.

Poloha souostroví

Souostroví z kosmu

Souostroví se skládá ze čtyř velkých (Říjnové revoluce, Bolševik, Komsomolec a Pioněr) a několika malých (Šmidta, Malý Tajmyr, Starokadomského, Krupské) ostrovů. Souostroví má celkovou rozlohu přibližně 37 000 km².

Bylo objeveno 3. září 1913 expedicí B. A. Vilkického jako úplně poslední pevnina na Zemi.[1] Poprvé bylo pak podrobně prozkoumáno v letech 1930 až 1932 expedicí Arktického institutu (G. A. Ušakov, N. N. Urvancev).

Vilkickij nazval ostrovy „Tajvaj“ podle svých lodí Tajmyr a Vajgač. V letech 1914 až 1926 neslo souostroví název Země Mikuláše II. (Земля Императора Николая II). V roce 2006 odhlasoval parlament Tajmyrského autonomního okruhu požadavek na návrat k původnímu jménu, ale ústřední orgány návrh zamítly.[2] Na konci září 2020 byly podniknuty ve spolupráci s ruskou pravoslavnou církví další kroky k navrácení k původnímu jménu.[3]

Pobřeží je skalnaté a srázné. Místy vysoké 300 m i více. Je členité hlubokými fjordovými zálivy. Souostroví představuje část Tajmyrsko-severozemského vrásnění v oblasti. Najdeme tu pískovce, břidlice, slíny, vápence, dolomity, přeměněné a vyvřelé horniny (diabasy a žula). Ostrovy mají plochý povrch a jsou silně zaledněny plošnými ledovci s nejvyššími vrcholy 965 m a 935 m n. m. Led pokrývá 47 % území, nachází se zde největší ledovec v Rusku: Ledovec Akademie věd o rozloze 5 575 km².[4] Průměrná roční teplota činí –14 °C s letními maximy okolo nuly a zimními minimy kolem –30 °C.

Souostroví není trvale osídleno. Typickými živočišnými druhy jsou lumík velký a racek tříprstý, rostou zde převážně lišejníky.